Category: 2004 / 05

To, že se při klášterech vařilo pivo, není žádným tajemstvím. Mniši s pivním břichem se stali oblíbenou karikaturou chudoby a odříkání. Ale pivo měli a mnohde ještě mají skutečně vynikající. Jeden z takových klášterů s pivovarem stojí i v těsné blízkosti Pražského hradu.

První zmínky o pivovaru při strahovském klášteře se datují z přelomu 13. a 14. století, kdy si jej pronajal měšťan Menšího Města pražského Petr za 4 kopy českých grošů ročně. Za husitských válek byl klášter vypálen a pivovar poničen. K obnovení právovarečných privilegií došlo až v roce 1515 Vladislavem Jagellonským. V roce 1629 rozhodl opat Kašpar z Questenberku celý pivovar přestavět. Důvod byl pro dnešního konzumenta kuriózní – uřknutí. A tak v letech 1635 a 1646 se pivo nevařilo, ale stavělo se. Jenže poslední rok třicetileté války si pivovar za své ležení vybralo švédské vojsko, které jej, jak bývá u vojáků zvykem, opustilo roku 1648 značně zničený. Obnova byla dokončena až roku 1659, ale strastiplná historie pivovaru tu ještě nekončí. Požár z roku 1697 znovu na několik let, během nichž probíhaly opravy, zastavil výrobu. Nicméně ze soupisu fungujících pivovarů Rakouska-Uherska vyplývá, že svou činnost pivovar obnovil a ještě roku 1903 prokazatelně sloužil svému účelu. Roku 1919 byl však zrušen a přestavěn na byty. V západní části budovy strhli na konci padesátých let minulého století klenbu a část prostor přestavěli na sál s jevištěm, kde zkoušel Armádní umělecký soubor. Teprve až poslední rekonstrukce zase navrátila prostorám jejich původní význam – pivovar a restaurace. První výstav piva se uskutečnil 6. června 2001 na svátek patrona premonstrátů svatého Norberta. Právě jeho jméno zdejší pěnivý mok nese.

Pin It on Pinterest