K
dyby měli být všichni lidé tomto městě nezaměstnaní, naši lidé práci mít budou. Toto jsou slova velitelůmostecké „finanční skupiny”, jak se sami nazývají. Vezmeme- li si toto jako základ, jsou v Mostě potom pouze tři skupiny lidí. První je mají za mafiány, pro druhou jsou vzorem, toho si nesmírně váží, a třetí skupina o nich netuší. Pozoruhodné je, že po pěti letech „budování kapitalismu” existují podobné podnikatelské pavučiny patrně všude a možná vám právě tato reportáž umožní lépe se zorientovat ve svém okolí. Dříve jsem o nich nevěděl. Nebylo jak. Věnují se totiž povětšinou takovým oborům, se kterými jsem neměl co do činění. Jejich aktivita v oblasti reklamy je rovněž nulová. Jejich spojitost se skandály neprokázána.
Jak jsem se o nich dozvěděl? Poprvé to bylo na jedné tiskové konferenci, kde se o NICH jako o „mafii” jen tak mezi řečí zmínil přednosta okresního úřadu. A potom už přišla akce nebývalého rozměru – privatizace bytového fondu. Tuto akci jsem od počátku sledoval, a tak mi neuniklo, že dvě z firem, které postoupily do finálového výběru (Mineta a MMA), mají velmi podobné projekty, a že se navzájem podporují. Po prozkoumání výpisů z obchodního rejstříku jsem přišel pouze na to, že společníkem Minety byl jeden z členů výběrové komise. Tato informace byla zveřejněna a pan Jiří Ježek, poslanec za KSČM, komisi opustil. Majetková propojenost mezi oběma společnostmi se však neprokázala. Začal jsem však pozorovat činnost osob, které stály za těmito firmami. A tak jsem se v období před komun álními volbami seznámil s M. M., jedním ze společníků firmy Mineta, který kandidoval na stejné kandidátce jako já. Zaujalo ho na mně, že jsem novinář a asi po týdnu mi nabídl spolupráci. K svému vlastnímu překvapení jsem zjistil, že jsem se dostal k jádru této skupiny. Byla mi nabídnuta spolu účast na nové firmě, která se bude zabývat informacemi. Úkolem bylo připravit noviny, jejichž úlohou by měla být ochrana Klanu (další z termínů, jímž se toto společenství samo označuje) a ovlivňování politiků a ostatních důležitých osob ve prospěch Klanu. Abych mohl Klan chránit musel jsem ho znát.
KDO JE KLAN. Jedním ze zásadních zdrojů financí je napojení na komunální hospodářství. Princip je jednoduchý: město se zbavuj činností, na které nemá dostatek financí. Není nic jednoduššího, než tyto činnosti od města převzít. A to se také stalo. Nejdříve domovní správy (Alit I+II. Edel a Mineta) – původně součást Ponku bytového hospodářství (PBH – nynějším ředitelem J. Ježek viz výše, před ním S. Š.), potom tepelné hospodářství (1. mostecká, a. s., – 25 % M. M., 25 % A. B., 25 % S. Š. a 25 % město Most) – dříve rovněž PBH. Je jasné, že Klan se do boje o privatizaci bytového fondu nemohl nepustit. Do budoucna jsou na řadě ještě Technické služby. Jaký to má smysl vlastnit, nebo spravovat ztrátové podniky? Omyl! Ovládá-li domovní správy, mají moje stavební a údržbářské firmy neustálý přísun práce bez toho, aby se zdržovaly veřejnými soutěžemi. Ovládám-li domovní správy i tepelné hospodářství, ušetřím a nejen na daních. Jak se jim to všechno mohlo podařit? Jednoduše. V čele Klanu stojí dvě klíčové postavy. Jeden je bývalý důstojníkem armády (A. B.), odkud pochází většina jeho kontaktů a také většina spolupracovníků. Druhý je bývalým tajemníkem městského úřadu (M. M.), odkud opět pochází většina jeho spolupracovníků. Klan samozřejmě myslí na všechno. Automobily mají velice nenápadné. Málokdy se ukazují ve společnosti. Nemají žádnou bezpečnostní službu.
A zde bych se pozastavil. M. M. stál u zrodu městské polici a její náčelník V. H. je mu tudíž zavázán. Ve stavební firmě (Norsip, Mesta…) jsou zaměstn áni prvoligoví boxeři a v dalších firm ách (Nadorz…) bývalí vojáci sovětské armády. Oni bezpečnostní službu nepot řebují. Mezi klady Klanu patří !starost o své lidi!, dle slov A. B. je na prvním místě vždy mzda pro zaměstnance. Starost o vlastní lidi jde však dál. Sídlo Klanu je hlídání průmyslovou televizí a velitel městské policie je u M. M. pravidelným hostem. Dvorním právníkem Klanu je JUDr. Rendl, který zastupuje i bývalého strážníka městské policie, který byl pravděpodobným pachatelem střelené- ho poranění, jehož následkem zemřel mladý hokejista Martin Soukup. Klan a zejména A. B. byli často napad áni pro svou účast v příliš velkém množství projektů. A tak vznikl Mosad – zájmové sdružení právnických osob. Jde o velmi chytrý tah. Mosad podléhá registraci okresního úřadu a je téměř nezjistitelné složení. Výsledek je grandiózní – A. B. nefiguruje jako společník v téměř žádné s. r. o., a přesto je po finanční stránce řídí. Pod křídly Mosadu jsou kromě výše uvedených také firmy Stein (účetnictví a personalistika), Gasplast (plastové armatury a jiné výrobky z plastu), Aktiv, Interkontakt (obě obchodní činnosti), CIMA (audit a daňové poradenství), Finance Invest (obchod s cennými papíry), Alfaterm (údržba kanalizace a vodního řadu), InterArt Projekt (projekční a architektonická kancelář) a další. Tyto firmy se nemusí zabývat žádnou nezákonnou činností.
KLAN A JEHO NEPŘÁTELÉ. Za své největší nepřátele považují představitelé Klan takzvanou „litvínovskou finanční skupinu” (dále jen SPP). Podobně jako Mosad v případě Klanu existuje Sdružení podnikatelů v prů- myslu jako operativní orgán pro SPP. V čele SPP stojí V. Š., který je společníkem (většinou majoritním) těchto firem: 1. multistav, a. s. (stavební firma, její manažer ing. Stanislav Dostál je v současné době už vedoucím finanč- ně-strategické sekce Městského úřadu v Mostě). Nowa (nemá ani jednoho zam ěstnance), S7 (spolu s M. B., obchod s ropnými produkty), N-Glob (rekultivace), Nares (opravy strojů), Hoco (plastová okna), TM (také s M. B., reality), MultiTH (truhlářství), MultiLak (lakýrnictví) a Okas (restaurační činnost). Další firmy spadající do SPP jsou Lívia (M. B. – porodnice nápadů), Stopka (M: T. – stavebniny), Bytes (domovn í správa v Litvínově – M. T. spolu se S. Š.!) a LCR (výpočetní technika – L. Č.). Největším nebezpečím pro Klan jsou sdělovací prostředky, které jsou velmi úzce na SPP napojeny – To byl pro Klan rovněž jeden z důvodů pro vydávání novin vlastních. Dalšími nep řáteli jsou politici, o kterých se Klan domnívá, že je podporuje SPP. A nebo takoví, kteří Klanu „ubližují”. Tak se stal nepřítelem i bývalý starosta Mostu ing. Bořek Valvoda (nyní náměstek ministra vnitra). Zvlášť zajímavá je skutečnost, že Valvodovým nejbližším spolupracovníkem byl po určitý čas právě M. M. A byl to právě M. M., kdo „rozhodl”, že Valvoda starostou už nebude.
KLAN A JEHO PŘÁTELÉ. Mezi přátele Klanu patří zejména dřívější ředitel PBH S. Š. Jako ředitel si při zasedáních městského zastupitelstva neustále stěžoval na svůj nízký plat. Je proto překvapující, že ještě v době, kdy zastával tuto funkci, složil kauci ve výši 2 miliónů Kč na stavbu rodinného domku „na klíč”. Jednalo se o odměnu od Klanu nebo od ústeckého podnikatele M. D., kterému mostecký PBH dle dostupných informací tehdy půjčil nemalý obnos peněz? Vzhledem k tomu, že M. D. svůj dluh nesplácel, objevil se v regionáln ím tisku inzerát o tom, že PBH Most prodá areál koupaliště v Brně nad Labem, kterým byla půjčka pro M. D. ručena. Pouze takovýmto „nedopatřením” mohl celý případ vyplavat na povrch. Nic se však nestalo. S. Š odstoupil z funkce ředitele PBH a na jeho místo byl jmenován J. Ježek: S Š. stojí v pozadí firmy EPA, která se zabývá fakturací nájemného nejen pro Most (dříve bylo toto oddělení rovněž součástí PBH – jedná se o jeho nejlukrativnější část). Mezi jeho další aktivity patří účast na domovních správách v Litvínově (Bytes – spolu s M. T.) a v Chomutově. Bez zajímavosti není ani skutečnost, že novým jednatelem společnosti Teplo Chomutov (chomutovská obdoba 1. mostecké, a. s. – zde pouze s. r. o. 100 % město Chomutov) se stal člověk z Mostu (dřívější pracovník 1. mostecké). Další přátelé Klanu se rekrutují zejména z armádních složek. Pouze tak se mohlo stát, že se Klan ve spolupráci s SPP (!!??) stal nájemcem bývalého žateckého letiště.
KLAN A KOMUNÁLNÍ VOLBY. V komunálních volbách v Mostě nešlo o souboj politických stran či osobností, ale o souboj podnikatelů. Mottem předvolebních i povolebních diskusí bylo: Kdo bude mít svoje lidi na radnici, ten bude mít přístup ke komunálním zakázkám. A tak se také bojovalo. Kandidátku ODA v čele se stávajícím starostou Valvodou financovalo krom jiných SPP. Totéž seskupení mělo své „koně” na kandidátce ODS (V. Š je členem této strany a L. Č za ní dokonce kandidoval). Klan finančně podpořil kandidátky ČSSD, KDU-ČSL a Strany zelených. své lidi však měl i na kandidátce ODA, SPŽR a KSČM. Výsledek byl pro Klan na první pohled katastrofální. KSČM získala 12. mandátů, ODS 11, ODA, republikáni a ČSSD po 4 a KDU-ČSL pouze 1 mandát. Začalo se počítat a jednat. Na první ohled byla pro Klan jasná koalice ODS-ČSSD-KDU- ČSL, ale to bylo pouze 16 poslanců a nadpolovi ční většina je 19. Koalice s ODA se zdá tak nepřijatelná, jako je pro ODA nepřijatelný jiný starosta než Valvoda. Koalice z KSČM je politicky nepřijateln á pro ODS a komunisté navíc podporuj í Valvodu a nesouhlasí s Josefem Hajdarem (ČSSD) na jakýkoli post. Mají pro to svůj důvod. Hojdar se do zastupitelstva v roce 1990 dostal na kandidátce KSČM jako její člen. Zbývají republikáni. A tak to nakonec dopadlo i přesto, že se k této koalici přidala i ODA, která se spokojila s místy v městské radě. Starostou se stal Jiří Šulc (ODS), jeho prvním zástupcem J. Hojdar a druhou zástupkyní JUDr. Hana Jeničková (ODS). Valvoda se musel spokojit pouze s místem v radě (na post náměstka ministra vnitra se dostal až později). Klanu se záměr zdařil. Josef Jojdar má na starosti komunální hospodářství a je Klanu loajální. Zbývají výběrová řízení. Na místo tajemníka byl vybrán ing. Václav Dvořák. Vedoucím sekce komunální hospodářství se stal ing. Kudrlička. Vedoucím sekce finančně strategické se stal ing. Stanislav Dostál (dříve 1. Multistav). Zásadní je však skutečnost, že obě sekce spadají do kompetence J. Hojdara.
ZÁVĚR. Do budoucna chystá Klan „útok” na Technické služby, ale ještě dříve by rád prostřednictví Finance Investu vydal komunální obligace. Bude-li totiž mít peníze město, budou komunální zakázky a budou-li zakázky… Jsem přesvědčen o tom, že Klan v Mostě není v naší zemi ojedinělý. Proto bych rád položil pouze jednu otázku. K čemu je zákon o veřejné soutěží?
