Každým rokem na začátku ledna se příslušníci indické tamilské komunity shromažďují v chrámuv Bois Rouge, aby oslavovali bohyni Kálí. Právě sem, do Bois Rouge, kolébky hinduismu na Réunionu,směřovali před více než stoletím první přistěhovalci z jihovýchodní Indie. Zdejší chrám vítá od tédoby rok co rok tisíce věřících, přijíždějících na slavnosti, které se zpravidla protáhnou nejméněna deset dní. Jsou to slavnosti, spojené s obětmi – svátky, které na Réunionu odolávají času, ačkolivse s nimi už dnes nelze setkat ani v samotné Indii. Všechny obřady slavnostních dnů jsou vlastnějenom přípravou k vyvrcholení v závěrečné ceremonii.
 Cílem oslavy bohyně Kálí je vstoupit ve styk s božským světem a zajistit si od něho určité šlechetné a zvláštní výhody. Obětiny byly pů- vodně nabízeny pro dobro světa, nikoli kvůli získání osobního prospěchu. Postupem času přeci jen očekávají různé osobní výhody. |
Toto vyvrcholení je velkou náboženskou událostí: jde o oběť, skládanou kruté a krvelačné bohyni Kálí, pro niž se zabíjejí stovky a tisíce koz a kohoutů. Ze všech svátků organizovaných na ostrově, je tento svátkem nejdůležitějším. Sejdou se při něm všechny hinduistické komunity ostrova; těch, kteří se účastní přímo, je nejméně deset tisíc. Ačkoli by se událost měla týkat pouze hinduistů, není žádnou vzácností spatřit tu réunionské katolíky, nabízející své vlastní oběti bohyni.
OBĚTI PRO DOBRO SVĚTA
Během deseti dnů, které předcházejí velkému obřadu obětování, se věřící scházejí večer co večer, aby oslavovali bohyni Kálí. Přípravy na obětování se skládají z modliteb, zpěvů, vzývání a darů. Někteří věřící si dokonce na dobu trvání slavnosti berou s sebou všechen svůj majetek. Vzdáleni během svátečního období od své rodiny, oddávají se půstu, jako pokání dokazujícímu velkou pokoru před bohyní. V den obětování se už od úsvitu, v náporech jako vlna za vlnou, derou věřící k chrámu, doprovázeni budoucími oběťmi. Někteří z nich táhnou za sebou jednu nebo více koz, ozdobených girlandami a žlutým šafránem. Jiní spěchají do chrámu s kohouty v podpaží, a zase jiní, aby alespoň nějak vyjádřili oddanost bohyni, drží na rukou tácy s ovocem.
Ve védské mytologii byly tyto obětiny vždy nabízeny pro dobro světa, nikoliv kvůli získání nějakého osobního prospěchu. Časem se však obřad vyvinul tak, že ti, kteří obětují, přece jenom očekávají nějaké osobní výhody, které si vyslouží svou pokorou. V každém případě védský kult spočívá v obětech a v demonstraci oddanosti božství, přičemž obětování bere na sebe formu dost dlouhé ceremonie.
Cílem je dostat se do komunikace s božským světem a zajistit si od něj určité šlechetné a speciální výhody. To je určitě jeden z důvodů, pro který chrám v Bois Rouge uvítá vždycky tolik příchozích. Réunionský ostrovan indického původu praktikuje synkretismus, a bude vždy dělat vše pro to, aby na sebe soustředil přízeň několika božstev. Oběť, jíž může být produkt kultury nebo chovu, je, pokud jde o zabité zvíře, rozporcována a částečně vhozena do ohně a částečně zkonzumována člověkem, který ji provádí.
A BOHOVÉ VYCHÁZEJÍ
Hned po rozednění začíná slavnost procesím okolo chrámu vedeným bráhmanem, doprovázeným několika hodnostáři. Zpěvy a modlitby provázejí bohoslužbu. Pak vychází ze svého úkrytu bohyně. Vypulírovaná a nastrojená usedá na vůz, umístěný na prostranství, které bude dějištěm obětí. První kozy jsou předvedeny k porážce. Jsou zabity rychlým a přesným seknutím šavle. Patnáct katů se pouští do práce, a jejich gesto se pak zopakuje více než tisíckrát. Hlavy obětovaných zvířat se pokládají před bohyni, zatímco krvácející těla se vracejí majitelům. Několik hodin se opakují stále tytéž pohyby. Do rytmu sekání šavlí se ozývá ženský zpěv. Jedna za druhou, umírají oběti celé dopoledne. Zvířecí hlavy se hromadí před bohyní. Přibývá krve všude kolem, věřící se v ní takřka koupají. Až dlouhé procesí, které se vydá na pochod vesnicí, ukončí první část obřadu, nikoli však zabíjení: to pokračuje i během průvodu. Skončí až tehdy, kdy se procesí vrátí k chrámu a naplní jej k závěrečné náboženské ceremonii. V životě tamilských Indů z Réunionu zaujímá svátek obětí velmi důležité místo. Umožňuje jim potvrdit zvláštní postavení hunduistické náboženské komunity, a přihlásit se ke svým indickým kořenům.
