Ptal se Michal Dvořák, vyfotografoval David Koubek
Snědá těla překrásných Brazilek zakrývá tu a tam jen pestrobarevné peří, vzduch je samým erotičnem těžší než olovo a všemi póry do vás vniká samba, samba, samba… Tak takhle asi může vypadat ráj, takhle asi vypadá tradiční brazilský karneval, který jako obvykle začíná šestačtyřicet dní před Velikonoční nedělí, letos tedy 3. února. Ovšem turista, který z té nádhery sotva popadá dech a oči mu div nevyletí z důlků, se snadno stane obětí kapsářů, kuplířů nebo kapavky. O pár dobrých rad a informací jsem poprosil reportéra Českého rozhlasu Davida Koubka, jenž mimo jiných míst působil také v Brazílii
Kolikrát jste karneval zažil na vlastní kůži a byl jste stále něčím překvapován? Zažil jsem ho jen jednou – v Riu a v São Paulu. Ovšem v Brazílii je nespočet různých místních karnevalů a i ten nejznámější v Riu má tolik různých rovin, že z překvapení opravdu vyjít nemůžete.
Co udělá se Středoevropanem takový rej obřích rozměrů? Zapojil jste se do tance, nebo jste zůstal žurnalistou a nohama na zemi?
Většinou jsem pravidelně střídal dvě polohy nohou: na zemi a ve vzduchu. K tomu, aby člověk mohl popsat atmosféru, se zkrátka do tance musí zapojit. Brazilská muzika mě ostatně dokáže zcela ovládnout i mimo karnevalové období.
V Brazílii je silná katolická tradice, přesto je však karneval vnímán jako oslava hudby, tance, těla, radosti, veselí a možná i neřesti. Jak se na tuto slávu dívají místní katoličtí mravokárci?
Řekl bych, že v Brazílii se v dnešní době nedá mluvit o velkém vlivu katolických mravokárců – daleko přísnější jsou noví protestantští mravokárci, kteří čím dál tím více přímo ovlivňují prosté lidi. Katolická církev se v minulosti musela smířit a vyrovnat s tradicemi, které si s sebou přinesli otroci přivážení z Afriky. Především na severovýchodě obývaném většinou chudším afrobrazilským obyvatelstvem se africké náboženské tradice stále udržují. Představitelé katolické církve sem tam protestují proti některým církevním symbolům, které použijí školy samby ve svých vystoupeních, a protestují také proti reklamám propagujícím používání kondomů – přesto to byla v Riu loni snad nejčastější reklama – v metru, na billboardech i v televizi.
Myslíte, že by se podobně dokázal bavit i jiný národ?
I jiné národy jsou tak temperamentní, ale málokde je podobné prostředí jako právě v Brazílii. V brazilském kalendáři se mísí tradice z křesťanského kalendáře, začátek postního období, s nezvladatelnou energií vycházející z Afriky – s tradiční afrobrazilskou kulturou, ze které vychází také řada brazilských rytmů. Ale je pravda, že málokterému národu tepe srdce v takovém rytmu jako Brazilcům.
Jaký je rozdíl mezi karnevalem v Riu a menších městech? A jak se dívají na show v Riu sami Brazilci?
To, co známe jako karneval – tedy show na sambodromu, ty dvě noci ohlušující samby a oslepujícího vystoupení karnevalových průvodů – má svá pravidla, a točí se v tom spousta peněz. Pro některé už je to spíš komerční záležitostí. Ale například v São Paulu dělají lidé i organizátoři vše pro to, aby riodejaneirské show konkurovali.
Obrovský karneval, do kterého se zapojuje spousta umělců, místních obyvatel i nadšených a pravidelně se vracejících turistů, ovládne každým rokem také Salvador ve státě Bahia. Rozhodně se dá označit za osobnější a udržuje i africké tradice. Ovšem svůj karneval má každá čtvrť, byl jsem v pouličním karnevalu na pláži Copacabana, byl jsem u tréninku na karneval v saopaulské čtvrti Bexiga – všude prožívají ten rej stejně intenzivně.
Je karnevalová podívaná přístupná zdarma?
Za vstup na sambodrom, tedy na místo, kde se odehrává nejvyšší soutěž v Riu, ale také v São Paulu, se platí. Turisti letos zaplatí v přepočtu pět tisíc korun na tribunu na hlavní soutěž v Riu, ovšem pro místní to levné také není – pod tisíc vstup nejde. Vstupné je ale vedle sponzoringu a vysílacích práv jedním z hlavních příjmů, ze kterých školy samby celou tu krásu pořídí. Karnevalovou podívanou ale zcela zdarma můžete prožít i v ulicích.
Mnoho cestovek nabízí zájezdy do Ria právě v době, kdy tam probíhá karneval. Co byste doporučil tancechtivým turistům a před čím byste je varoval?
Pokud chcete na sambodrom, měli byste si rozhodně koupit lístek na karneval už v předstihu nebo se zájezdem. Před výpravou do města pak doporučuji co nejvíce věcí nechat na hotelu. Foťák do igelitové tašky, na krk raději ne. Peněz byste s sebou měli brát co nejméně a raději je poschovávejte na různá místa. Rada nevypadat jako turista by zněla směšně, protože v Brazílii ho ve vás poznají okamžitě, ať se maskujete, jak chcete.
David Koubek
redaktor zahraniční redakce ČRo 1 – Radiožurnál. Je mu dvacet osm let. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou, obor mezinárodních vztahů, orientuje se zejména na Evropskou unii a Jižní Ameriku.
