TEXT A FOTO: JAROSLAV MAREŠ
Ósacký hrad postavil v letech 1582 až 1586 Hidejoši Tojotomi, jeden z největších vládců a válečníků Japonska a jeho sjednotitel. Vybudoval i několik dalších významných japonských hradů, za své sídlo si však vybral Ósaku.
V této nedobytné pevnosti bylo i sídlo jeho dvora. Přepych se zde snoubil s rozmařilostí. Například nádherná čajovna byla vybavena nejen skvostnými uměleckými díly, ale i zlatými poličkami a zlatým čajovým náčiním. U Hidejošiho nohou leželo celé Japonsko, pokusil se i o výboje v Koreji a Číně. Neúprosný čas však byl silnější než on. Krátce před smrtí v roce 1598 ustanovil svým nástupcem svého syna Hidejoriho, kterému však tehdy bylo pouhých pět let. Do doby, než dosáhne plnoletosti, mělo zemi podle Hidejošiho rozhodnutí spravovat pět regentů. Ti však záhy začali proti sobě intrikovat a prosazovat své vlastní mocenské zájmy. Po bitvě u Sekigahary v říjnu roku 1600, kdy se střetly dvě největší armády samurajů v historii, se stal po zradě v řadách vojáků jeho soka Micunariho Išidy, stojícího na straně Hidejoriho, novým pánem sjednoceného Japonska jeden z původních pěti regentů Iejasu Tokugawa. Jediné, co mu ještě stálo v cestě, byl nedobytný ósacký hrad, v němž žil legální Hidejošiho nástupce, jeho sedmiletý syn Hidejori. Iejasu nespěchal. Přitáhl s obrovskou vojenskou přesilou k ósackému hradu až v roce 1614 a začal jej obléhat. Hradní posádka se však skvěle bránila a všechny útoky zrádného regenta hrdinně odrážela. Neměla však žádného spojence a zdálo se, že je jen otázkou času, kdy se Iejasuovi jeho záměr zdaří. Ani celoroční obléhání však nevedlo k pádu hradu. Znovu se potvrdila jeho nedobytnost. Ani obrovská vojenská přesila útočníků si s ním nedokázala poradit. A tak se nakonec Iejasu uchýlil ke zradě. Sjednal s obránci mírovou smlouvu, v níž za uznání svých nároků na titul šóguna zaručil obyvatelům hradu svobodu a bezpečnost. Tuto smlouvu však nedodržel, hrad lstí přepadl a dobyl. Nastalo krvavé vraždění a plenění, při němž byli spolu s Hidejorim a hradní posádkou pobiti i všichni členové rodiny předchozího vládce. Řádění Iejasuovy soldatesky zachycuje soubor drastických dobových kreseb, vystavených na hradě. Sláva nedobytného hradu nenávratně skončila.
