Category: 2005 / 01

Lidé velcí jako dnešní tříleté děti žili na indonéském ostrově Flores východně od Bali. Paleontologové objevili několik jejich kostí starých zhruba osmnáct tisíc let. I když se shodli, že se jedná o mimořádný nález, okamžitě se začali přít: je to dosud neznámý lidský druh, nebo není?

Indonésko-australský tým oznámil nález v Sydney koncem října 2004. Již rok předtím ale narazil ve vápencové jeskyni Liang Bua v šestimetrové hloubce na téměř kompletní kostru. Vědci se nejprve domnívali, že našli ostatky dítěte. Pak ale podle rozboru kostí, zubů a lebky přišli na to, že metrový skelet patřil třicetileté ženě. Vyloučili přitom, že by trpěla tělesným postižením. Na rozdíl od lidí s poškozeným genem pro růst kostí totiž neměla zakrslé pouze tělo, ale i lebku, která dosahovala sotva velikosti grapefruitu.

Zmenšený svět
Paleontologové v jeskyni postupně našli kosti ještě nejméně dalších šesti takových hominidů. Podle získaných poznatků sestavili následující scénář. Před zhruba osmi sty čtyřiceti tisíci lety přirazily k pobřeží Floresu bambusové vory. Na nich připlul z Jávy pravěký člověk vzpřímený, Homo erectus, velký téměř jako dnešní lidé. Noví usedlíci neměli na izolovaném ostrově dost potravy, ale ani je neohrožovalo mnoho dravců, a tak se vlivem těchto podmínek začali v průběhu dalších stovek tisíc let zmenšovat a vyvíjet zcela odlišným způsobem. Před devadesáti pěti tisíci lety již vypadali jako lidé, jejichž ostatky ležely v jeskyni Liang Bua. Měřili okolo jednoho metru a vážili zhruba dvacet pět kilogramů. Na ostrově Flores se ostatně podobným způsobem vyvinuli i trpasličí sloni stegodonti.

Dosavadní představy berou za své
Pokud se teorie ukáže jako správná, zbourá hned několik dosud panujících představ o vývoji člověka. Předně by dosud málokoho z vědců napadlo zařadit mezi rod Homo tvora s mozkem stejně malým, jako mají šimpanzi. Pravěcí obyvatelé ostrova Flores přitom s mozkovnou čtyřikrát menší, než má současný člověk, vyráběli složité kamenné nástroje, používali oheň, lovili velká zvířata a podle všeho se i dorozumívali primitivní řečí. Také úvahy o připlutí jejich předků na ostrov jsou nové. Dosud se předpokládalo, že intelektuální schopnosti člověka vzpřímeného na zkonstruování plavidla nestačily. A konečně, pokud se skutečně jedná o nový lidský druh, znamená to, že je evoluční strom člověka mnohem košatější, než se vědci domnívali. „Další populace malých hominidů patrně naleznete také na Lomboku, Timoru a Sulawesi, a protože se vyvíjely izolovaně, každá z nich bude patřit k jinému druhu,“ tvrdí jeden z objevitelů koster Michael Morwood z univerzity v Sydney.

Floresiensis, nebo sapiens? Hobiti!
Vědci jsou natolik přesvědčeni o tom, že objevili další vedlejší větev vývoje člověka, že jí dali i jméno: Homo floresiensis. Vzápětí se ale ozvali jejich kolegové s úplně jiným názorem. Hlavní paleontolog indonéské Univerzity Gadjaha Mady profesor Teuku Jacob protestuje proti tomu, aby se termín Homo floresiensis vůbec používal. Podle něj obyvatelé ostrova nepatřili k dosud neznámému druhu lidí, ale k australomelanéské rase, poddruhu Homo sapiens. Nalezená lebka podle něj dokazuje jen to, že žena trpěla nějakým zatím neznámým druhem mozkového defektu. Vědci se nyní horečně snaží najít v ostatcích zbytky DNA, jejíž rozbor by dokázal spory vyřešit. Světový tisk však již má jasno. Metrové praobyvatele Floresu okamžitě překřtil podle malých chlupatých obyvatel Středozemě z knih J. R. R. Tolkiena na hobity. Ve společnosti yettiho a Nessie
Poslední záhada spojená s nálezem miniaturních koster se již dotýká říše mýtů a legend. Paleontologové soudí, že tato populace žila několik desítek tisíc let vedle druhu Homo sapiens, až ji před třinácti tisíci lety zahubil výbuch sopky. Obyvatelé Floresu si však dodnes vyprávějí o zakrslých chlupatých lidech zvaných ebu gogo („pramáti, která všechno sežere“). Mluvili prý spolu mumlavou řečí a vesničané jim nechávali jídlo, které tito tvorové vždy snědli i s nádobami z tykví. Na ostrově údajně žili ještě v šestnáctém století, kdy tu přistáli holandští obchodníci. Odtud je jen krůček k otázce, kterou si již položil například komentátor magazínu Nature: mohli tito lidé v zapadlých koutech pralesa přežít dodnes? Mnozí starousedlíci z ostrova Flores jsou přesvědčeni, že ano.

Pin It on Pinterest