Autor: Jaroslav Haidler
Dian Fosseyová toužila od mládí pozorovat divoká zvířata a žít s nimi ve světě, který lidé dosud zcela nepřetvořili. Její sen o studiu veterinární medicíny se zhroutil, když na Kalifornské univerzitě propadla z chemie a z fyziky. Zájem o Afriku podnítil u pozdější rehabilitační sestry nápadník z Rhodesie. Ale manželství se jí zdálo být příliš vysokou cenou za letenku na Černý kontinent, a tak si raději na cestu ušetřila a v roce 1963 odjíždí Dian do východní Afriky. V Tanzanii se setkává se slavným antropologem Louisem Leakeyem a svěřuje se mu se svým životním přáním spatřit horské gorily v sopečném pohoří Virunga. O několik dní později uviděla poprvé gorily ve volné přírodě.
 Foto: Jana Patková |
O čtyři roky později zakládá s finanční podporou Národní zeměpisné společnosti výzkumnou stanici Karisoke ve východoafrickém sopečném pohoří Virunga, táhnoucím se podél rwandské hranice s Ugandou a Zairem. Téměř dvacet let vedla vášnivou kampaň za záchranu horských goril. Její zásluhou dnes nejsou horské gorily na seznamu ohrožených druhů. Fosseyová se dokázala s těmito lidoopy s koženou tváří sžít natolik, že jí zvířata dovolila, aby je škrábala a odvšivovala. Napodobovala jejich štěkavé a chroptivé zvuky a zvládla jejich specifickou posunkovou řeč. Naučila se překřižovat ruce na znamení přátelství či sklánět hlavu tak, aby nikdy nepřevyšovala vůdce rodiny. Vysedávala s nimi a žvýkala divoký celer, oblíbenou pochoutku goril. Její láska ke gorilám ji nakonec připravila o život. Cílevědomě pronásledovala pytláky, zabavovala jim zbraně, nářadí, a někdy je i bičovala. Dostala se i do konfliktu s rwandskými úřady, protože chtěly zpřístupnit Národní park vulkánů turistům. Fosseyová byla zásadně proti tomu, aby se gorily vystavovaly jako v zoologické zahradě, a pohrozila, že zastřelí každého turistu, který se ke stanici přiblíží. Tento její nesmlouvavý postoj byl s největší pravděpodobností důvodem, pro který byla v prosinci 1985 brutálně zavražděna.
