TEXT: TOMÁŠ VANĚK, TEXT: PROFIMEDIA
Když krajinu dnešní Dominikánské republiky spatřil Kryštof Kolumbus poprvé, prohlásil prý o ní, že je tou nejkrásnější, jakou kdy člověk spatřil. Přestože je na světě takových míst určitě více, tak této karibské zemi se nedá upřít ohromné kouzlo. Může za to zdejší fantastická příroda, příjemní lidé, ale i lokalita uprostřed Velkých Antil.
Dominikánská republika se spolu s Haiti rozkládá na ostrově Hispaniola a je to jeden z pouze dvou případů, kdy se v Karibské oblasti musejí dva státy dělit o jediný ostrov. V domorodém jazyce Tainů se nazývá Quisqueya, což znamená Matka země. Pozdější název Hispaniola je odvozen od La Espan~ola, jak pojmenoval ostrov 6. prosince 1492 při svém historickém přistání Kryštof Kolumbus. Příchod bílých mužů měl ale jako obvykle devastující následky. Ke konci 16. století již větší část domorodé populace vymřela následkem zneužívání, sebevražd, rozbití rodiny, hladovění, nucených prací, mučení a válek se Španěly, za nejzávažnější příčinu se však dnes považuje zavlečení infekčních nemocí. Tainové tak přežili pouze v rasově smíšené formě, přesto má většina dnešních Dominikánců tainské předky. Aby se vypořádali s tímto úbytkem populace, přiváželi si v dalších století Španělé na Hispaniolu velké množství otroků z Afriky. Španělské, tainské, africké a francouzské vlivy se nyní mísí mimo jiné v dominikánské kuchyni, jež je svou pestrostí opravdu jen těžko popsatelná.
KRAJINA JAKO MOZAIKA
Podobnou rozmanitostí se může chlubit také dominikánská krajina. Nejvyšším místem celé karibské oblasti je hora Pico Duarte, jejíchž 3098 metrů poprvé zdolal britský konzul Robert H. Schomburgk. Dnes je zde výborně udržovaný systém stezek, které vedou až na vrchol. V Dominikánské republice leží také nejnižší bod celého Karibiku, Lago Enriquillo, jedno z mála jezer se slanou vodou, které obývají krokodýli. Nadmořská výška tohoto místa je minus 39 metrů. Jezero nemá žádné přirozené odtoky a jeho hladina kolísá podle míry vypařování a srážek. Mezi těmito dvěma krajními body je možné nalézt velké množství ekotypů, od tropického pralesa až po vyprahlou poušť. Zatímco na východním pobřeží jsou proslulé malebné pláže, tak na severním zase bují džunglové lesy na pitoreskně zvlněných horských hřebenech. Mezi těmito dvěma územími se nachází poloostrov Samana, kde přirozeně krásné a husté lesy prostupuje mnoho vodopádů. Kdo ale zůstane u moře, může spatřit i velryby, pro něž je Samana jedním z největších přirozených rodišť. Turisticky málo prozkoumanou oblastí zůstává jihozápadní pobřeží, které je však ekologicky nejrozmanitější. Scenerie se mění téměř s každým krokem. Jsou zde dvě jezera se slanou vodou, v jejichž okolí žijí obrovské populace ptáků a plazů.
KRÁLOVSTVÍ PARKŮ
Přestože je Dominikánská republika jen o trochu větší než polovina České republiky, má celých 11 národních parků. Největším z nich je národní park Jaragua, kde žije více než 130 druhů ptactva, z nichž 10 je endemických a polovina vodních. Nachází zde útočiště světově největší populace vodních plameňáků. V roce 1998 zde například vědci nalezli nového zajímavého živočicha, pouhých 1,6 centimetru dlouhého gekona. Návštěvníkům jsou přístupné jeskyně s předkolumbovskými malbami a řezbami v kameni. V tomto parku ale nejsou žádná zařízení pro turisty ani prohlídky s průvodcem. To v parku Isla Cabritos si za 60 dolarů můžete pronajmout loď s průvodcem, a to pro relativně neomezený počet osob. Doveze vás na písečný ostrůvek Cabritos, kde mezi kaktusy žijí volně endemičtí leguáni a v jehož okolí se nachází unikátní populace amerických krokodýlů. V mořském parku La Caleta se zase můžete potápět k záměrně potopené lodi Hickory. Pro ty, kteří se nepotápějí, jsou tu k prohlížení korálové útesy. Kempování je povoleno na několika místech v zemi, mezi jinými v parku Armanda Bermúdeze, který se rozkládá kolem Pico Duarte. Přespat můžete v jednoduchých rustikálních chatrčích dle místního koloritu. Nabízené výlety sice často zahrnují jízdu na koni, nicméně jezdci, kteří by chtěli strávit s koněm více času, mají tuto možnost na hřebenech severních hor. Několik společností zde nabízí jednodenní výlety na silných kreolských horských koních, kteří přejdou hory, projdou džunglí a přebrodí řeky, aby se nakonec zastavili u vodopádu nebo jeskyně k prohlídce. Pro milovníky méně pohádkových zážitků jsou tu trochu jižněji položené písečné duny, na nichž si mohou vyzkoušet módní sandboarding. Všude vás ale bude provázet pocit, že opravdová krása tohoto kousku země je v její rozmanité a silné krajině, ať už se po ní proháníte na koni nebo šlapete pěkně po svých.
