Zastavme se na chvíli. Vraťme se do doby, kdy jsme chodili na základní školu. Bylo nám osm, devět, možná dvanáct let. Někdy jsme se těšili. Ale taky se nám často nechtělo zavřít se na několik hodin denně, pět dní v týdnu, mezi tlusté školní zdi. Poposedávali jsme na tvrdých židlích, ztráceli jsme pozornost a těšili jsme se, až školní část dne skončí, praštíme aktovkou do kouta a půjdeme s kamarády ven. Co kdybych vám nabídla školu bez zdí a oken s výhledem do zeleného lesa, kde stále zní zpěv ptáků a šum řeky, ke svačině dostáváte třeba citronový koláč z vlastních přírodních surovin a vyučování je vedeno jako oboustranná komunikace mezi žákem a učitelem? Myslíte si, že je to nesmysl? Pak vám ukážu, že není. Ne v srdci indonéského ostrova Bali, kde takovou školu najdete. Jmenuje se Green School a je to opravdu ta nejzelenější škola na světě. A má na to papír. V roce 2012 totiž vyhrála přesně takovou cenu.
Generace U
Green School není jen místo pro děti z rodin, které si mohou dovolit zaplatit školné ve výši 13 750 dolarů za rok. Je to výzva pro lidstvo. Je to slib planetě, na které žijeme. Protože tato škola vznikla jako reakce na stále stoupající znečišťování ovzduší skleníkovými plyny, které tolik vlád na světě ignoruje. Děti z celého světa se zde každý den učí, jak je důležité se starat o prostředí, ve kterém žijeme. Vědí, že trvalá udržitelnost není jenom prázdným pojem, ale že je to životní styl. Green School slibuje, že vychová novou generaci lidí, která vyrostla v prostředí využívajícím obnovitelné zdroje, aniž by nějak snížila svůj životní standard a komfort.
Bali je nádherný zelený ostrov plný vláhy a úrodné půdy. Je to jedna velká vesnice, kde vás ráno vzbudí kokrhání kohouta a večer vás uspí orchestr cikád. Bali je země plná milých lidí, uctívajících své zvířecí bohy každý den. Na Bali se naučíte od srdce se usmívat, protože se na vás usmívají ostatní. Není to klišé, je tomu skutečně tak. Na Bali musíte jet, abyste pochopili, že se sem budete chtít vždycky vracet. Jenže Bali a Indonésie obecně mají jeden zásadní nešvar. A tím je, že patří mezi jedny z největších producentů skleníkových plynů. Green School proto rezervuje 20 % studentských míst pro balijské děti. Je logické, že na tak vysoké školné dosáhne jen minimum balijských rodin. Proto jsou do Green School vybíráni i ti nejnadanější studenti z řad balijských dětí, aby získali stipendium na studium. Mezinárodní škola je soukromá nezisková organizace a vše, co vydělá, investuje zpět do vybavení, nových obnovitelných technologií a na mzdy učitelů.
Vstupem do Green School zapomenete na všechno, co je tam venku. Je to soběstačný žijící organismus. Je to zelený svět. Nezaměňujte ho však s místem pro rodiny australských hipíků, kteří každoročně přijíždějí na Bali užívat si na nějaký čas svobodný život a utéct z byrokratické Austrálie. Je to místo, kde nikdo extremisticky nezavrhuje technologické vynálezy lidstva. Naopak, tady se všichni snaží skloubit to nejlepší dohromady a vytvořit s pomocí obnovitelných zdrojů lepší místo pro život. Pro život bez oken, zdí a bariér.
Bižuterie za bambus
Projekt Green School má na svědomí obchodník s klenoty John Hardy. Když se on a jeho žena Cynthia ponořili do problémů, týkajících se hrozeb způsobených globálním oteplováním, zasáhlo je to natolik, že začali ze svého podnikání přesouvat peníze na tento záměr. Svůj byznys s luxusní bižuterií nakonec v roce 2007 prodali a peníze soustředili pro potřeby Green School. Škola je na obrovském pozemku o několika hektarech uprostřed tropického balijského pralesa, kterým protéká široká řeka Ayung. Do projektu se zapojilo mnoho sponzorů, od nejbohatších lidí, jako je britský miliardář sir Richard Branson, po drobné přispěvatele. Přispět ostatně může každý i dnes. Peníze jsou účelně využity ať už pro potřeby školy nebo pro balijské děti. A jako bonus získáte vlastní bambus. Vaše jméno bude navždy zvěčněno do bambusové tyče třeba někde blízko bambusu Richarda Bransona.
Vše, co ve škole uvidíte, je z bambusu. Bambus byl a je tady využíván pro všechny stavby. John Hardy je zastáncem využití bambusu jako alternativního zdroje dřeva pro stavební materiál, stejně tak jako alternativu zalesňování. Ještě když podnikal, tak vše, co jeho firma spotřebovala na reklamu v podobě tiskovin, vracel zpět tím, že vysazoval bambusové plantáže na balijském ostrově Nusa Penida.
Mrakodrap z bambusu
U vchodu dostanete kartičku na krk a přidáte se ke skupině návštěvníků z různých koutů světa. V přízvuku průvodce poznáte australskou agličtinu, takže vám možná chvíli potrvá, než porozumíte všemu, co říká. Ale stačí se jen dívat okolo sebe. Procházíte okolo obrovských vysokých staveb z bambusu. Dochází vám, kolik za tím vším stálo a stojí práce. Jsou tak precizně a dokonale postavené. Srdcem školy je šedesátimetrová stavba se stejnojmenným názvem, na kterou spotřebovali víc jak 2500 bambusových tyčí. Její výšku si uvědomíte, teprve když stojíte přímo pod ní.
Tam, kde nevyužívají jako stavební materiál bambus, staví tradiční zdi z bahna. Procházíte okolo jídelny, učebny matematiky, tělocviku. Vidíte zasunuté židle studentů, jejich sešity v lavicích z bambusu. Čtete poznámky z tabulí, které jsou opravdovou raritou. Funkce tabule plní přední skla vyřazených aut z provozu. Skla upravili tak, aby byla matná. Průvodce Charris si jen posteskne, že sají zbytečně moc inkoustu z fixů. Ale stále pracují na zlepšeních. Procházíte třídou a čtete zadání k domácím úkolům. „Jaký by měl být hrdina?“ stojí na jedné z nástěnek. Přemýšlím, proč se nás na nic takového nikdo ve škole neptal. Proč jsme museli jen striktně dokola soukat do hlavy data úmrtí a narození různých neznámých lidí, na které bych si dnes nevzpomněla, ani kdyby mě mučili. Proč nás už odmala neučili samostatně myslet?
Máte hlad? Dejte si v místním LivingFood Lab pizzu s čerstvě vypěstovanými rajčaty nebo fíkový koláč a k němu vynikající macchiato. Takový oběd z extra čerstvých surovin vás přijde na 100 korun. Děti mají svou vlastní zahrádku, kde se učí, jak si vypěstovat potraviny jako je rýže nebo chilli papričky. Ve středu pak pečou koláče. Nezapomeňte také ochutnat džusy z čerstvého ovoce. Jsou tak skvělé, že si na nich vytvoříte závislost.
Kolem vás budou pobíhat studenti. Nikdo tu nekřičí, nevidíte ani kyselé obličeje dětí, ani učitelů. Je tu cítit svoboda. Menší děti si krátí čas mezi vyučováním na houpačkách z bambusu. Kluci kopou do fotbalového balonu na obrovském hřišti. Ještě než se vydáte na prohlídku s někým z místních průvodců, požádají vás usměvavé Balijky o dobrovolný příspěvek ve výši 100 000 Rp, což je asi 200 korun. Ochotně vám vysvětlí, že peníze poputují na vzdělání balijských dětí.
Ztracena v pralese
Přicházíme k malé vodní elektrárně, instalované u mohutné řeky protékající pralesem. Přemýšlím, jak velká za tím vším musela být myšlenka. Dochází mi, že síla myšlenky je vždy a jen v její realizaci. Chvíli mi trvá, než se vrátím do přítomnosti. Moje skupina mezitím někam zmizela. Nezbývá mi nic jiného, než hledat cestu po svém. Procházím okolo malých černých prasátek v ohradě, od které vede několik úzkých klikatých stezek. Nemá…
