Ve sprintu může gepard dosáhnout rychlosti přes 100 kilometrů v hodině, jeho aristokratická elegance fascinovala nejvýznačnější panovníky světa, ale krása jeho kožešiny stále vyvolává žádostivost lovců a obchodníků. Dnes je gepard jedním z nejohroženějších afrických živočišných druhů. Pláně Masai Mara v Keni jsou jednou z mála rezervací, kde tato skvělá šelma žije divoce a její existence ještě není ohrožena člověkem a turistikou. Setkejme se tedy s tímto půvabným predátorem intimněji.
 Gepardice s mláďetem |
CHEETAH
Slunce zapadá nad pláněmi Masai Mara a jako tekuté zlato se rozlévá poslední světlo po savaně. Tma nás pohltí během méně než hodiny. Už od rozbřesku pozorujeme gepardí samici se třemi potomky, jen asi čtyři měsíce starými. V tuto chvíli podřimují v soumračném stínu buše, nataženi na bocích, se zavřenýma očima, pootevřenou tlamou a vybouleným břichem. To ráno, když jsme opustili naše tábořiště na severním konci rezervace, byli jsme mnohem ostražitější než normálně, jelikož naše Cheetah, jak jsme ji pojmenovali hned první den, co jsme ji uviděli, neuspěla minulou noc ani při jednom ze dvou pokusů o ulovení kořisti. Opustili jsme ji i mláďata s nastupuj ící nocí a jejich kručícími břichy, protože jsme tušili, že brzy budeme mít opět příležitost spatřit Cheetah při lovu. Gepardi vyrovnávají nevýhodu své poněkud delikátní tělesné konstituce tím, že si vybírají přesně určitý moment dne, který je nejvhodnější pro lov. Zatímco lvi a hyeny, nejsilnější lovci africké savany, loví za soumraku, gepardi jsou jedinými šelmami savany, jež hledají svoji kořist za dne. Gepardi postrádají též jako jediné šelmy schopnost nočního vidění. Náš výchozí pozorovací bod je tentýž jako poslední noc, kdy jsme gepardy zaměřili s pomocí dalekohledu na obzoru. Ale není zas tak těžké je najít, protože projevují značnou aktivitu. Ovšem poté, co se přecpou právě zabitou kořistí, klidí se někam z dohledu do stínu buše, kde odpočívají. Ve chvíli, kdy žerou, je možné kolem nich přejít, aniž je vyrušíme. Několik stovek metrů za výchozím bodem narážíme na stádo nervózních žiraf, jež upřeně pozorují něco, co nám naše pozice nedovoluje zahlédnout. Přibližujeme se s naším terénním vozidlem k tajemnému místu a sláva! Narážíme na naše gepardí přátele. Mláďata si hrají poblíž matky. Vypadají spíš jako větší koťata, než budoucí nemilosrdní predátoři. Milují hru; věrně napodobují chování matky. Obracejíc je na záda mateřským štulcem, olízne pak Cheetah každé z nich láskyplně svým velkým jazykem.
NA LOVU Později mláďata narazí na malé zvíře s kly a s hřívou přehozenou přes ostrý hřbet. Překvapeni zjevným nedostatkem zájmu o tuto kupku masa ze strany matky, mladí gepardi se rozhodnou něco s tím dělat sami. Divoké prase se snaží nejprve zmizet, ale pak se obrátí proti svým pronásledovatelům. Jen tak tak uhýbají mladé šelmy spodním klům prasete, které je mohly velmi vážně zranit. Poučení je jasné: v savaně se neútočí na všechno, co se hýbe. Mezitím se Cheetah postavila a intenzivně zkoumá pláň v okolí. Nějakých sto metrů odtud se pohybuje stádečko impal. Aniž věnuje pozornost větru, který jde od ní, pouští se do lovu. Krok za krokem se přibližuje k antilopám. Jedna z nich zvedá hlavu. Gepardice okam žitě znehybní. Po chvíli se dá znova do opatrného kroku. Samec impaly však už o ní ví. Krátké zap ísknutí a stádo uhání na jiná místa pláně. Cheetah se vrací ke svým potomkům. O tři čtvrtě hodiny později je znova ve střehu. Stádo Thompsonov ých gazel se blíží tentokrát v příznivém směru větru. Dlouho je Cheetah jenom pozoruje v přikrčen ém, napjatém postoji. Poslušna tajného gepardího pořádku, mláďata si přestávají hrát. Samice postoupí nějakých 25 metrů směrem ke gazelám. Kryje se vysokou trávou. Když je stádo vzdálené už jen 100 metrů, dá se Cheetah do běhu: napřed jen klusá, ale pak už zrychluje do trysku. Gazely už ji spat- řily, obracejí se a vyrážejí k úprku. Ve fantastické akceleraci se tělo šelmy natahuje a sráží jako pružina. Už si vybrala oběť. Vzdálenost mezi nimi se rychle zkracuje. Gazela uskakuje doleva, potom stejně nečekaně doprava. Gepardice je jako přilepena k jejím kopytům. Oháňka jí slouží jako kormidlo, s její pomocí kličkuje kam je pot řeba. V oblaku prachu dostihuje gazelu a sráží ji tlapou. Ta se zvedá, ale je vystavena nové ráně, a pak už se jí šelma zakusuje do hrdla.
Stádo Thompsonových gazel se blíží tentokrát v příznivém směru větru. Dlouho je Cheetah jenom pozoruje v přikrčeném, napjatém postoji. Poslušna tajného gepardího pořádku, mláďata si přestávají hrát. Samice postoupí nějakých 25 metrů směrem ke gazelám. Kryje se vysokou trávou. Když je stádo vzdálené už jen 100 metrů, dá se Cheetah do běhu: napřed jen klusá, ale pak už zrychluje do trysku.
Gazely už ji spatřily, obracejí se a vyrážejí k úprku. Ve fantastické akceleraci se tělo šelmy natahuje a sráží jako pružina. Už si vybrala oběť. Vzdálenost mezi nimi se rychle zkracuje. Gazela uskakuje doleva, potom stejně nečekaně doprava. Gepardice je jako přilepena k jejím kopytům. Oháňka jí slouží jako kormidlo, s její pomocí kličkuje kam je potřeba. V oblaku prachu dostihuje gazelu a sráží ji tlapou. Ta se zvedá, ale je vystavena nové ráně, a pak už se jí šelma zakusuje do hrdla.
Rychle se přibližujeme. Gepardice drží stále gazelu mezi zuby. Když ji konečně pustí, vydá ostrý zvuk, jímž přivolává mladé. Když přiběhnou, zdá se, že mají větší chuť do hry než do jídla. Jedno se zakousne do rány v gazelím hrdle. Cheetah je odstrčí, uchopí gazelu a táhne ji pod akácii. Mladí si nepřestávají hrát ani cestou. Když jsou všichni konečně ve stínu, Cheetah se natáhne k odpočinku. Mláďata se pokoušejí otevřít břicho gazely, což se jim podaří až po několika pokusech. O čtvrt hodiny pozděj i se k nim matka přidává, ale nepřestane přitom ostražitě sledovat okolní savanu, aby je nepřekvapil lev nebo hyeny.
Gepardi nechávají nedotčenu hlavu, krk, kůži i střeva. O ty se postarají za několik minut supi. Slunce už je vysoko a rodinka odchází na jiné stinné místo v buši.Specialisté z Výzkumného ústavu Serengeti došli k tomu, že 70 % mladých gepardů se nedožije tří měsíců. Často jsou během nepřítomnosti matky obětí jiných šelem: lvů, hyen a leopardů. Se samcem se samice geparda stýká jenom v době námluv. O výchovu mladých se už stará sama. Aby je uživila, musí se od nich vzdalovat i na několik hodin. Samice, kterou jsme sledovali, ztratila takto dvě z pěti mláďat během prvního měsíce po vrhu.Listopad 1996
