Ptáci to mají jednoduché. Pohledy z výšky si mohou dopřávat dle libosti. Ale co my pevně se zemí spjatí? Nezbývá nám, než podle rady českého klasika Járy Cimrmana “vyjít nahoru a podívat se dolů”. Místem nejvhodnějším k tomuto počínání jsou rozhledny. Naše zemička je jimi posetá a jejich rozmanitost je nepřeberná. Staré i mladší, ocelové, kamenné i dřevěné se tyčí na horách, vršcích i kopečcích, aby nám po náležité námaze dopřály pohled v širý kraj český, moravský i slezský.
To, co mě na rozhlednách nejvíc fascinuje, je skutečnost, že jsme schopni vynaložit tolik úsilí na zbudování leckdy monumentální stavby na místě často téměř nedostupném, a naše počínání má jediný smysl, který se prakticky smýšlejícímu člověku může zdát nesmyslný – vytvořit místo, ze kterého můžeme shlížet. S rozhlednou, kterou jsem do dnešních “Pohledů z ptačí perspektivy” vybral jako reprezentantku všech těch věží a věžiček, je to ale přeci jen trochu složitější. Ona to totiž původně ani rozhledna být neměla.
Její historie sahá až do roku 1864 a řadí tuto věž, zbudovanou v tehdy módním alžbětinském stylu, mezi nejstarší stavby svého druhu na území naší republiky. Věž byla tenkrát budována pro přesná geografická měření, na nichž se dohodly tři tehdejší středoevropské státy: Rakousko, Sasko a Prusko. Počátkem šedesátých let 19. století se odborná komise obrátila na majitele místního panství, hraběte Františka Thuna, aby jí umožnil zřídit na nejvyšší stolové hoře v Čechách jeden ze základních bodů trigonometrické sítě. Prakticky to znamenalo buď vykácet les na vrcholu, anebo postavit dřevěnou vyměřovací věž. Hrabě Thun se rozhodl pro jiné řešení. Požádal významného architekta Hänela o projekt kamenné stavby. Architekt předložil návrh 33 m vysoké věže, kterou pojal nejen jako přísně účelovou stavbu, ale i jako vkusné architektonické dílo. V roce 1863 tak na vrcholu začala místo nevzhledné trámové konstrukce vyrůstat věž hodná zámeckého parku. Její součástí byla rozsáhlá podsklepená terasa se širokým přístupovým schodištěm. Materiál na stavební dílo, které si vyžádalo na tehdejší dobu značné náklady (téměř 20 000 zlatých), byl přivážen z nedalekého pískovcového lomu, přičemž pro ozdobné prvky, které vyžadovaly měkčí pískovec, musel být dokonce otevřen nový lom.
Na podzim roku 1864 se prvními uživateli skutečně stali zeměměřiči tří států, kteří svou práci prováděli ve vzájemné shodě až do prusko-rakouské války. Od samého počátku ale věž také přitahovala výletníky a zvědavé obyvatelstvo okolních obcí. Hrabě proto najal strážce, a ten jim za nízký poplatek umožňoval výstup na ochoz a vysvětloval vyhlídku. Zvěsti o vynikajícím rozhledu se šířily po Čechách i do ciziny a návštěvníků z obou stran hranic přibývalo. V roce 1865 jim správa lesů vyšla vstříc zřízením malého hostince. Rozhledna v následujících letech přivítala první organizované turisty, cyklisty na velkých kolech a členy saské královské rodiny. Nebývale široký rozhled se později uplatnil i v jiném oboru. Profesoru Färberovi se odtud v roce 1936 podařilo poprvé na našem území zachytit televizní signál z berlínského vysílače. Jednalo se o vysílání z olympijských her v Berlíně.
Historie tohoto místa pamatuje ještě spousty dalších návštěvníků, kteří přicházeli za krásným rozhledem. Přesto se nad ním koncem 80. let dnes již minulého století začal vznášet stín. Vandaly několikrát zpustošená chata musela být zbourána a neudržované rozhledně hrozilo uzavření. Až v roce 1992 se podařilo dát dohromady potřebné dva miliony korun a věž zachránit doslova na poslední chvíli. Bylo při tom použito zajímavého technického řešení, které spočívalo v umístění ocelových obvodových spon dovnitř zdí, aniž by se tím jakkoliv narušil vzhled historické technické památky. Od roku 1999 již opět funguje nově zrekonstruovaná chata u rozhledny a mně závěrem nezbývá, než vás dnešními “Pohledy z ptačí perspektivy”, jako již téměř tradičně, vybídnout k její návštěvě. Zopakuji proto ještě jednou: “Vyjděte nahoru a podívejte se dolů.” Soutěžní otázka
Jak se jmenuje hora, na níž se nachází rozhledna ze snímku?
Vaše odpovědi očekáváme do 15. června. Vylosovaný výherce obdrží videokazetu “Kolem světa s Dr. Stinglem”.
