Jsou milovníci vína, kteří zátky zahazují, jiní je sbírají. Třeba proto, aby zjistili, kolik rozdílných vín je za život potěšilo. Vinná zátka není zas tak bezcenná věc. Každý znalec vína po otevření láhve nejprve přičichne k jejímu konci nasáklému vínem a okamžitě pozná, jestli je mok uvnitř zkažený, nebo ne. Kvalitní vína dozrávají v ležící láhvi. Spodek zátky je tak po celou dobu udržován vlhký a dostatečně pružný a tudíž zcela neprodyšný. U vín, která ještě nedozrála, se vinaři pojišťují proti „vystřelení“ zátky staletími prověřeným přírodním masivním korkem.
Byl jsem pozván do rodiny významného kalifornského vinaře v Napa Valley, pana Lionela. První, co mne v jeho nádherném parku, ve stinném zákoutí s dozrávajícími citrony upoutalo, byl obrovský skleněný válec, asi dva metry vysoký. Dříve možná sloužil jako akvárium. Jenže teď v něm nebyly rybičky, ale spousta špuntů od vína. Hosté, přihlížející tenisovému utkání, zde očividně nikdy netrpěli žízní. Překvapilo mě a současně potěšilo, že k propagaci vinice používají plakáty Alfonse Muchy. Jeho kresby jsou na etiketách vína z vynikající révy, jejíž sazenice sem po moři dopravili vinaři z jižní Evropy.
Korková zátka ale neposkytuje vinaři jen informaci o tom, zda otevřel dobré, či špatné víno. Je na ní ještě spousta dalších informací. Především potvrzuje pravost obsahu tím, že je na ní i logo výrobce vína. Kvalita korku pak vypovídá o tom, zdali víno dozrávalo v láhvích, nebo bylo stočeno jako víno stolní, tedy s krátkou dobou skladovatelnosti. Taková láhev je uzavřena krátkou zátkou z mletého korku.
Není tedy zátka jako zátka. Pro vína první kategorie, případně s označením „archivní“, se používá zátka dostatečně dlouhá a z masivního korku, který pochází z nejlepší části kůry korkového dubu a je proto nejdražší.
Korková zátka podřadnějších kvalit, slepená z rozdrceného korku, je tuhá a méně těsní. Aby bylo lepidlo v zátce izolované od vína a zákazník ze zátky tak jednoznačně nepoznal, že jde o levné víno, snaží se někteří výrobci napodobit masivní korek tím, že nalepují na oba konce zátky z mletého korku dvoumilimetrové celistvé plošinky a potiskují celou plochu zátky vedle loga ještě šrafováním.
Provrtáním vývrtkou se zátka znehodnotí a korek může zůstat i ve víně. Existují proto otvírače, které korkové zátky neporuší. Jeden jsem koupil na havajském ostrově Kauai. Při odletu jsem jej na poslední chvíli na letišti přemístil do kufru, protože bych o něj určitě při osobní kontrole přišel.
Výroba všech zátek z korku, i lepených, je ale stále nákladnější, a proto se u levných vín už řadu let nahrazuje korek jinými materiály nebo napodobeninami. Důvodem je stále větší hlad po korkové kůře, která má vynikající tepelně izolační vlastnosti a využívá se proto stále více k výrobě tapet a podlahových krytin. Přírodní zdroje přitom nejsou neomezené. Po sloupnutí kůry z korkového dubu trvá nejméně pět let, než si strom vytvoří novou. Mnohý takový brutální zásah dokonce ani nepřežije.
Proto rada všem milovníkům vína: sbírejte špunty! Jednou budou mít podobnou cenu jako vzácné poštovní
