ROCK výpisky z četby MAGIE

Karel KýrAbychom porozuměli vztahu mezi hudbou a okultismem, je nejprve třeba pohlédnout do minulosti. Na doby, kdy kouzelníci (šamani) zjistili, že v hudbě je skryta moc, která může vyvolat způsoby chování, které nelze vysvětlit přirozeným způsobem přístupným lidskému chápání. Tyto věci jsou zřejmě známé – i když nevysvětlitelné – a Shakespeare nebyl první, kdo musel prohlásit: „Hudba může umírnit i bestie.“ Že přemýšliví lidé hledající poznání přišli na to, že hudbou je možno vyvolat také opak, tedy měnit nálady v člověku – to je přesně to, čeho chce těmito prostředky docílit magie a okultismus. Z článku „Rock a černá magie“ v hudebním časopise Spotlight 11/1978. Slovo okultismus pochází z latinského slova „occultus“, což znamená „skrytý, temný, tajný“. Pod slovem okultismus se rozumí „skryté učení“ (tajné vědy) a obecněji jakékoliv zabývání se „temnými“ věcmi.Vědci se vyhýbají pojmu okultismus a používají raději termín parapsychologie (podle Driesche věda o „okultních“ jevech). Na sekulární (světské) rovině vidí mnozí v okultismu jen všeobecně teorii a praxi přírodních jevů, jejichž příčiny dosud nemohly být vysvětleny zatím známými přírodními zákony. Horst E. Miers „Lexikon des Geheimwissens“, Grezwissenschaften, Wolhelm Goldmann – Verlag 1991 Vím, že Beatles budou mít úspěch jako žádná jiná skupina. Vím to přesně, protože jsem pro tento úspěch prodal duši ďáblu. John Lennon roku 1962 Je pozoruhodné, že proslulý satanista Charles Manson, známý svými bestiálními vraždami „Tate-LaBianka“ se nechal inspirovat Beatles, věřil totiž, že v některých jejich písničkách odhalil tajné poselství. Ulrich Bäumer: Chceme jen tvojí duši. Rocková scéna a okultismus. Fakta a souvislosti. Logos, Praha 1991 Do ehat thou wilt shall be the whole of the law, – Čiň co chceš, to je celý zákon. Mág Aleister Croneley (1875-1947), jeden z největších satanistů 20.století Hudba má zjevně stimulující účinek, který by mohl být příznivý parapsychologick ým jevům. Hudba může změnit stav vědomí, např. uvést do vytržení, může však také jednoduše usnadnit vytanutí mimosmyslových vjemů. Parapsycholog W. F. Bonin Některé rockové skupiny stojí společně v kroužku a pijí šálky krve. Jiní padají na kolena a klanějí se satanu.Bývalá rocková hvězda Little Richard, léto 1980 Používání věšteckých Ouija-destiček, kouzel a drog nebo vzývání okultních sil se nestaly podstatnou částí umělecké činnosti až v dnešní době. Pověry a zaříkávací formulky patří ke světu umění odjakživa. Známky této skutečnosti nacházíme ve všech oblastech umělecké činnosti a ani rock’n’roll není výjimkou. Možná dokonce, že právě rock’n’roll je pro vlivy tohoto typu obzvláště vhodný… „Rock a černá magie“, Spotlight10/1978 Hudba a magie byly ve všech kulturách odjakživa blízkými sousedy. Hudba, která nepůsobí primárně na rozum, ale především na citovou oblast člověka, která zasahuje až do podvědomí, se zdá být klíčovou dírkou, skrze níž lze i v sobě samém zahlédnout zlomky jiné skutečnosti. Skladatelé elektronické hudby (jako Karlheinz Stockhausen) jsou si této vzájemné souvislosti již vědomi. Je to však zvláště rocková hudba, v níž je v západní kulturní oblasti magie používána a provozována. „Rocková hudba a magie“, Rock Session Lidský mozek je „stroj“, který obecně může být uveden v činnost duchem – a to lhostejně jaké povahy. Nositel Nobelovy ceny sir John Eccles, badatel v oblasti mozku. V roce 1969 se členové skupiny Black Sabbath v Birminghamu zapřisáhli totálnímu rocku a pokřtili se podle jednoho hororového filmu s Borisem Karloffem. A o rok později už byl kvartet se svým desetiminutovým číslem „Paranoid“ hitovou skupinou na obou stranách Atlantiku. Ozzy Osbourne (zpěv), Tony Iommi (kytara), Geezer Butler (baskytara) a Bill Ward (bicí) se vyžívali nejprve v jevištních okultních rituálech a chlubili se svými násilnými hrami, prožitými v dělnických čtvrtích Birminghamu, až se nakonec stali populárními jako romantičtí rockový vyděděnci. Jejich úspěch u mladého publika byl nepřímo úměrný hodnocení kritiků.Hutný dunivý zvuk spolu s nervydrásajícím naříkavým sólovým hlasem podává společensky šokující texty takovéhoto kalibru: „Vem si život, bude levnej, zabij někoho, nikdo brečet nebude. Svoboda je tvoje, udělej jen svou povinnost, my chceme jen tvou duši.“ Seifried Schmidt-Joos, Bary Graves: „Rock Lexikon“, Rowohlt Taschenbuch Verlag Reinbek bei Hamburg 1975. Mou osobností je za normálních okolností ten duch, který ovládá můj mozek. Když se však dostanu do pozměněného stavu vědomí, který spiritista nebo učitel meditace nazývá kosmická síla a médium jej označuje jako ducha, pak nic nebrání tomuto novému „duchu“ ovládat můj mozek a vyvolat v něm takové zážitky, které mi sice připadají velice skutečné, které se však neodehrávají ve skutečnosti. Spisovatel Dave Hunt Jsem na dálnici do pekla… nezastavuj mne, hej, hej, hej… jé du dolů celou tu cestu, svou po dálnici do pekla. Z LP desky „Highway to hell“ australské hardrockové skupiny „AC/DC“ Hudbou je možno lidi hypnotizovat, a když jsou takto zasaženi ne nejslabším místě, můžeme jim do jejich podvědomí nadiktovat všechno, co jim chceme říci… Hudba plyne z povětří, proto mohu navázat spojení s duchy. Slavný kytarista Jimi Hendrix před svou smrtí Skupina Venom se po hudební stránce tělem i duší upsala blackmetalu, nejextrémnější a nejtvrdší formě heavymetalu a lze je už stěží srovnávat se skupina jako Accept, Judas Priest nebo Ozzy Osbourne. Byli to sice Black Sabbath, kteří v roce 1970 začali jako první v některých písních zpracovávat různá okultní, magická a spiritistická témata, nikdo však nedošel v tomto černém okultismu tak daleko jako Venom, což se odráží například v jejich textech, které pojednávají výlučně o satanu, peklu, smrti a ďáblu.„Metal Hammer“ 4/1984 Ječivé tóny elektronicky zesílených kytar a hektické stacato bicích rozechvívají nervy a vyřazují myšlení. Beatoví a rockoví hudebníci přivádějí své převážně mladé posluchačstvo do vypjaté monstrozity, záchvaty bezv ědomí jsou hodnoceny jako úspěch. Časopis „Medicin heute“ č. 8/1982 Je nápadné, že téměř všechny skupiny, které se otevřeně a nepokrytě zabývají okultními záležitostmi, se řadí k hardrocku, případně heavymetalu. Dokonce i časopis „Newsweek“ dne 21. 11. 1983 naprosto jasně psal o „satanic images“ (satanských rysech) a „demonic overtones“ (démonických svrchních tónech) nejextrémnějších heavymetalových skupin, které v Americe vedly k protestům křesťanského společenství. Ulrich Bäumer: Chceme jen tvoji duši. Rocková scéna a okultismus. Fakta a souvislosti. Logos, Praha 1991 Hardrock je hudba esteticky krášleného teroru, která dokáže svou oběť naplnit děsem s obratností zkušeného psychiatra. Hudební skladatel Tibor Kneit Jsou tři účinné metody, jak přivést lidi do extatických stavů a do tranzu: 1. Hudba, která je založena na opakování a rytmu. 2. Drogy. 3. Zvláštní forma sexuální magie. Satanista A. Cronwley Na obalech řady skupin lze nalézt okultní symboly a výjevy, dokonce až po zobrazení démonických bytostí. Nejčastěji zobrazovaným symbolem je Pentagram („Hvězda mágů“), který často bývá znakem tajných společností. Pentagram postavený na špici je symbolem satanismu, přičemž oba horní cípy symbolizují rohy kozla, tj. satana. Takzvané pentagramové rituály se používají v ceremoniální magii k vyvolávání a zaklínání démonů. U řady obalů desek se přímo nabízí domněnka, že jsou výplodem démonického nebo drogami inspirovaného umění. Je veřejným tajemstvím, že skutečně existují malíři, kteří nechávají své ruce vést démonickým duchem. Tak např. přehled anglických malířů příznačně uvádí, že padesát sedm umělců je „spiritistickými malíři“, kteří se ve své tvorbě specializovali na zobrazov ání duchů a strašidel na anglických zámcích. Ulrich Bäumer: Chceme jen tvoji duši.Rocková scéna a okultismus. Fakta a souvislosti. Logos, Praha 1991 Za jednoho z největších rockových okultistů je pokládán kytarista Deep Purple Ritchie Blackmore, který v roce 1975 založil svou vlastní skupinu Rainbow. Otevřeně přiznává, že pořádá spiritistické seance, „aby se dostal blíže k Bohu“. Blackmore během svých koncertů prožívá ve spiritismu dobře známý jev „exkurze duše“, kdy opouští své tělo a vznáší se v koncertním sále. „Circus“ 16. 8. 1976 „Oheň chrlící démoni rock’n’rollového pekla“ – takto jeden rockový magazín nazývá americkou skupinu KISS. Sám jejich producent Bosezrin označuje tyto čtyři hudebníky jako „symboly rozpoutaného zla a nevázané smyslnosti. Jejich bývalý bubeník Peter Criss pyšně prohlašuje: „Shledávám se být zlým. Věřím stejně tak v ďábla jako v Boha. Obou lze požití k tomu, aby člověk dosáhl toho, co si přeje.“ Gene Simmons, který projevuje zájem o kanibalismus, proslul schopností žádostivě vyplazoval svůj dlouh ý jazyk. To je starý pohanský symbol uctívání démonů. Jeden mladý fanoušek KISS zabil svého kamaráda ze třídy, protože se s ním pohádal o KISS. Název KISS je prý zkratkou pro Kings In Satanic Service“ (Králové ve službách satana). pekelná píseň „God of Thunder“ („Bůh hromu“) obsahuje výzvu: „Shromažďuj kolem sebe temnotu, aby tě potěšovala, a tobě přikazuji, abys poklekl před bohem hromu, bohem rock’n’rollu.“ Byl mi popisován případ, jak jeden nadšený fanda KISS uposlechl výše uvedené výzvy a na radu svého přítele se o půlnoci modlili k jednomu plakátu KISS. Najednou začal plakát svítit a Gene Simmons pohnul svým vyplazených jazykem.Tímto děsivým zážitkem byl mladík údajně tak šokován, že pak už nikdy KISS neposlouchal. Nejpozději od alba „Tago Mago“ (1971) vnímaví posluchači zaznamenali při zvláště inspirovaných vystoupeních německé skupiny Can auru nezvyklosti až neskutečnosti. Téměř strašidelná souhra hudebníků při improvizaci budila dojem, jako by každý už předem věděl, co budou ostatní v příštím okamžiku hrát. Omamující snové zvuky jakoby vyvěraly přímo z podvědomí – jak však bylo možné, že zvuky vydávané různými hráči byly tak perfektně navzájem synchronizované? Přivedli vždy část publika do vytržení mnohem spolehlivěji, než bylo mezi jinými rockovými skupinami obvyklé. Kromě toho se v užším kroužku kolem Can šuškalo o podivných zážitcích a v recenzích se stále více objevovalo slovo telepatie. Bylo jen otázkou času, kdy se v souvislosti s Can začne hovořit o magii… V okolí Can se stále dějí nevysvětlitelné věci, o nichž hudebníci hovoří jen váhavě a s velkou opatrností. Například ta věc se studiovými hodinami při natáčení anglického televizního pořadu „Old Grey Wistle Test“ v únoru 1974. Po počátečním znamení a zahájení nahrávání bubeník Jaki Liebezeit zjistil, že v jeho nástroji je něco v nepořádku. Přerušil tedy hru, ale ve stejném okamžiku zůstal stát také vteřino ukazatel u hodin. O několik minut později dal signál „hotovo“ a ukazatel se opět rozběhl. Nikdo z hudebníků si toho nevšiml, ale celá scéna byla nafilmována čtyřmi videokamerami a bylo ji možno prověřit. Jeden kameraman, bledý jako křída, muzikantům řekl: „Je na vás opravdu něco komického.“ Marc Bolan, vedoucí kytarista a skladatel skupiny T-Rex řekl, že v Paříži žil dva roky s jedním černým mágem, od kterého se naučil provozovat magii, jíž později připisuje úspěch některých svých desek. Bolan přivedl anglické teenagery do „Rextáze“, za rok a půl prodal osmnáct miliónů desek. Noviny referovaly o koncertech T-Rex, při kterých polovina ženského publika upadla do hluboké bezvládnosti, zatímco ostatní se daly do ječivého křiku.Marc Bolan zemřel při jedné tajemné autonehodě v Anglii. K nejznámějším a nejúspěšnějším písním Led Zeppelin patří „Stairway To Heaven“ (Schody do nebe), která popisuje stejnojmenný kult v egyptsk é mytologii. Text této písně ve skryté formě obsahuje také satanské vyznání víry. Když se deska „Stairway To Heaven“ pustí pozpátku (což na obvyklých gramofonech není možné), jsou slyšet následující úryvky vět: „Listen! We have been there… I will sing because I live with Satan… Serve me! There is no escaping it… with Satan… if we got to live for Satan… Master Satan…“ („Slyš! My jsme tam už byli… budu zpívat, protože žiji se satanem… Služ mi! Nelze tomu uniknout… se satanem… jestliže musíme žít pro satana … Pán satan…“) Předávání tajemného poselství hraním desky pozpátku („back ward masting“) se mezitím stalo proslulým. Je velice pravděpodobné, že tato metoda pochází od A. Crowleyho, k jehož okultnímu učení patří i to, že člověk, který se chce satanismem opravdu zabývat, musí touto obrácenou řečí „mluvit, číst, psát, přemýšlet a rozumět jí.“ Ulrich Bäumer: Chceme jen tvoji duši. Rocková scéna a okultismus. Fakta a souvislosti. Logos, Praha 1991 Rozhodujícím faktorem úspěšnosti jakékoli rockové skupiny je energie, schopnost vysílat energii, přijímat ji od publika a zase ji předávat zpět. Rockový koncert není ve skutečnosti nic jiného než rituál, při němž se uvolňuje a předává dál psychická síla. Koncerty Led Zeppelin jsou v podstatě založeny na hlasitosti, opakování a rytmu. Mají mnoho příbuzného s tranzovou hudbou (Trance-musik) z Maroka, která je svým původem a účelem magického charakteru. každá umělecká hudba, malířství i literatura jsou původně zaříkávání a magie, jsou určeny k dosažení určitých cílů. Při koncertu Led Zeppelin je jak u hráčů, tak u publika cílem energie. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, je třeba natankovat ze zdrojů magické síly, ať už je to jakkoli nebezpečné. Jimmy Page sólový kytarista skupiny Led Zeppelin Když jsme jednoho večera právě hráli, náhle do mne vstoupil duch a já jsem hrál, ale už to nebylo vůbec moje hraní. John McLaughlin, kytarista kapely Mahavisnu Orchestra.Dost často se stává, že mám pocit, jako bych na svůj nástroj nehrál já, ale jakési „něco“ a jako by totéž „něco“ hrálo také na ostatní nástroje naší skupiny. Právě tohle mám na mysli, když říkám: Někdy z toho jde strach. Rockový bubeník Ginter Baker Když přicházím na jeviště stávám se posedlým. Zpěvák Meat Loaf Nadpřirozeným jsem byl fascinován odjakživa a rock jsem vždy považoval za ideální médium pro takové věci. Jimmy Steinmann, skladatel Meat Loaf Ze Spojených států bylo hlášeno, že počet Američanů, zabývajících se čarodějnictvím, kultem satana a černou magií se odhaduje na deset miliónů. Zpráva z denního tisku (1991 Také skupina Rolling Stones – přinejmenším v určitém období flirtovala s kultem satana. Už v roce 1967 přišli s titulem LP desky „Their Satanic Majesties Request“(Žádost jejich satanského veličenstva). Jak později oznámil zpěvák Stones Mick Jagger, neinspiroval skupinu při této desce nikdo jiný, než Anton Lavey, velekněz Satanovy církve v San Francisku. O něco později vznikla proslulá píseň „Sympathy for the Devil“ (Náklonnost k ďáblu), která se stala hymnou amerických uctívačů satana. Atributy, které ovládají každé rockové vystoupení a jimiž se podroben každý rockový hudebník – tvořivost, emocionální sebepřesáhnutí – jsou zároveň atributy magie. A odtud není daleko, aby se rockoví hudebníci temným mocnostem magie otevřeli, vzývali je, snažili se využít jejich služeb, vyhledávali setkání s nimi. Ulrich Bäumer: Chceme jen tvoji duši. Rocková scéna a okultismus. Fakta a souvislosti. Logos, Praha 1991