Máte rádi zábavu, dobré pití a bujaré oslavy? Tak to nesmíte chybět na oslavách krále v Amsterdamu. Dříve to byl den oslavy narozenin oblíbených královen Juliány a Beatrix, nyní trůn převzal král Vilém-Alexandr, ale to nevadí – ničím nevázaná divoká party pod širým nebem opět pohltí celé Holandsko.
Už se železnou pravidelností Holanďané oslavují narozeniny svých panovníků. Královna Beatrix sice již odstoupila z trůnu, ale ani její syn nemohl na oblíbený královský den zapomenout. Snad nikde jinde nemilují své monarchy tak jako tady, v Holandsku. Loni se slavilo 30. dubna ,takže rozdíl proti minulým letům bude jen několik dnů. Královna ale neslavila své skutečné narozeniny, protože ty připadají už na 31. ledna. Ale to nikomu nevadilo, protože posun do klimaticky příhodnějšího dubna většina ocenila. Naštěstí předchůdkyně Beatrix, královna Juliána, je měla 30. dubna, a tak tradice zůstala. Mnozí se podivují, jak velkolepě se oslavují narozeniny někoho, kdo se jich příliš neúčastní, ale to nikomu nevadí. Důležité je umět se bavit a volnost, která je tento den bezvýhradná.

Než to vypukne
Už noc před oslavou bývá v Amsterdamu veselo, sjíždí se celá Evropa užít si největší mejdan pod širým nebem. Bary ožívají a ulice jsou plné oslavujících královu noc, kteří budou v oslavování pokračovat i celý následující den. Ve čtvrti „červených luceren“ je pěkně přeplněno. Většinou se jedná o zvědavce, kteří nemohou odtrhnout oči od výloh, za kterými se vlní spoře oděné kněžky lásky. V Holandsku jde o legální zaměstnání. Za rychle staženými záclonami mizejí první zájemci, kteří touží prožít chvíle plné vášně.
To, že holandskou národní barvou je oranžová, tedy barva vládnoucího oranžského rodu, zjistíte okamžitě. Každý má na sobě alespoň kousek oranžové. Obchodníci se předhánějí, co dalšího může být ještě oranžového, a tak někdy z výlohy čučí absolutní nesmysly. I ty se v bujaré náladě prodají, stejně jako portréty královny Beatrix nebo nynějšího krále a celé vládnoucí rodiny, které visí doslova na každém rohu. Je až s podivem, kolik lidí obdivuje monarchy v době, kdy se od vládnoucích rodů očekává spíše zapojení do života průměrných občanů.

Oranžová, kam se podíváš
Koningsdag začíná od brzkého rána. Do ulic se vyrojí muzikanti, stánky s občerstvením, a dokonce v podvečer fontány chrlí oranžově zbarvenou vodu. „Bleší trh“ stánků je naplněný až po strop různým harampádím a blbůstkami, stejně jako kartony piva, které nesmějí k bujarému dni chybět. Na ulicích se objevují oranžové opasky, čepice, rukavice, ponožky, paruky, barová boa, muší brýle, ale i trika, mikiny, spodní prádlo, šminky, čelenky a pohlednice s panovníky. Fantazii se meze nekladou, kdo nemá nic barevného, nechá si alespoň udělat oranžový přeliv, nebo si nabarví obličej či lebku na oranžovo. Opilé skupinky mladíků, kteří prožili noc plnou příprav, se potloukají po městě, které naplno a nevázaně oslaví svůj den. Atrakce ve Vondelparku jsou pro děti a samozvané umělce, kteří baví publikum svými kreacemi, sprejovými malbami, nebo prodejem zbytečností všeho druhu. Každý komediant se dnes chytí, i kdyby nabízel jen představu oranžového nebe. Hrst mincí je odměnou především za odvahu ukazovat totální hlouposti. Na domech vlají oranžové fábory, holandské vlajky a v oknech trpělivě sledují dění kočky v oranžové róbě, nebo alespoň s obojkem patřičné barvy pro tento den.
Všechny chutě světa
Dostaveníčko mají nejen obchodníci, ale také prodejci všeho možného. Tento den je povoleno prodávat bez patřičné koncese cokoliv. Dokonce se k radosti obyvatel za tuto činnost ani neplatí daně. Už královna Juliána vydala zvláštní dekret, který umožnil tuto výjimku. To se setkalo u Holanďanů s velikým ohlasem. Lidé, kteří potřebují vylepšit svůj rozpočet, prodávají jen tak na ulici, na trávnících i ve výklencích. Mnoho lidí vidí šanci zbavit se veškerého harampádí. Za drobný peníz pořádají blešák přímo v srdci města. Ti, co chtějí mít to nejlepší místo, si ho drží už den dopředu, aby je nikdo nepředběhl. Ale není to jen o nepotřebných cetkách a krámech, tento den v kosmopolitním městě můžete ochutnat i kuchyni z celého světa. Někde pečou burgery, jinde mají herinky a o kus dál se lidé cpou čínskými nudlemi s kachním masem… Jedinečná šance ochutnat kulinářské lahůdky i vidět samotnou přípravu na živo. Na ulicích a mostech přes pověstné kanály lisují čerstvé džusy a o kus dál příchozí přitahuje líbezná vůně čerstvě pražené kávy. Každý si najde to své. To je výhoda mnoha národů, které zde žijí v pověstné holandské toleranci.

Na palubu
Den krále není jen obyčejná oslava, ale především důvod k nadměrné konzumaci alkoholu. Každý se dobře zásobil, protože pivo teče proudem už od brzkého rána. Zelené plechovky Heinekenu se prodávají po kartonech, stejně jako další oblíbený mok Amstel. Ten se jmenuje podle řeky, která protéká Amsterdamem, představa piva s názvem Vltava by byla určitě trefná, protože tento den oslavující vypijí několik takových řek. Obyvatelé Amsterdamu přihlížejí zábavě z oken, jiní se účastní přímo na ulici, vyndají si nábytek a křesla a v pohodlí oslavují přímo před domem. Trochu doma a trochu mezi všemi. Oslavy neprobíhají jen na náměstích a ulicích, ale i na vodě, na grachtech v centru města, které protínají město vodní pavučinou. Na jejich hladině se předvádějí plavidla od malých lodí po různě pospojované vory, kánoe a kocábky, prostě to, co se udrží na hladině. Důležité je, aby bylo co nejvíce lidí a kamarádů na přecpaných plavidlech. Lodě, které se setkají nebo srazí, mají důvod si připít a seznámit se. Některé dívky se záměrně vydávají na kocábkách, aby mohly být zachráněny a seznámily se s novými kamarády, nebo si našly nového přítele. Na lodích se odehrávají improvizované taneční party, karnevaly, ale i pitky až do němoty. Na těch větších je o zábavu postaráno, některé lodě okupují piráti, jiné rytíři nebo upíři. A do chaosu na vodě drsně duní techno z tisíců reprobeden. Město se třese v základech, dýdžejové se předhánějí v hlasitosti a na břehu lidé všech věkových kategorií hopsají do rytmu. Od batolat po nejstarší. Není výjimečné spatřit babičku v oranžové sukni a triku, která zapomněla na hůl a intenzivně tančí s omladinou. Tento den je pro všechny, je na každém, jak si ho užije. Někdo jen korzuje, jiní se zájmem sledují hemžení pod okny a další se upíjejí k zapomnění. Až do večera je důvod k oslavám, město se postupně proměňuje v jeden veliký bar a ulice se plní prázdnými plechovkami. Skupinky lidí se postupně vytrácejí stejně jako vrávorající postavy, ale těší se už na další rok nezapomenutelných oslav.
Tento den do města autem nejezděte. Všechno je ucpané už od rána, a pokud nechcete riskovat pobyt v autě mezi bouřlivě slavícím davy, je lepší vyrazit vlakem. Odstavná parkoviště jsou již dvacet kilometrů před městem. Ten, kdo jede lodí a myslí si, jak vyzrál nad davy, bude možná zklamán. I na vodě je plno. Hlavně v podvečer v zapadajícím slunci je možné vidět nejen přeplněné město, ale také kanály ucpané jednolitou oranžovou záplavou. Jakmile loď uvázne v zácpě, je dobré vybalit kartony piva a užít si zbytek dne s přátelskými lidmi na plavidlech ve vaší blízkosti. To je čas na seznamování, polibky i připíjení na zdraví královny Beatrix, pardon, na oslavy krále Viléma-Alexandra. Ale není to jedno? Kdo má rád klid, určitě ocení následující den, to všichni vyspávají kocovinu, a je to ideální možnost navštívit liduprázdné město bez svého pověstného ruchu. Galerie a muzea budou prázdné stejně jako přes noc dokonale vyčištěné ulice. Ani nepoznáte velkolepou oslavu, která předchozí den pohltila město. A samotní oslavující Holanďané žehnají králi a jsou velice rádi, že se panovník nenarodil v zimě.