Do čeho se obouvali vojáci v počátcích sjednocené Číny na začátku vlády dynastie Čchin, zjišťuje tým z Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Z této doby před více než dvěma sty lety před naším letopočtem se sice žádná obuv nedochovala, přesto existuje hned celá armáda, jejíž obutí lze zkoumat. Je jí osm tisíc vojáků z pálené hlíny terakoty střežících pyramidu, v níž byl pohřben sjednotitel Číny Čchin Š’chuang-ti.
Badatelské povolení na výzkum této památky zapsané v seznamu UNESCO získali vědci vedení obuvnickým expertem Petrem Hlaváčkem. Ten se již podílel například na zkoumání obuvi pravěkého lovce Ötziho nalezeného v alpském ledovci, fragmentu sandálu Jana Křtitele z relikviáře svatého Maura a pracuje na studii o symbolice sandálů na řeckých ikonách.
Figury terakotové armády jsou zhotoveny do nejmenších detailů. Podrobně již byly zpracovány studie jejich zbroje, účesů, knírů i výrazů jednotlivých obličejů. Obuv však dosud byla uváděna maximálně mezi doplňky. „Z našeho hlediska je pozoruhodný už samotný fakt, že jsou obuti všichni vojáci, což v Evropě ještě běžné nebylo. Na jejich nohou se vyskytuje několik typů obuvi z různých druhů materiálů, zřejmě z textilu, plsti, usně a podobně,“ tvrdí Petr Hlaváček.
Samotný výzkum probíhá trochu netradičně. Vědci mají kromě dokumentace poskytnuté čínskou stranou k dispozici jen fotografie pořízené během desetidenní stáže z ochozů pro turisty. K sochám se totiž nikdo nesmí přiblížit, protože vlhký vzduch by hliněné postavy poškodil. Zákaz nepomohlo zlomit badatelské povolení ani fakt, že čeští vědci na projektu spolupracují se s’-čchuanskou univerzitou a získali na něj grant ministerstva školství. Snímky je proto nutné v počítači zvětšit tak, aby bylo možné rozpoznat, o jaký typ bot se jedná.
Úkolem českých vědců je například zjistit, jak se obuv terakotové armády liší podle hodností. Výzkum je naplánován do konce příštího roku. Výsledkem bude katalog, v němž budou přesně specifikovány rozměry, materiály i střihy obuvi. Petr Hlaváček, který se zabývá také vývojem zdravotní obuvi, si však od výzkumu nohou soch slibuje i to, že leccos napoví o zdravotním stavu tehdejších lidí.
Terakotová armáda
Archeologická památka zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví se nachází ve městě Xi’An, někdejším starověkém čínském hlavním městě. Na ploše 16 000 m2 je okolo 8000 terakotových figur vytvořených ve 2. století př. n. l., věrně znázorňujících starověkou čínskou armádu. Ve druhé polovině třetího století před naším letopočtem je nechal postavit císař Čchin Š’chuang-ti, který byl posedlý otázkami života a smrti. Válečníci měli střežit jeho obrovskou hrobku v hoře Li. Sochy v životní velikosti představují pluk připravený k boji. Jsou tu oddíly pěchoty, těžkooděnci, lučištníci, jezdectvo, generalita i koňská spřežení. Každý voják je jiný. Je tu možné spatřit ostřílené veterány i mladé rekruty, hubené i tlusté, urostlé i drobné. Archeologové se domnívají, že přinejmenším sochy generálů jsou vytvořeny podle skutečných postav. Vojáci původně stáli seřazeni v dlouhých podzemních prostorách, v místnostech s podlahou z modré dlažby a stropem z dřevěného trámoví. Ten se však časem propadl a armáda, o které neexistovaly žádné záznamy, zmizela na staletí pod hlínou. V roce 1974 na jednu ze soch narazili rolníci při hloubení studny a o šest let později tu již stálo nejrozsáhlejší muzeum na světě.
