V posledních měsících byli lidé v nejzápadnější části Čech opakovaně vystaveni pocitu, který si v našich zeměpisných šířkách dokáže představit asi málokdo. Jednoduše řečeno, třásla se pod nimi zem.V České republice je zemětřesení jev poměrně vzácný, alespoň tedy takové, které by lidé vnímali. Pouze na Chebsku dochází v určitých cyklech k silnějšímu zemětřesení, dosahujícímu magnituda (síly) kolem čtyř stupňů Richterovy škály. Lidem pak padají věci z poliček, houpají se s nimi křesla, klepou se skříně, drnčí okenní tabule a vše doprovází silný hluk, jako by pod domem projížděla souprava metra. Nic příjemného, pokud se tak děje v noci. Čím si ale obyvatelé Nového Kostela, Kraslic, Mariánských Lázní, Nejdku a jiných obcí zasloužili tuto nevšední, ale nezáviděníhodnou výjimečnost?
V hloubce mezi šesti až jedenácti kilometry pod touto oblastí je strmá zlomová plocha, dlouhá asi deset kilometrů. Horninové bloky se podél tohoto zlomu posouvají, což na povrchu země vyvolává zemětřesení. Protože jsou bloky hornin jakoby namazány fluidy (většinou to bývají směsi kapalin a CO2), tak po sobě lépe kloužou, a nedochází tak k jednomu velkému trhavému pohybu, ale k řadě menších, tedy k takzvanému zemětřesnému roji. Seismická energie se uvnitř kontinentů uvolňuje po menších dávkách. Na okrajích kontinentů to však bývá mnohem horší. Tam dochází k jednomu silnému otřesu, následovaném řadou menších. První záznamy o zemětřeseních v této lokalitě pocházejí ze středověku, ale až v 19. století se mu vědci začali soustavněji věnovat. Západočeští lázeňští inženýři tehdy spekulovali o souvislosti mezi otřesy půdy a vydatností minerálních pramenů. Spojitost se však prokázala mnohem později. Při zemětřesení skutečně dochází ke změnám hladiny spodních vod, vydatnosti minerálních pramenů a obsahu plynu v nich obsaženém. Kysličník uhličitý, který je v hloubkách geologického zlomu pod nesmírným tlakem, vystupuje při otřesech na povrch a vynáší s sebou i minerální vody. Možná vás také udiví, že na Chebsku došlo za posledních deset let asi k dvaceti tisícům otřesů. Naprostá většina z nich ale spadá do kategorie mikrootřesů, která dokážou zaznamenat pouze přístroje. Dokonce i o něco silnější zemětřesení, řekněme kolem dvou tří stupňů Richterovy škály, nebyla v posledních desetiletích ničím výjimečným. Pouze se jim nedostávalo takové pozornosti médií jako nyní.
Jelikož Chebsko, stejně jako celá Česká republika, leží uvnitř tektonické desky a nikoliv na jejím okraji, tak na místních zlomech nemůže nikdy dojít k akumulaci takového napětí, jež by vyvolalo zemětřesení, jaké známe třeba z Japonska. Proto i při otřesech z posledních měsíců seismologové upozorňovali na to, že více než pět stupňů Richterovy škály u nás naštěstí nepoznáme, a že se lidé o střechu nad hlavou bát nemusejí. Každý ale chápe, že uléhat se strachem, že vás v noci probudí rány, hukot, cinkot a komíhání postele, dokáže pěkně pocuchat nervy.
Chebsko a zemětřesení
● K největším zaznamenaným otřesům došlo na Chebsku v letech 1903 a 1908.
● Vědci tehdy vůbec poprvé tento typ projevů nazvali zemětřesným rojem. Tímto termínem se od té doby nazývá řada menších otřesů bez jediného výrazného po celém světě. ● V roce 1908 byla také ve sklepě chebského gymnázia zřízena první česká seismická stanice.● Silné otřesy pak seismologové, ale i lidé zaznamenali v zimě 1985, kdy bylo naměřeno magnitudo 4,6. Zemětřesení tehdy nejvíce postihlo obce Plesná, Nový Kostel, Skalná a Dolní Žandov, kde otřesy poškodily až patnáct procent domů. Většinou šlo o popraskané omítky nebo zborcené komíny.
Richterova stupniceV roce 1935 ji zavedl Charles Richter. Jde o logaritmickou škálu o základu 10, počítanou z vodorovné amplitudy největšího posunu od nuly na seismografu. Každý bod na stupnici tedy značí rozdíl řádu. Zemětřesení o síle 5 stupňů je tedy desetkrát silnější než čtyřstupňové.
Magnitudo Projevy
1, 2…………………..Člověk jej necítí, měřitelné pouze přístroji.
3……………………….Člověk již rozpozná, visící předměty se houpají.
4……………………….Citelné třesení věcí, drnčivé zvuky.
5……………………….Slabé poškození budov v epicentru, voda se vylévá ze sklenic.
6……………………….Vážné poškození špatně postavených budov až do 100 km.
7……………………….Většina budov zničena, velké trhliny v zemi.
8……………………….Naprostá destrukce, vlny rozpoznatelné pohledem.
