NAPSALY JANA MICHALCOVÁ A JANA PATKOVÁ
Vanda leží na operačním stole, nohy roztažené, tvář smrtelně bledou, vlasy slepené potem a v očích hrůzu a strach. Zanedlouho přestane vnímat bolest a snad zapomene i na nekonečné útrapy. Začaly v jednom polském hotelovém pokoji při milování a svou tragickou dohru měly v jiném hotelov ém pokoje na Slovensku. Přijela sem se svou přítelkyní lékařkou, která se jí pokusila provést potrat. Místo sterilních roušek posloužily hotelové ručníky a prostěradla, operační stůl nahradila obyčejná postel. Něco se ale nevyvedlo a vyčerpaná, silně krvácející Vanda teď v nemocnici doufá, že ji lékaři zachrání. Polská ústava totiž staví interrupci mimo zákon. Papež se celou vahou své autority staví proti potratům a antikoncepci. Jsme ženy, které mají možnost kdykoliv se svobodně rozhodnout o svém mateřství. Připadá nám to normální a neumíme si představit, že by to mělo být jinak. Nemusely jsme však jezdit tak daleko, abychom zjistily, že to jinak být nemůže.
Letos v létě zahýbala Polskem nová aféra. Do té doby měly ženy v Polsku podobné podmínky jako my před rokem 1987, kdy byly zrušeny interrupč- ní komise. V sejmu byl přednesen návrh oficiálně povolit umělé přerušení těhotenství, ale prezident Walesa použil právo veta a tím vrhl Polsko téměř do dob inkvizice. Nyní má tato země v ústavě zakotven absolutní zákaz interrupcí. Výjimkou jsou pouze případy genetických vad, ohrožení života či zdraví ženy a oplození vzniklé při znásilnění. Hypotéza: Není právě tato minimální benevolence onou skulinkou v zákoně, kterou se budou snažit ženy a jejich lékaři projít ve snaze potraty přece jen provést? Není právě toto chvíle, kdy přestává zákaz mít smysl? S otázkou – Souhlasíte se zákonem o zákazu interrupcí? – jsme vyrazily do varšavských ulic. Ženy byly trochu zaskočené, ale přesto měly v problému jasno, mužům jako by bylo trapné o tom hovořit. V souladu s tím, že 98% Poláků je věřících, nesouhlasili dotazovaní drtivou většinou s interrupcí jako takovou, ale roztrpčilo je, že do tak intimních záležitostí direktivně zasahuje stát a církev.
CO NA TO POLSKÁ CÍRKEV. V poloprázdném kostele Nejsvětějšího vykupitele probíhá večerní mše. Po svatém přijímání se nejvěrnější ovečky loudají do zákristie ke svému pastýři pro moudra. Přidáváme se k nim, ale pan farář se diktafonu bojí jak čert kříže. Na otázku, jak se právě tato farnost angažuje v kampani proti potratům, odpovídá vyhýbavě, zaštiťuje se desaterem a antikoncepci vnímá jako slovo krajně nelibozvučné. Zajímá nás tedy, co soudí o narozených dětech, nevinně nakažených virem HIV. Krčí rameny: Kdyby rodiče žili podle božích přikázání, nikdy by se to nestalo. O Africe zřejmě nikdy neslyšel. Takže odcházíme s pocitem, že jsme se nic nedozvěděly. Hypotéza: Neztrácí církev svým zoufale zastaralým postojem kontakt se životem a neprohrává tím svůj podíl na morální výchově jedince 20. století? Není cennější, když se žena sama rozhodně proti potratu, než když je strašena peklem a věčným zatracením?
Přesvědčujeme se , že vyhýbavě nemusí odpovídat jen kněží, ale i ti, kteří mohou nejsnadněji zákon obcházet. Klepeme u dveří ordinace soukromého gynekologa. Pan doktor Eugeniusz Siwik patří mezi přední odborníky v oboru přírodní antikoncepce a přírodních způsobů porodu. Založil Školu porodů, kliniku přírodních porodů a vydal mimo jiné knihu „Nowoczesna antykoncepcja”. Vítá nás v decentním obleku a je potěšen naším zájmem. Vaří nám kafe, líbá ruce a usmívá se. Jak se vy jako gynekolog stavíte ke kampani proti potratům? „Teď v Polsku platí taková ústava. Beru to jako fakt, jsem rád, že existují výjimky. Lékaři po takovém zákoně nevolali, ale ani proti němu neprotestují.” Myslíte, že se tento zákon obchází? „Lékař může uplatnit svůj názor při rozhodování o zachování těhotenství. Žena může trpět srdeční vadou, může mít psychickou poruchu.” Je zasahování církve do těchto obecně lidských záležitostí správné? „Já jsem sice katolík, i když nepraktizující, ale myslím, že dnes už všichni čekají, až papež umře. V Polsku je církev v těsném sepětí se společností a nikdo ji nebere výrazně odlišně. Když je zákaz interrupcí v ústavě, není to už věc jen církve.” Když je to tak, nehrozí Polsku i nátlak Vatikánu na omezení, případně zákaz antikoncepce? „Vnímáte problém příliš ostře, on takový není.
V Polsku jsou hodně rozšířené přírodní metody antikoncepce. Mladí lidé vědí o antikoncepci čím dál víc a církev na ně už takový vliv nemá. Lékaři se navíc snaží ukazovat všechny metody, takže se domnívám, že otázka antikoncepce je u nás vyřešena. Nesouhlasím s tím, že Vatikán do toho vměšuje, zvláště v otázce Afriky je to nehumánní.” Provádí se v Polsku nelegální potraty? Setkal jste se s následky těchto potratů ve své praxi? „Osobně ne, ale když taková žena přijde do státní nemocnice, musí ji samoz řejmě ošetřit. Vím o tom, že polské ženy řeší nechtěná těhotenství tím, že vyjíždějí do zemí, kde jsou interrupce povoleny. To znamená do Holandska, Německa, do Čech i do Kyjeva, což je ovšem velice riskantní a nebezpečné.
Že se v Polsku potraty „na černo” provádějí, se nedomníváme, ale víme to jistě. Dokazují to nejen články v polském opozičním tisku, ale i fakt, že se na severomoravských pohraničních klinikách objevují ženy s následky špatně a neodborně provedeného potratu. Nepatří zdaleka minulosti případy, ze kterých se lékařům ježí vlasy hrůzou. Mladé dívky i zralé ženy se snaží samy si pomoci z bezvýchodné situace. Věří, že jim pomohou různé léky, což je samozřejmě nesmysl, ale která z nich by to nezkusila. Vždyť je to zdánlivě nejjednodu šší způsob. Horší je, že se svěřují pokoutním felčarům, a úplně nejhorší je svépomoc, kdy se nešťastnice snaží doslova „vyšťourat” plod z dělohy. A to pletacími jehlicemi, dráty a vším, co je po ruce. Hrozí nejen nevratné poškození dělohy, ale i vznik infekce, otrava krve, vnitřní krvácení a smrt. Pokud se tím žena odsoudí „jen” k neplodnosti, může mluvit o štěstí. K těmto drastickým opatřením přistupují ženy, které si nemohou dovolit vycestovat a zaplatit drahé zákroky v západoevropských ordinacích. Ilegální potrat totiž i v Polsku přijde na 80 až 100 miliónů zlotých. (Pro srovnání – za stejnou cenu by si pořídily tisíc triček nebo deset tisíc chlebů.) Paradoxní je, že právě špatné sociální podmínky většinou vedou ženy k tomu, že si nemohou dovolit mít dítě.Je situace skute čně tak bezvýchodná?
Hypotéza: Jsem žena, jmenuji se Vanda a je mi 22let. Studuji, živím se příležitostnými brigádami a čekám dítě s mužem, kterého skoro neznám a jenž není schopen se o nás postarat. Matka mi zemřela a otec je alkoholik. Dítě nechci. Mohu: využít výjimky v zákoně a tvrdit, že jsem byla znásilněna – povle če se dlouhé vyšetřování, které pro mne bude nepříjemné a zahanbující, mohu být nařčena z křivého obvinění a riskovat, že na případný potrat už bude pozdě, mohu zkusit prášky či jiné „středověké” metod a riskovat tím neplodnost nebo smrt – s krvácením půjdu k lékaři, tam hned všechno poznají a budu trestně stíhána, nebo můžu porodit a pak dítě odložit, to se mi ovšem hnusí. Co mám dělat?
Jsme v Centrální gynekologické klinice ve Varšavě a ptáme se sloužícího lékaře, jak se takové případy řeší. „Špatné sociální podmínky nejsou pro zákonodárce dostačujícím důvodem pro povolením interrupce. Není ovšem vůbec vyřešen problém odložených dětí.” Existují v Polsku nelegální potraty? „Jistě, vím o nich. Úřady nejsou v žádném případě schopny to postihnout a kontrolovat.” Hypotéza: Může jakákoli prohibice zabránit čemukoli? Vždyť zákaz nic neřeší, situaci jen komplikuje.
Vraťme se zpět do Čech. Potratové zákonodárství je zde jedno z nejliberálnějších v Evropě, zvláště po roce 1987, kdy byly zrušeny interrupční komise. K očekávanému rapidnímu vzrůstu počtu potratů nedošlo, naopak, k němému úžasu odborníků křivka potratovosti neustále klesá. Jak se Češky staví k právu ženy rozhodovat vždy o svém mateřství? Asi 80% ženy rozhodně trvá na svém právu volby, překvapivě se tak vyjadřují i ženy s katolickým vyznáním (83% katoliček). Ženy, které toto právo neuznávají, souhlasí s interrupcí alespoň v případech ohrožení zdraví či života ženy, v případech vrozených vad či těhotenství plynoucího ze znásilnění nebo incestu. Pouze 5% žen potrat absolutně odmítá. (Z výzkumu Ústavu pro péči o matku a dítě – ČSÚ) Z Polska do Čech to není daleko. Nem ůžeme se tvářit, že se nás problém našich severních sousedek vůbec netýká. O tom, že naše tvrzení není vůbec od věci, svědčí i nedávná aféra doktora Petra Š. gynekologa z Českého Těšína, který byl obviněn z neletálního provádění interrupcí Polkám. Naše legislativa totiž povoluje interrupce pouze ženám s trvalým pobytem na českém území. Hypotéza: Jak vážně bere naše zákonod árství hlasitě proklamovaná lidská práva? Když se stát jednou usnese, že naše ženy na volbu právo mají, proč ne cizinky? Jsou snad jiné ženy, jiní lidé? Protože třicet kilometrů severně začíná středověk?
MUDr. Petr Š. z Českého Těšína:”Na oddělení přichází ročně desítky Polek v počátečních i pokročilých stádiích těhotenství. Jsou z chudého hornoslezského okolí a prosí o provedení potratu. Samozřejmě jim nemůže být vyhověno, ale žádný lékař, ani český, nemůže odm ítnou pomoc v případě, že s na něj obrátí člověk v nouzi. tomto případě ženy s následky neodborného potratu. Jedná se o ženy všech věkových kategorií, často starších než 40 let, po třech i více dětech. Pláčí a jsou v neřešitelné situaci.” Hypotéza: Zjistily jsme, že v severomoravských nemocnicích pracují polští lékaři. Z Krakova do Ostravy je to 100km. Je nanejvýš pravděpodobné, že nelegální potraty se v našich nemocnicích běžně provádějí. Nemyslíme si, že by to bylo neetické. K pláči je jenom skutečnost, že i tady se najdou lidé, kteří zákroky Polkám zprostředkovávají a obohacují se tak na lidských nesnázích.
V září 1994 proběhla v Káhiře konference o populaci a rozvoji, kterou svolala OSN. Vůdčí myšlenkou akčního programu je zpomalit populační růst rozšířením plánovan ého rodičovství do celého světa a větším právem žen na rozhodování, především pokud jde o umělé přerušení těhotenství. Je třeba si uvědomit, že problém potratů se netýká jen etiky, ale také ekonomiky a biologie. „Lidská rasa jako biologický druh je na zemi přemnožena. Pokud nedojde k rozumné, podtrhuji rozumné, regulaci, bude to mít katastrofální následky.” Říká profesor antropologie Karlovy univerzity Karel Hajniš, RNDr., Csc. Skupina amerických vědců, kteří se zabývají reprodukcí, zjistila, že i když jsou odpůrci potrat ů stále aktivnější, světový trend směřuje k liberalizaci umělého přerušení těhotenství. Celkově 40% populace žije v zemích, které na požádání potraty povolují. Polsko s přísným přístupem k potratům je výjimkou Jak dlouho bude žít Polsko ve středověku?
