Ačkoli vám dnes představíme celkem malé městečko, jeho význam pro Čechy je značný. Všechno začalo klášterem,rok 1146 se uvádí jako jeden ze tří možných letopočtů jeho založení. Není ani přesně známo, kdy a kým byl klášterzaložen. Jsou to pouhé dohady, které historik tohoto kraje Alexandr Berndorf popisuje ve své monografii: “Klášterzaložil roku 1146 biskup würzburský, Berthold rodem Šternberk.” Jiné dohady uvádějí založení tohoto kláštera letopočty 1153, a posléze 1157.
Městečko ale proslavil především slavný rodák, k němuž pouze uvedeme, že se později stal patronem Čech, Moravy a Slezska. Svatořečen byl roku 1729 v Římě papežem Benediktem XIII., dlouho po své smrti.
Kostel zasvěcený tomuto světci stojí na místě, kde podle pověsti stál jeho rodný dům. Když roku 1716 probíhalo šetření k blahořečení našeho světce, udal Pavel Otčenášek, osmdesátiletý soused, že ještě za jeho dětství na místě dnešního kostela tento dům stával. Dům byl později zbořen, jen zeď s obrazem ukřižované panny Marie a miláčka páně sv. Jana a obrazem klečícího kanovníka označovala místo jeho narození. Na naléhání místního děkana Kašpara Drauška započal majitel panství František Matěj ze Šternberka se stavbou kostela. Ta se započala roku 1639, kostel byl vysvěcen 1660 a zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Náš slavný rodák byl totiž vysvěcen až o sedmdesát let později. Velký požár města roku 1686 zachvátil i kostel sv. Jana. Roku 1688 byl kostel znovu upraven.
Svatořečení slavného rodáka přilákalo mnoho poutníků, pro něž kostel záhy nestačil. Proto pozdější majitel panství, Adolf Bořita z Martinic, dal postavit kostel nový. Je to barokní stavba dle plánů Dienzenhoferových. Renesanční portál kostela pochází z kostela z roku 1688. Nad hlavním vchodem ve výklenku stojí socha sv. Jana Křtitele, ve výklencích věží sochy sv. Dominika a sv. Františka z Assisi.
Roku 1716, při setkání k výročí památky mučednické smrti světce, zde sloužil mši slavný ostřihomský arcibiskup, kardinál Kristián Augustus, vévoda saský.
A ještě jednou se městečko proslavilo: na zámku u města byl roku 1818 nalezen jeden ze dvou Rukopisů, které byly nejslavnějším podvodem v dějinách české literatury. Jistě pro vás teď nebude obtížné určit jméno městečka, zvláště když ještě napovíme, že světec nese jméno svého rodiště.
