TEXT A FOTO: David Těšínský, spolupráce v terénu: Yony Anbesa
Každý víkend přicházejí stovky lidí ke kostelu Yerer Sellassie na okraji Addis Abeby, aby se zúčastnily výjimečného rituálu – vyhánění ďábla a zlých démonů z těl posedlých. Jejich mesiášem má být kontroverzní místní kněz Memehir Girma Wendimu. Cesta k němu ale není jednoduchá.
Na místo nejezdí veřejná doprava, a tak místní musejí absolvovat několik kilometrů kopcovitými stezkami. Kostel, kde kněz Girma působí, je neobyčejné místo jako stvořené pro ďábelskou show. Girma je znám svými kontroverzními postupy „vymítání“ a z několika kostelů ho proto vyloučili. Důvodem bylo, že svou „léčivou“ ceremonií dokázal vydělat více peněz nežli samotný kostel.
Zlo, promluv!
Kolem kněze se vždy pohybuje několik lidí, kteří pro něj pracují a pomáhají mu organizovat dav, jenž se k němu zběsile snaží dostat. Je zdejší celebrita. Oběti černé magie nebo různých démonů k němu chodí a bezpodmínečně věří v jeho svatou pomoc. Někteří vypadají „normálně“ a někteří už na první pohled působí „posedle“. Křičí a rozmachují rukama, případně útočí na ostatní. Trpí různými nemocemi a věří, že jsou ovlivněni zlou duší, která v nich přebývá. Kněz drží svůj stříbrný krucifix a mlátí s ním lidi do hlavy, v nečekané chvíli je praští i do břicha, aby se co nejvíce lekli. Je to moment, kdy by se démoni měli ozvat. A taky že ano. Někdo nereaguje moc, někdo začne křičet. Kněz vezme svůj kříž a přiloží ho k hlavě postiženého. Zlo uvnitř pacienta začne mluvit skrz jeho hostitele a to překvapivě arogantním způsobem. Kněz se ptá: „Kdo jsi?“ „Identifikuj se!“ Posedlá oběť křičí, zatímco ji kněz šlehá tlustým korálovým náhrdelníkem přes záda. A démon skrz oběť říká: „Já jsem ďábel a tato duše je má“. „Jak dlouho jsi s ním?“ pokračuje kněz. „Mnoho let se živím z jeho duše a svádím ho ke zlu. Tohle je má oběť a neodejdu.“ Konverzace mezi knězem a ďáblem připomíná rozhovor vyšetřovatele s podezřelým. Davy lidí jásají, když kněz komunikuje s démonem skrz svého „pacienta“. „Vytlač se a táhni do podsvětí,“ říká Girma sebevědomě. Přichází starší paní, dva muži jí pevně drží hlavu, aby se nemohla hýbat. Kněz pokračuje. „Identifikuj se!“ Žena brečí a křičí. „Nemáš nade mnou žádnou moc,“ říká démon. „Ten je tvrdohlavej.“ Vtipkuje kněz. Uhodil ji znovu silněji křížem, žena se snaží dostat z násilného objetí pomocníků kněze a křičí: „My jsme démoni a vyrostli jsme s ní. Nikam nejdeme!“ Kněz vypadá spokojeně, jak konverzace plyne. „Kolik vás je?“ „Je nás 99 a jsme pod přísným dohledem našeho pána Lucifera.“ „Uveďte vaše poslání.“ „Byli jsme vysláni, abychom zničili její život a zpřetrhali pouta s její rodinou, až doteď jsme byli úspěšní, než jsi nás prozradil, nemůžeme se ubránit síle tvého kříže.“
Ďábelský byznys
Žena začala nekontrolovaně brečet. Nastal čas, aby kněz vyhnal „menší zlo“. V Etiopii má každý démon své jméno. Jedním z nich je osho. Lidé jím posedlí upadli na zem a začali hovořit jiným jazykem (i tisíce let starým) a mluvili hlasem druhého pohlaví. Když se probrali, nevěděli, kde jsou, ani jak se tam dostali. Lidi z davu soucítí s „napadenými“ natolik, že začali dojetím brečet.
Kněz se obrátil k davu a pronesl: „Budte svědky zázraků našeho Pána. Nemějte strach, náš Pán je všemocný.“ Dav začal jásat. Memehir Girma Wendimu ale neposkytuje své služby zadarmo. A nebojí se říct si o svou odměnu. „Máme tři sta dolarů, ale potřebujeme čtyři sta,“ zakřičel k davu. Stará paní hned přihodila sto dolarů, což odpovídá zdejšímu měsíčnímu platu. Po divokém boji se zlem působí Girma unaveně, ale dál pokračuje v roznášení „daru Boha“, který má vyléčit všechny potřebné.
