Folklór není jenom to, co násprovází o svátcích. Patří mezi záležitosti, které máme v genech a ovlivňují nás, i když si to třeba ani neuvědomujeme. Bezděčné projevy můžeme vystopovat na celém světě Afričany uvede do varu rytmické tlučení na bubínek a nikdo jim nemusí vysvětlovat, jak mají tancovat, severoamerické indiány fascinuje slavnost pow-wow, ve které ožívá jejich mystické spojení s půdou. Pro Čechy jsou takovými slavnostmi máje, neodmyslitelně spojené s dechovkou, lidovými písničkami, vítáním jara a pivem.“Čí jsou máje?”“Naše!”“Čí je starosta?”“Náš.”“Co dělá kapela?”“Hraje.”“A co bude večer?”“Zábava!”
Skandovaný pokřik, vyprovokovaný kecalem neboli vyvolávačem, spíš připomíná atmosféru hokejových utkání. Až na to, že mládenci i děvčata v obci Lubenec jsou oblečeni v dobových krojích, kapelu táhne koňský povoz a mladí lidé tancují v kruhu před každým domem, kde je vystavena májka z barevných fáborků na znamení, že tu bydlí svobodná dívka.
 staročeské máje |
