“Musíme držet všichni pospolu, nebo nás určitě pověsí každého zvlášť.”
Benjamin Franklin (při podpisu vyhlášení nezávislosti)
 Mapka třinácti vzbouřených kolonií okolo roku 1756. |
Byl to začátek léta 1776, kdy poslanec Richard Henry Lee na druhém kontinentálním kongresu ve Filadelfii podal návrh na formulaci a schválení proklamace nezávislosti severoamerických kolonií na Velké Británii. Na vypracování textu se podíleli tito tři muži: Thomas Jefferson, John Adams a Benjamin Franklin.
Třináct původně britských kolonií vytvořilo Spojené státy americké a shodlo se na tom, že se chtějí stát nezávislými a svobodnými státy, které mají právo a pravomoc “vést válku, uzavírat mír, vstupovat do koalic, navazovat obchodní kontakty a také se věnovat jiným činnostem, které podle práva náleží nezávislým státům.”
Dokument zdůvodňoval odtržení třinácti osad od Velké Británie a POPRVÉ formuloval lidská práva jako zásadní program svobodné společnosti. Američané díky své životní praxi pochopili, že první podmínkou existence nových státních celků je svoboda a ochota riskovat život i majetek v boji o ni.”Pokládáme za samozřejmé, že všichni lidé jsou si rovni, že je Stvořitel obdařil určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí.”Tak byly na tomto druhém kontinentálním kongresu položeny základy filozofie moderní společnosti.Vše však začalo o něco dříve. První plamen odporu proti koloniální nadvládě vzplanul 16. prosince 1773 takzvaným “bostonským pitím čaje”.
A první střetnutí mezi regulérní armádou největší koloniální mocnosti světa a americkou milicí u Lexingtonu z kraje jara 1776. Britská armáda se pokusila zmocnit arzenálů milice kolonistů, ale ti dokázali úspěšně vzdorovat. Avšak ne dlouho. Z amerických milicí se regulérní armáda stávala za pochodu, trpěla nedostatkem materiálu, výcviku a konečně i peněz. Záměr vyhnat Brity ze země se zdál být velmi odvážnou akcí. Jen několik týdnů po vyhlášení nezávislosti v roce 1776 dobyli Britové New York a zvít ězili nad americkým vojskem na White Plains. Mezitím se inteligence, především v Evropě, přidala k myšlenkám deklarovaným ve vyhlášení nezávislosti a mnoho dobrovolníků ze starého kontinentu přilákal boj o nezávislost. Také na poli politickém dosáhli Američané velkého úspěchu. Vyjednavač Benjamin Franklin uzavřel s Francií smlouvu o přátelství a vzájemném obchodu. Následovala pomoc vojenská a britská posádka obklíčená v Yorktownu se ocitla v bezvýchodné situaci.
“Mám zahanbující povinnost oznámit Vaší Excelenci, že jsem přinucen vydat vojsko pod mým velením jako válečné zajatce americko-francouzským spojeneckým vojskům.”
Britský generál Charles Cornwallis vrchnímu veliteli britských sil v Americe.
Kapitulace Yorktownu 19. 10. 1781 fakticky přinesla ukončení severoamerické války za nezávislost, i když mírová jednání trvala ještě dva roky.
Dne 3. září 1783 Velká Británie uzavřela mír se svými třinácti, nyní již definitivně bývalými koloniemi a uznala nezávislost Spojených států amerických. O šest let později, opět v září, byla přijata Ústava USA.
Napsal Jan Škvára
