Drancování kolonií přineslo některým nezměrné bohatství. Svou trošku si vzal i Jakob Fugger (1459–1522), zvaný Bohatý – nejbohatší muž středověku. Pocházel z Augsburgu (Bavorsko), z významné obchodnické rodiny, a byl to právě on, kdo z rodinné firmy vytvořil nadnárodní impérium. A to si jeho otec původně přál, aby se stal knězem… To by se také stalo, nebýt smrti Jakobova bratra, který měl stanout v čele rodinné firmy. Jakob měl obchod v krvi a za sebou studium účetnictví, které piloval v Benátkách. S čísly to uměl jako nikdo jiný. Nashromáždil majetek, jehož hodnota by se dnes vešla do sotva představitelné sumy – jednoho trilionu eur. Jakob Fugger nebyl ale jen nechutně bohatý, byl i velkorysý. V Augsburgu vybudoval nejstarší sociální sídliště pro lidi v nouzi, které je dodnes vzorem a je stále v provozu. A jaký se platí u Fuggera nájem? Euro ročně – částka v přepočtu stejná už téměř pět set let.
ZLATÝ (MĚDĚNÝ) DŮL
Když se Jakob 6. března roku 1459 narodil, přišel na svět do měšťanské kolébky jako desáté z jedenácti dětí. Už jeho pradědeček začal obchodovat s přízí a bavlnou a položil tak základy rodinného byznysu. Jakob a jeho bratři se časem zaměřili i na jiné komodity – stali se finančníky. Půjčovali peníze panovníkům i papeži a pronikli do nejvyšších vládnoucích kruhů. Jakoba zajímaly také drahé kovy, hlavně stříbro a měď. V roce 1491 poskytl římskému králi Maxmiliánovi I. Habsburskému (1459–1519) 100 000 zlatých výměnou za koncesi na stříbrné doly v Tyrolsku. Král díky tomu nezkrachoval a Jakob si ho zavázal, a s ním i habsburskou dynastii.
Jakob byl s použitím dnešní terminologie ostříleným lobbistou. Uměl se pohybovat na politickém ledě a ovlivňovat události ku svému prospěchu. Stal by se Karel V. (1500–1558) římským císařem bez Fuggerova vlivu a finančních prostředků? Těžko říci. Karlova myšlenka byla jakási celosvětová monarchie, které by vládla svatá říše římská národa německého. Fugger chtěl mít panovníka na své straně, proto zaplatil německým kurfiřtům, aby ho zvolili císařem. Stalo se tak v Cáchách 23. října 1520.
Jakobův čich na dobrý obchod ho přivedl i na Slovensko, které vzhledem k těžbě drahých kovů patřilo k nejrozvinutějším oblastem Uherska. Podepsal smlouvu s movitým levočským občanem Jánem Thurzem a společně založili Thurzovsko-fuggerovskou těžební a obchodní měďařskou společnost. Ta se rychle zařadila mezi největší svého druhu v Evropě. Díky Fuggerovi slovenské hornictví vzkvétalo a s ním i města, zvláště pak Banská Bystrica.
EXOTICKÁ VÝZVA
Fugger byl konzervativní byznysmen, ale jako každý úspěšný obchodník vyhledával nové možnosti, a s nimi i jistou míru rizika. Takovým experimentem byl dovoz zboží z nových kolonií. Potom, co Vasco da Gama objevil cestu do Indie, získali Portugalci monopol na obchod s kořením. Fugger proto v roce 1503 otevřel v Lisabonu továrnu. Získal povolení, že z Lisabonu může obchodovat s kořením a luxusním zbožím, jako byly perly nebo drahé kameny. Společně s jinými obchodními klany přispěl na výpravu 22 portugalských lodí, které se plavily do Indie, aby se po roce vrátily plné exotického zboží. Nedlouho potom král uvalil monopol na obchod s kořením, aby dostal ze hry zahraniční obchodníky. Fugger ale byl ve výhodě. Portugalci totiž byli závislí na mědi z jeho dolů, okovávali s ní své lodě a vyváželi ji do východní Indie. Španělé zase vyváželi Fuggerovu měď a další zboží, jako látky a koření do Ameriky.
ZA JEDEN RÝNSKÝ
V roce 1521, když Jakobovo bohatství narostlo do nepředstavitelných rozměrů, založil Fuggerovo městečko „Fuggerei“ – sociální bydlení pro chudé obyvatele Augsburgu, aby zde žili vedle řemeslníků a nádeníků za symbolický nájem – jeden rýnský zlatý. Nebylo to ale zadarmo. Potřební se museli o svoje městečko starat a třikrát denně věnovat modlitbičku Fuggerově rodině. Své útočiště zde nalezl i Franz Mozart, pradědeček hudebního génia. Fuggerei – to je zdárný příklad architektonického komplexu, tvořený osmi uličkami a sedmi branami. Město ve městě s vlastním kostelem, hradbami, zdrojem vody i protileteckým krytem, který měl za druhé světové války ochránit obyvatele před bombardováním. Ty ochránil, ovšem ne městečko samotné, to bylo v roce 1945 téměř srovnáno se zemí. Potomci Jakoba Fuggera ale dali dohromady prostředky, aby sídliště mohlo dál fungovat a to za stejných podmínek, jaké nastolil sám Jakob. A tak Fuggerei i dnes slouží svému původnímu účelu a za jeden rýnský zlatý (odpovídá přibližně 1 euru) zde žijí sociálně slabí. Ve 140 bytech umístěných v 67 domcích našlo své zázemí 150 lidí, hlavně vdov a starších občanů, kteří zůstali bez prostředků. Fuggerei přitahuje pozornost turistů, kteří zde mohou navštívit muzeum a také ukázkový byt ve Volské ulici. Každý byt má rozlohu kolem šedesáti metrů čtverečních, vlastní vchod i malou zahrádku. Stejně jako za Jakobových časů je třeba dbát na určitá pravidla. Po desáté hodině večerní se brány městečka uzavřou, opozdilci mohou projít pouze branou Ochsentor, kterou jim za drobný obnos otevře vrátný.
Jakob Fugger zemřel v šedesáti třech letech a nezanechal po sobě potomky. Byl pohřben v okázalé soukromé kapli v Augsburgu. Na jeho výslovné přání byl nad jeho hrobem vyryt nápis: Zde odpočívá ten, jehož mimořádně velkému bohatství se nikdo nevyrovná.
