Schladming je malé starobylé městečko uprostřed jednoho z devíti rakouských kantonů – Štýrska. V létě oblíbené turistické místo plné malých příjemných hotýlků a kavárniček, v zimě vyhledávané středisko zimních sportů. Okolní štíty oslepují zrak svou stříbřitou sněhovou pokrývkou a mráz vykresluje prapodivné obrazce do okenních tabulek tohoto středověkého města. Roubené muzeum, městská brána z roku 1322 či starodávný hřbitov s kostelem jsou jasným důkazem zdejší dlouhé historie. Tradice se v tomto sněhem zapadlém koutu Alp udržují se stále stejnou vervou jako kdysi dávno v minulosti. 

 V úzkých liduprázdných uličkách se začíná pomalu smrákat. Je začátek adventu, čas klidu, míru a pohody. Schladmingské uličky jsou vyzdobené tisíci žároviček, které se začínají pomalu rozsvěcet. Zatím ještě nic nenasvědčuje tomu, že se tu za několik málo okamžiků sejdou na svém každoročním sabatu nejstrašnější tvorové Rakouska, Německa a Itálie. 

Tradice, dosti podobná té naší, tedy putování Mikuláše s čertem a andělem, tu nabrala celkem nový směr.

Je kolem sedmé hodiny a město už zdaleka tak poklidným a liduprázdným dojmem nepůsobí.Uličky se k prasknutí zaplnily velkým množstvím lidí, kteří spolu debatují, popíjejí svařené víno z všudypřítomných stánků a netrpělivě cosi vyhlížejí. V davu je i spousta malých dětí, které by se už dávno měly chystat do hajan. Místo toho se rozpustile koulují mezi dospělými, kteří jim věnují pozornost jen tehdy, když nějaká ledovka dopadne omylem na ně. V mrazivém vzduchu je kromě skořice ze svařeného vína cítit i netrpělivé očekávání. Začínají padat velké vločky vlhkého sněhu. *** 

Najednou se davem ozvou první jásavé výkřiky doprovázené třeskotem petard a každý se hledí co nejdříve dostat ze středu ulice. Poslední opozdilci jsou hlava nehlava seřezáni vrbovými metlami, které ve svých pařátech třímají pekelné bytosti. Krampuslauf – rej čertů a čarodějnic – právě začal.Rozdivočelá skupina ďábelských masek se zběsile vrhá do davu a metlou kosí vše, co jí zůstalo v dosahu. Nejen některé dětské, ale i dospělé obličeje strnou. Pár capartů překvapených tak, že ani nevědí, kde je máma, začne dost hlasitě natahovat. Najednou je všude plno pekelného ohně a dýmu. Rozdováděné masky, posílené účinkem, který v přihlížejících vyvolaly, si dovolují čím dál víc. Několik výrostků notně ovlivněných alkoholem se snaží chytit alespoň jednoho krampa a oplatit mu jeho drzost. Právě ve chvíli, kdy se situace už poněkud vyhrotí, se objeví ochranka a zuřivé výrostky rozežene. Dnes je noc krampů a nikdo jiný nemá právo chovat se jako oni. Maskám je alkohol zcela zapovězen. Těsně před začátkem průvodu jsou ti, kdo je mají na sobě, kontrolováni, a pokud se u nich zjistí i jen nepatrné promile alkoholu, jsou z akce vykázáni. Není se ani čemu divit. Pár čertů kráčí i na chůdách a z hlavy jim trčí metrové rohy. Takové monstrum by mohlo jen samotným pádem způsobit pořádně velkou paseku. 

Po nějakém čase ale zděšení davu přece jen opadne, i když masky vypadají uprostřed noční scenerie stále děsivě. I ti nejbázlivější caparti se ale postupně nechávají strhnout zběsilou atmosférou a pokřikují nebo koulují bizarní ďábelské postavy. Kdo se ale dostane pekelníkům do spárů, je přetáhnut metlou nebo vyválen ve sněhu. 

Průvod začíná na okraji města, projde asi dvoukilometrovou trasou ulicemi a končí na náměstí. Ďáblové ale nejdou v průvodu. Rozdělí se do skupinek, aby každá měla dost času na to pozlobit diváky. Když pekelníci dorazí na náměstí, které je stylově nazvučeno metalovými šlágry, moderátor je představí publiku, pekelníci z posledních sil zazlobí dychtivý dav a nakonec se rozejdou za svou vlastní zábavou.

Krampusové

* Průvod čertů – tradici, která již byla v okolí Schladmingu téměř zapomenuta – pomohl z velké části obnovit Rudi Bauer, hlavní organizátor současných Krampuslaufů.

* První Krampuslauf proběhl ve Schladmingu v roce 1992. Od té doby se rozšířil i do okolních měst. Přijíždí sem asi padesát skupin vyznavačů krampusů a vidět je tak něco přes 800 masek.

* Při akci přijíždí do města zhruba 12 000 lidí.

* Jediná maska má hmotnost kolem 25 kilogramů a dá se pořídit zhruba za 2000 eur (většina účastníků průvodu si masky vyrábí sama).

* V minulosti se masky pouze vyřezaly ze dřeva či kůry, dnes krampusové používají materiály jako například laminát, latex a železo v kombinaci se zvířecími rohy či srstí.* Termíny akcí v jednotlivých městech lze zjistit na www.bauer-pass.at.

Pin It on Pinterest