Obrovský, ostře ohraničený ostrov písku posazený na kraji zeleného údolí. Jako by se kousek Sahary omylem zatoulal do Skalnatých hor. Není divu, že v roce 1932 byly Velké písečné duny vyhlášeny třicátým šestým národním monumentem v USA.
Na severní a východní straně se přímo nad dunami zdvíhá hřeben Sangre de Cristo. Impozantní je zejména silueta Creston Peaku, přestože tento vrchol není nejvyšší. Absolutní prvenství drží méně nápadný Blanca Peak vysoký 4372 metrů. Písek, ze kterého duny jsou, vznikl erozí okolních hor a byl do údolí dopraven ledovci během doby ledové a později řekou Rio Grande a jejími přítoky, meandrujícími údolím San Luis Valley. Písek pocházející ze San Juan Mountains je převážně sopečného původu. Naopak písek ze Sangre de Cristo Mountains je hrubší a nerostnou skladbou pestřejší. 
Místní duny zdobí tmavé vzory způsobené přítomností magnetitu. Ten ukazuje na výskyt zlata. Podnikaví prospektoři, kteří se zde od počátku století pokoušeli zbohatnout, ale neslavili příliš velký úspěch. Rozlohou zabírají Velké písečné duny asi 100 čtverečních kilometrů, nicméně co se výšky dun týká, nemají v Severní Americe konkurenci. Nejvyšší z nich dosahují k 230 metrům a návětrná strana může mít sklon až 34 stupňů. Návštěvníci, kteří si ještě nezvykli na vysokou nadmořskou výšku, mívají potíže s dechem. Před člověkem se často náhle vynoří prudký hřeben, který je snazší zeširoka obejít, než přelézt přímo. 
Větší část písečného pole je tak před lidmi přirozeně chráněná. Většina návštěvníků se spokojí se zdoláním prvního velkého hřebene, odkud se nabízí překrásná vyhlídka zejména na Creston Peak. Jen zanedbatelné procento lidí se vypraví hlouběji do dun. Celkový tvar dun je pozoruhodně stabilní a prakticky se nemění. Je tomu tak díky vlhkosti zachycené pískem.
I v tak nehostinném prostředí se najde život. A to písek dosahuje na povrchu teploty kolem 60 stupňů a rozdíly mezi nejvyšší denní a nejnižší noční teplotou často přesáhnou i 20 stupňů. Roste zde kolem 20 druhů rostlin a žije několik druhů zvířat. Čtyři druhy hmyzu jsou zcela unikátní a nevyskytují se nikde jinde na Zemi. Mezi ně patří i druh cvrčka žijícího v písku. Bohatší na faunu jsou křovinatá místa v bezprostřední blízkosti dun. Z blízkých hor sem časně z rána přicházejí větší savci, jako třeba divoké kočky, kojoti a jelení zvěř. V dunách oficiální stezky prakticky neexistují a je povoleno se pohybovat kdekoli. 
Na několika vyhrazených místech je přímo v dunách možné i kempovat. Povolení se dá snadno získat přímo na místě, v návštěvnickém středisku. Pinyon Flats kemp s 88 místy pro stany a karavany, který je mimo písečné pole, je velmi oblíbený a v letních měsících je plný do posledního místečka.
