Příroda zde není pouhým doplňkem souboru staveb. Zdá se, že jednotlivé stavby k přírodě zcelaorganicky patří – ať již vyrůstají přímo z terénu či jsou pod ním skryté a dají se vytušit jen zprosvětlovacích kopulí jako hřiby rozseté po krajině. K prosvětlení slouží i pod úrovní terénu umístěné dvorky. Ty umožňují přímý osvit do podzemí umístěných obytných prostor okny různých barev a tvarů. Z okolní krajiny oble vystupují fasády dokončených staveb. Jejich zvlněnost je znásobena vypouklými partiemi obloženými mozaikami z rozbitých střešních tašek připomínajících kůru stromů. V střešní části pak plynule přecházejí v živý strom či keř. Vše na sebe navazuje a prostupuje se navzájem. Jako by se zde stavělo od střechy k základům. Ale střecha vlastně střechou není, je to louka, nyní trochu zšedlá, ale slibující jasnou jarní zeleň.
 … |
UMĚLECKÁ EKOLOGIE
V květnu loňského roku byla slavnostně dokončena první etapa výstavby lázní Rogner Bad Blumau v rakouském Štýrsku. Jde o dosud největší realizaci architekta Friedensreicha Hundertwassera v Evropě. Dílo Lázně Bad Blumau, předznamenává i v evropském regionu takzvanou podzemní architekturu, je jedním slovem průkopnické.
Z kopcovité krajiny vystupují fasády jednotlivých hotelů, jež obklopují systém několika nádvoří připomínajících pískové hrady. První nádvoří je vstupní. Zde auta zmizí v podzemí a člověk bude moci splynout s přírodou a architekturou, která se důsledně vyhýbá rovným liniím, jak je ostatně pro díla F. Hundertwassera příznačné. Druhé nádvoří, obklopené galerií vrávorajících pestrých hundertwasserovských sloupů, má ve svém středu umístěny bazény s různě teplou klidnou či pohybující se vodou.
Celý tento snový objekt využívá termálních vod tří navrtaných pramenů. Nejteplejší je Kašpar, jeho 110 ?C teplá voda přichází z hloubky 2840 metrů. Baltazar je chladnější, pouhých 55 ?C teplá voda je tažena z hloubky jen 1200 metrů. Třetí pramen pochází sice rovněž z hlubšího horizontu (2900 metrů), ale jeho teplota dosahuje jen 95 ?C. Geotermální energie je využito i pro vlastní vytápění objektů, kde dochází k předání tepla, a tak je možné prameny již méně ředit a chladit.
Většina odpadních vod je svedena do biotopu, kde vodní vegetace subtropického charakteru tyto vody vyčistí. Se silně znečištěnou vodou z WC a z restauračních provozů si bude nucena poradit podzemní biologická čistírna.
DÍLO PRO TĚLO A DUCHA
Otevřené nádvoří plynule přechází do uzavřených prostor, prosvětlených oblými kopulemi, kde budou vedle sebe parní lázně v římském stylu, turecké lázně i finská sauna spolu s celou plejádou novodobých rehabilitačních technik. Ostatně celý komplex je už nyní, ještě před úplným dokončením, nazýván největším evropským novodobým stavebním uměleckým dílem pro tělo i ducha.
Stavbyvedoucí ing. Cuk, který stavěl i pražský burzovní palác, při našem rozhovoru o technických zajímavostech neopomněl zdůraznit, že stavbě předcházely důkladné průzkumy geomagnetických poměrů. Vždyť jen meditačních ploch pro metody hai-chi, jógu nebo qi-gong je zde 8000 metrů čtverečních. Tyto plochy, označené přírodními balvany, jsou často přímo na střechách nebo se k nim přistupuje po zvlněných cestičkách do otevřené krajiny. Již nyní, ačkoli není celý komplex dohotoven, má svou atmosféru, ovlivňující i dělníky na stavbě, pro které se stavění stává hrou. Není přece obvyklé, že by vás dělník při fotografování upozornil na to, že část stavby, kterou fotografujete, bude ještě jednou barevně přetřena.
FILOZOFIE ARCHITEKTURY
Způsob výstavby celého areálu je výjimečný. Neexistují celkové plány, k dispozici je zde pouze celkový model. Jednotlivé stavby se rozpracovávají samostatně, v návaznosti na předcházející dokončenou. Neexistují ani kladečské plány dláždění a kachlíčkových mozaik, které jsou pro Hundertwassera tak typické. Záměr umělce je po relativně řídkých návštěvách tvůrce rozpracováván samotnými dělníky. Vnitřní komunikační plochy jsou například nově řešeny tak, že bordury jsou obloženy úlomky režných dlaždic a středy svažitých chodeb jsou vyasfaltovány tak, že vše připomíná jakési mokré a lesknoucí se louže. Lacinými materiály či úlomky recyklovaných stavebních materiálů se dosahuje ohromného uměleckého efektu. U Hundertwassera se ale nejedná o experiment, ale o cílevědomé uplatňování filozofických a ekologických přístupů ověřených již na stavbách ve Vídni. Není jistě náhodou, že realizované stavby tohoto architekta směřují k jihu · myšleno geograficky: Vídeň, motorest na dálnici Wiener Neustadt a konečně Rogner Bad Blumau, rozsáhlý komplex, kde dům již není hranatou škatulí, nýbrž šnekem, který se pomalu plazí krajinou k vodní hladině. V počítačové současnosti, plné úseček či nanejvýše přesně vykroužených oblouků, je vlašťovčí přístup fascinující a příkladný.
V lázních je vše provázané, oblé, rozevláté, zvlněné, zkadeřené, vypouklé. To platí i pro dominanty, které jsou tak nutné pro lidské chápání celku · jsou zde různé v mědi provedené kopule a věže, lesknoucí se ve slunečních paprscích, až po koule a kouličky ukončující fasádu či jednoduchá zábradlíčka. Není jistě náhodné, že poblíž areálu lázní vzniká největší golfové hřiště v Evropě se 45 jamkami. Zdá se, že stavba takto pojatá je ryze praktická. Tak jako je praktické, že Hundertwasser nosí na každé noze jinou ponožku,
ŽIVOT V PODZEMÍ Lázně Bad Blumau předznamenávají v evropském regionu podzemní architekturu. Novodobé obytné stavby se tak vracejí k původním kořenům. Příbytky našich předků · jeskyně, pozemnice a jiné, dovolily lidem přežít kruté zimy či horka v nehostinných oblastech. Hledání úspor energie vede i novodobé experimentátory v zahraničí k staronové myšlence umístit obytné prostory pod zem. A to buď zcela nebo z několika nejvíce ochlazovaných stran. Prvním počinem v tomto směru jsou stavby kryté ze střešní strany zeminou. Síla vrstvy substrátu je určujícím faktorem pro charakter zeleně, která zde roste. I zde je cílem hlavně ochrana materiálů a výrazný zateplovací efekt. Jedna z dalších metod úspor energie využívá tepelnou akumulační schopnost půdy · větrání zcela uzavřených podzemních nebo i nadzemních obytných celků je vedeno zhruba metr pod zemí, tedy přes jakýsi půdní výměník, kde teplota neklesne pod 10 ?C. Přihřátí vzduchu o dalších 10 stupňů není již pak velkým problémem. Není to nic zcela nového. Úžasnou akumulační schopnost půdy, respektive skalních masivů, využívali ve svých pueblech zcela běžně indiáni.
