
Pokud se o nosorožcích hovoří jako o velmi ohrožených zvířatech, kterým dávají zoologické zahrady ještě určitou šanci na záchranu, pak to potvrzuje samička nosorožce dvourohého neboli černého (Diceros bicornis) v královédvorské zoologické zahradě.
Deborah přišla na svět 11. září 2004 po březosti, která trvala 464 dní, tedy více jak rok a tři měsíce. Matkou je desetiletá samice Jiddah a otcem měl být původně samec Sauron, protože byl pro ni z pohledu genetiky ideální partner. Člověk míní, vývoj událostí leccos změní. Obě zvířata byla stejně stará a vyrůstala spolu. Když ale obě před čtyřmi lety pohlavně dospěla, strhla se mezi nimi vážná potyčka, takže musela být nakonec oddělena. Jiddah ze šarvátky vyvázla s řadou šrámů a rok jí trvalo, než se dala do pořádku. Ze Saurona ale měla panickou hrůzu.
„Rozhodli jsme se, že se tedy pokusíme její strach překonat, i když jsme si nebyli jisti, zda se to vůbec podaří,“ uvedla Kristina Tomášová, zooložka zahrady.
Na podzim roku 2001 proto začali seznamovat Jiddah se starším samcem Jimmem. Zpočátku měla obě zvířata možnost krátkodobého chráněného kontaktu přes bariéru, kterou tvořilo pevné trubkové hrazení. Kontakt se postupně prodlužoval, a teprve když dokázala vedle sebe žít v klidu v sousedních stájích, bylo možné pokračovat. Na jaře 2002 byla Jiddah nejprve umístěna do výběhu se starší samicí Sali a společně s ní ji ošetřovatelé dál opatrně seznamovali s Jimmem. Ostatně Jimm a Sali se dlouho dobře znali, protože mají už pět mláďat. Sali se tak stala jakousi kmotrou Jiddah – mírnila její strach ze samce a odvracela hrozící potyčky. Po několika měsících už sice pobývali všichni tři ve výběhu spolu, Jiddah však stále měla z Jimma strach a nedovolila, aby se k ní přiblížil. Až na jaře roku 2003 došlo k prvnímu páření a samice zabřezla již při druhém spojení zhruba o tři týdny později.
Před očekávaným porodem byla Jiddah umístěna do zvláštního boxu s průmyslovou kamerou. Chování matky tak bylo možné dvacet čtyři hodin denně pozorovat na monitoru v místnosti ošetřovatele, aniž by byla rušena. Přesto přišly horké chvilky.
V pátek odpoledne 10. září se projevily známky blížícího se porodu. Samice byla neklidná, hodně přecházela. Mládě se nakonec narodilo ráno ve tři čtvrtě na čtyři. Bylo čilé a za necelé dvě hodiny se postavilo na nohy a zkusilo první krůčky. Jenže matka byla dál neklidná, neustále přecházela sem tam po stáji. Mládě tak mělo problémy najít struk a poprvé se napít mateřského mléka, což je pro ně mimořádně důležité. Teprve odpoledne se mláděti podařilo poprvé se napít a situace se postupně lepšila. O matku a mládě se nepřetržitě po dobu čtyřiceti hodin společně se zooložkou Kristinou Tomášovou střídavě starali tři zkušení ošetřovatelé.
Při narození mládě vážilo kolem třiceti kilogramů, pokud vše probíhá dobře, nosorožec přibývá v prvním roce života denně asi o kilogram. Dospělí jedinci váží osm set až tisíc tři sta kilogramů.
Po Emě, která se tu narodila v listopadu 2002, je nová samička už sedmadvacátým mládětem černého nosorožce, které od roku 1971 přišlo na svět ve Dvoře Králové. I když tento počet vyznívá optimisticky, další čísla už znějí mnohem smutněji. Pokles stavů nosorožců dvourohých byl totiž neuvěřitelně rychlý. V roce 1960 jich v Africe žilo ještě okolo sta tisíc, rok 2000 však přežila pouhá tři procenta, tedy 3100 jedinců. Evropské zoologické zahrady se věnují chovu východoafrického poddruhu (celkem jsou poddruhy čtyři), z kterého v přírodě žije posledních pět set kusů. Zoologické zahrady celého světa chovají dvě stě deset zvířat, z toho třetinu na třinácti místech Evropy. Nosorožci dvourozí patří k druhům, které je velmi obtížné chovat, a proto se jej podařilo rozmnožit zatím pouze v osmi evropských ZOO.