Prostorem osvětleným decentními plamínky olejových lampiček se nese Madonnin hlas a oči přítomných mužů střeží prostor malého jeviště a mola, jež se utápí v barevné mlze. Dvě go-go tanečnice ve stříbrném spodním prádle tancem uvádějí na molo pro mnohé bohyni. Marylin ovládá prostor, bílé šaty vlají vzduchem, prsty v bílých rukavičkách přejíždějí po těle, objímají stříbrnou tyč. Její oči a pohyby těla elektrizují přítomné. Pár minut a Marylin odchází doprovázena potleskem a oděná jen do bílých lodiček. Končí včerejší den, začal dnešek. . . . . .
 |
Na molu už začalo vystoupení jiné dívky. Ostatní striptérky se připravují na svá čísla, některé sedí v sále u stolků a dívají se na striptýz spolu s hosty. Drobná blondýnka s výraznýma očima si tiskne bílé šaty k tělu a podpatky vyťukává cestu po schodech nahoru do šatny. Marylin se jmenuje Cindy.
Kulaté stoly z načervenalého dřeva obklopují ze tří stran podlouhlé molo, které navazuje na malé jeviště. Uprostřed kulatého výběžku bílého mola se arogantně předvádí stříbrná kovová tyč sahající ke stropu. U pár stolků sedí návštěvníci a popíjejí. Mezi nimi neustále procházejí hostesky a číšnice oděné do černých body. Jeden z mnoha večerů v jednom pražském striptýzu.
DĚLAT POHYBY
Je devět hodin večer, kolem tyče tančí go-go. Striptýz začíná až za hodinu, a tak sedíme s Cindy u stolku a povídáme si. Přiznávám, čekala jsem pikantní životní příběh, jehož jednou nepříliš šťastnou epizodou je striptýz. V duchu se teď stydím, když poslouchám Cindy. Dívám se na velmi inteligentní a vzdělanou mladou ženu, která po střední zemědělské škole vystudovala v Praze Vysokou školu ekonomickou.
“Začínala jsem jako go-go tanečnice už při studiích. To víte, chtěla jsem si přivydělat jako každý student, který přijde z malého města do Prahy. A tancování mě vždy bavilo,” usmívá se Cindy. “Když pracujete jako go-go u nějaké agentury, přináší to s sebou i negativní věci. Často vyjíždíte mimo Prahu na diskotéky. Představte si to. Večer nasednete do auta, nějakou tu hodinu jedete, pak se rychle převléknete a celou noc tancujete. Úplně fyzicky vysílená se zase musíte rychle převléknout a jet zpět do Prahy,” zapaluje si cigaretu a dodává: “A pak, jako striptérka si vydělám mnohem víc.”
Před dvěma lety s kamarádkou objevily inzerát, a tak to zkusily. “Sama bych se asi nikdy neodvážila,” říká Cindy. Na konkurzu zatančila a pro choreografa byla okamžitě Marylin, protože ta v “galerii” podniku ještě chyběla. Cindy však nevystupuje pouze v kostýmu oné blonďaté femme fatale, několikrát za večer se mění. Můžete ji vidět také v lesklém spodním prádle, v černém s bičíkem nebo celou v modrém – od paruky po boty.
“Teď už mi svlékání nedělá problémy,” odpovídá na můj nejistý dotaz. “Samozřejmě zpočátku jsem byla trochu nervózní, ale mě to baví. Jinak bych striptýz nedělala. Jsem trošku exhibicionistka,” krčí pobaveně rameny. Pracovat v bance nebo někde na ekonomickém oddělení by ji prý nebavilo. Ráda se hýbe, tančí a svlékání už bylo jen samozřejmým vyvrcholením.
COŽ TAKHLE DÁT SI PRIVÁT
Červené světlo se rozlévá u země a pomalu se mísí s modrým oparem ve vzduchu. Cindy podléhá rychlému rytmu hudby. Tvář jí lemuje modrá hladká paruka, oči se utápějí v modrých stínech a rty jsou také kosmicky modré. Modré je všechno. Jen podrážka modrých (jak jinak) bot je spalována červenou. Minišaty jsou druhou kůží. Jako had se Cindy ovíjí kolem tyče a šaty se vyhrnují výš a výš. A najednou je její obličej na úrovni tváří hostů. Leží na vyvýšeném molu. Host, na kterého se Cindy dívá, ji upřeně sleduje. Mladý cizinec hovořící anglicky.
Každé vystoupení je složeno ze dvou písní. Na tu první striptérka někdy v doprovodu go-go jen tančí, druhá píseň patří striptýzu. Cindy vystupuje každý večer čtyřikrát až pětkrát. Když je hostů hodně, tančí navíc jako go-go a někdy také na speciálních stolečcích, jež jsou umístěny mezi stoly v sále. Při těchto příležitostech nosí na stehně ozdobnou gumku, za kterou jí hosté zasunují peníze.
Tančí také privátní striptýzy. Buď se hostu její vystoupení tak líbilo, že ji sám vyhledá a požádá, nebo – a to většinou – Cindy prochází mezi hosty, a když vidí zájem, nabídne soukromý striptýz. Ovšem, jak přiznává, nedělá to ráda – ponižuje ji to. Druhou stranou mince jsou zase peníze, host zaplatí za osm minut privátního striptýzu osm set korun. Soukromé vystoupení se odehrává ve speciálních boxech, jež jsou z jedné strany zakryty průhlednou látkou – je možné vidět siluety.
PRÁCE JAKO KAŽDÁ JINÁ
Cindy pracuje většinou čtyři dny v týdnu, pak má tři dny volno. Do práce přichází kolem půl deváté, v devět začíná program hodinovým vystoupením go-go tanečnic, desátá hodina večerní odstartuje striptýz. Každý večer je pořadí vystoupení a tanečnic jiné. Podnik zavírá ve čtyři hodiny. Cindy chodí spát kolem půl sedmé ráno.
“Chodím cvičit. Ne každý den, ale chodím,” směje se Cindy. “Musíme o sebe dbát, to znamená kadeřnice, kosmetika, manikúra. Prostě chceme vypadat co nejlépe.” Podnik, ve kterém pracuje, má vlastního choreografa. Pomáhá s vystoupením i líčením a kostýmy. Každá striptérka si své kostýmy shání a platí sama. Někdy šaty koupí, jindy si je musí nechat šít. “Zrovna teď sháním bižuterii, jakou nosila Marylin na krku a v uších. Netušila jsem, že je to takový problém. A když už jsem něco objevila, zjistila jsem, že se nejedná o levnou záležitost.”
Plat striptérky se pohybuje od čtyřiceti do sta tisíc korun měsíčně. Návštěvnicky silný měsíc a hodně privátních striptýzů znamená plat vysoký, období jako je zrovna teď, dva měsíce po začátku nového roku, mnoho peněz nepřináší. Striptýzy jsou závislé na návštěvnících ze zahraničí, již tvoří devadesát pět procent hostů. Leden a únor jsou tradičně slabé měsíce. Zato čas svátků, jako jsou například Velikonoce, přivádí do Prahy zástupy striptýzuchtivých cizinců, převážně Němců a Američanů. Málokdy je hostem žena. Pokud už však ženy přijdou, pak většinou ve skupinkách.
ONY A ONI
Cindy sedí před zrcadlem ve své šatně a na právě umyté vlasy si dává natáčky. Příprava na Marylin zabere nejvíce času. “Vůbec nestíhám,” říká udýchaně Cindy.
Striptérka by měla mít ráda svou práci, měla by mít ráda hosty. Představte si ale, že je vidíte každý večer, že se vás ptají na stejné věci a odstřelují vás podobnými návrhy. Není divu, že se z některých striptérek stávají lesbičky. Ne na dlouho. Nechuť k mužům přichází ve vlnách a ve vlnách také lesbické chutě. “Mně se taky občas stane, že už chlapy nemůžu ani vidět, ale nikdy mě nechuť nepřetáhla k opačné sexuální orientaci,” vysvětluje Cindy.
“Na jednu věc jsem si také zvykala obtížně,” přiznává blonďatá Cindy. “Vadilo mi, že se hosté domáhali sexu. Dnes už jsem profesionál v odmítání, bez problémů řeknu, že nikam na hotel s nimi nepůjdu. Někdy jim to ale musím opakovat každých pět minut.” Někteří návštěvníci se dokonce domáhají sexu přímo při privátním striptýzu, a to ještě nabízejí jen zaplacení striptýzu. “To mě dokáže tak naštvat a urazit. Dobrá, navrhne mi sex, to pochopím, ale za osm stovek! Nikdy bych to neudělala a on navíc hodí takový pakatel a myslí, že se chytím,” rozčiluje se Cindy. To, že se hosté ptají na sex, nikoho neudivuje. Host je vystaven vysoké dávce erotické podívané a jen někteří chladnou stejně rychle, jako se zahřívají. Pokud se ovšem některý z návštěvníků nechce sexu vzdát, je jemně vyveden ochrankou před vchod.
ŽÁRLIVOST A ZÁVIST
V malé šatně sedí pět mladých žen. Můj první pohled padl na stvoření velmi ale velmi baculaté. Dlouhé blond vlasy stažené do ohonu ještě zvýrazňují kulatý obličej, ze spodního prádla přetékají prsa. U protějšího zrcadla si černoška zkouší paruku. Šatna, ve které se striptérky scházejí. Celkem je jich v podniku zaměstnáno patnáct, každý večer pracuje pět z nich.
Jsem stále ještě zaskočena pohledem na ono stvoření “krev a mléko”, když se dozvídám, že právě tato dívka je jedna z nejžádanějších. Naopak ty, jež představují známé osobnosti, jsou na privátní striptýz žádány méně. Návštěvníci k nim mívají mnohdy úctu.
“Často se mi stane, že si mě host pozve ke stolu a povídá si se mnou.” Zajímá mě, jak si může hodiny povídat s úplně neznámým člověkem. “Někdy je to pohoda, to když si padneme do oka. Ale přiznávám, že se stane, že jen sedím, mlčím a sem tam nějak zareaguju.” Host většinou objednává pro oba pití, a tím vlastně platí podniku za čas strávený se striptérkou.
Cindy má také několik stálých hostů. Přicházejí pravidelně několikrát měsíčně přímo za Cindy. S jedním se musela rozejít téměř ve zlém. “Začal se ke mně chovat majetnicky. Vadilo mu, že tančím i pro jiné. Začal normálně žárlit a zakazoval mi být s ostatními hosty,” pokyvuje Cindy hlavou.
Úspěchy a neúspěchy jsou mezi dívkami pečlivě sledovány a ty nejžádanější se občas dočkají závistí motivovaných útoků. Projímadlo v pití není vzácností. Snaha odlákat zákazníka nebo vyřadit na večer striptérku, která očekává stálého a většinou lukrativního zákazníka, není také ničím neobvyklým.
NAHÁ LÁSKA
Cindy má v Německu žárlivého přítele, který ví, čím se jeho láska živí. Nevadí mu to. “Musel se s tím smířit. Poznali jsme se, když už jsem pracovala coby striptérka. Věděl to od prvního okamžiku. Pokud by nesouhlasil, bylo by to smutné, ale já bych práce nenechala. Baví mě, velmi.” Navštěvuje Cindy i v práci, většinou jí dopředu zavolá, ale několikrát se zjevil mezi hosty neohlášeně. Kontrola. “Žárlí skutečně až moc,” směje se Cindy.
Vysokoškolačka Cindy pochází z Jižních Čech a její rodiče nevědí, čím se živí. Cindy jim řekla, že tancuje. “Máma by asi pochopila mou práci a ani by se nezlobila, ale nedokážu si představit, že bych to měla říct tátovi. Už jsem uvažovala o tom, že je vezmu k sobě do práce a všechno jim vysvětlím. Zatím jsem si to vždy rozmyslela.”
Jedinou věcí, které se stále obává, je, že ji pozná někdo ze známých a řekne všem, čím se živí. Pro obyvatele malého města (a nejen pro ně), jako je to, ze kterého Cindy pochází, je striptérka něco jako prostitutka. Převládá představa, že striptérky se nejen svlékají, ale také prodávají svá těla, berou drogy, účastní se podvodů a špinavých obchodů. Pokud je to pravda, narazila jsem (bohužel?) na zvláštní a vzácnou skupinu striptérek, jež nic takového nedělají.
JEN TAK SE SVLÉKAT
Pracovat jako striptérka chce Cindy tak dlouho, jak jen to půjde. Poté by ráda podnikala v oboru. Snem je založit si vlastní striptýz nebo kosmetický salon. “Mám pocit, že by mě bavilo mít vlastní podnik. Nerada někoho poslouchám, chci být svým vlastním pánem. A proč zrovna striptýz? Pohybuji se v tomto prostředí, vím, jak to tu chodí, co mohu očekávat,” svěřuje se dvaadvacetiletá Cindy a típá cigaretu. Jde do šatny, za patnáct minut hodiny odbijí desátou večerní, a to se Cindy promění v Marylin nebo v kosmickou modrou pirátku a bude těšit hosty pohledem na své obnažované tělo. A až my budeme ráno vstávat, Cindy začne podléhat spánku. Chtělo by se zeptat – má převrácený pouze denní rytmus nebo celý život? – ale nač klást otázky, na které není odpověď.
