TEXT A FOTO: Martin Loew
Co mají společného slavné tituly velkých hollywoodských filmů? Všechny vás vtáhnou do děje v obřím zábavním parku filmových studií Universal. Tady i ty nejdivočejší filmové sny přeskočí do reality intenzivních zážitků na geniálních pouťových atrakcích.
Celé to začalo tak, že pana Carla Leammle, zakladatele filmových studií Universal Studios, napadlo vybírat 25 centů od zvědavců, kteří chtěli na živo sledovat opravdové natáčení filmů. Psal se rok 1915 a veškeré filmování se odehrávalo pod otevřeným nebem, na pozemcích, které Leammle koupil na severním okraji Hollywoodu. Jeho nápad se osvědčil, zájemci se hrnuli, a každý dolar se začínajícímu filmovému studiu hodil. Fungovalo to skvěle, dokud neskončila éra němého filmu. Najednou diváci při natáčení rušili absolutní klid, který zvukový film od 30. let vyžadoval. Společnost Universal Studios se musela návštěvníkům na dlouho uzavřít.
Teprve na začátku 60. let se zdejší filmový svět opět veřejnosti otevřel.
Pro návštěvníky byla tehdy připravena vyhlídková jízda autobusem po natáčecích místech a ateliérech. Brzy se však ukázalo, že poněkud neohrabané autobusy jsou také příliš hlučné, a tak byly definitivně nahrazeny malými elektrickými vláčky. V roce 1967 přidali filmaři návštěvníkům k vyhlídkové jízdě jako atrakci také první živě hrané představení. To se hrálo v divadle s westernovými kulisami pod otevřeným nebem. Základ zábavního parku byl na světě. Postupně se objevovaly nové atrakce, za 45 let své existence tahle hollywoodská „pouť“ již pořádně vyrostla. Dnes tu najdeme šestnáct velkolepých atrakcí na rozloze několika kilometrů čtverečních. Tomu odpovídá i výše vstupného. Zatímco v začátcích stálo kolem tří dolarů, dnes za jednodenní vstupenku dáte rovných osmdesát. Pravdou ale je, že ve vstupném je zahrnut neomezený přístup na všechny atrakce. Uvnitř parku již nic neplatíte.
Válka světů
Při cestě po Kalifornii jsem nemohl tohle „hlavní město zábavy v Los Angeles“ vynechat. Na setkání s nejslavnějšími filmy jsem se těšil a své jednodenní vstupné jsem si chtěl opravdu užít. V devět ráno s otevřením parku jsem si koupil vstupenku a za zvuku známých filmových fanfár Universal Studios vstoupil po rudém koberci branou do světa filmových fantazií. Znalci doporučují hned ráno absolvovat základní atrakci, vyhlídkovou jízdu vláčkem po samotných filmových ateliérech, než se sem nahrnou zástupy návštěvníků. Průvodce pasažéry v úvodu upozorňuje, že kdo sedí na modré sedačce, může se během prohlídky namočit. Překvapivě jsou všechny sedačky modré!
Projíždíme filmařskými kulisami a na chvíli jsme v Londýně, Paříži, na anglickém venkově nebo v Mexiku. Pak se náš vláček stává člunem a vjíždíme do malého přístavního městečka. Z vody se však proti nám vynořuje obří žraločí hlava se široce rozevřenými čelistmi a zdá se, že někdo z pasažérů to odnese. Všichni v tom poznávají slavnou scénu z příslušného filmu a zuřivě „žraloka“ fotografují. Jinde zastavujeme na návsi malé mexické vesnice. Začíná pršet. Průvodce vysvětluje, jak se dělá ve filmu déšť. Ale ouha! Pršení nějak nejde zastavit, a než náš vláček stihne ujet, z ulice ve svahu se proti nám vyvalí mohutná blesková povodeň. Vypadá děsivě, utéct není kam. Návštěvníci kvičí vzrušením a povodňová vlna před tramvají kamsi s hukotem mizí stejně rychle, jako se objevila. Ani nám to nezacákalo objektivy. Jak někdo dokáže najednou vypustit a zase zachytit takové množství vody? Dozvídáme se, že se kolem nás právě přehnalo čtyřicet tisíc litrů…
Nejemotivnějším místem prohlídky je obrovská exteriérová dekorace, kde se v roce 2005 natáčela scéna z apokalyptického filmu Stevena Spielberga „Válka světů“. Pod širým nebem se tu povalují trosky dopravního letounu, který se před okamžikem zřítil na malé americké městečko. Kolem nás jsou ruiny domů, kusy rozervaného trupu letadla, doutnající proudový motor, utržená křídla i mohutný podvozek. V ulicích města se povalují havarovaná auta. Vypadá to děsivě realisticky. Každému z návštěvníků asi prolétlo hlavou: „A co kdybych v tom letadle seděl já?“ Tentokrát nikdo nekřičí vzrušením, všichni jen konsternovaně hledí na tu spoušť. A já si zase uvědomuji, že rozpočty hollywoodských filmů si nikdo nedovede představit. Kvůli několikavteřinovému záběru filmaři koupili kompletní Boeing 747, dopravili ho do studií a rozřezali a naaranžovali tak, aby vypadal, jako kdyby se právě zřítil z nebe. Náklady na jedno dopravní letadlo se zřejmě ve Spielbergově filmu s Tomem Cruisem v hlavní roli snadno ztratí.
Jurský park
Naše tramvaj absolvuje ještě několik dalších zastávek, ale já už se těším na tu pravou pouť – na strašidelné zámky a divoké jízdy filmovými atrakcemi. Jako první mě zláká „Jurský park“. Další a ještě známější Spielbergův film inspiroval tuto dosud nejdražší atrakci v Universal Studios. Její stavba prý stála dvakrát tolik než samotný film. Jízda Jurským parkem se odehrává na vodě, a té je potřeba přečerpávat pořád dokola obrovské množství. Pluje se po řece, kterou tvoří přes pět milionů litrů vody. Atrakci obývá šestnáct animovaných dinosaurů v životní velikosti, kteří se vám cestou starají o společnost. Za zvuků lahodné filmové hudby usedám na jedno z míst ve žlutém člunu ve startovní laguně. Trochu mě znejistí, když pan uvaděč všechny nekompromisně poutá do sedaček pevnými pásy a mně doporučuje, abych si raději sundal klobouk. V klidu se rozjíždíme říčkou do pralesa, kolem se v mlze pasou mírumilovní veleještěři, nad hladinou létají vážky. Jenže pohoda brzy končí a náš člun je vtažen do velké temné haly plné záhadně poblikávající techniky. Ale ano, poznávám to z filmu! Utržené dráty nad námi jiskří, cosi vrčí a skřípe. Člun prudce stoupá kamsi vzhůru. Najednou se z temnot vynořuje mohutná hlava velociraptora s otevřenou zubatou tlamou. Fuj! Vždyť nás ta potvora vmžiku všechny sežere! Osazenstvo člunu leknutím hekne. Vtom pod námi něco praskne a člun se propadá do hlubin. Všichni ječí a raptor vysoko nad námi sklapne naprázdno. Náš volný let končí prudkým žuchnutím člunu do cílové rovinky, voda stříká daleko na všechny strany. Vystupujeme na pevnou zem a je to docela příjemný pocit. U východu se k posilnění nabízí autentické „jantarové“ bonbony, ve kterých jsou zalití mravenci, komáři či jiný hmyz. Na obalu se píše, že hmyz, použitý v bonbonech, je jedlý. Tak nevím, asi půjdu na pizzu.
Vodní svět
Po obědě by to chtělo něco klidnějšího. Usednout do velkého amfiteátru a sledovat živé divadelní představení „Waterworld“. To bude ono. Tahle velkolepá show je sestavena na motivy stejnojmenného sci-fi filmu z roku 1995 s Kevinem Costnerem v hlavní roli. Uvaděč diváky upozorňuje, že ten, kdo si sedne na zelenou sedačku, se při představení namočí. Překvapivě nejsou všechny sedačky zelené. Hledím na netradiční jeviště, kterým je veliký bazén plný modré vody, lemovaný zrezivělými kulisami posledních trosek lidského světa. Přesně jako ve filmu. Představení začíná a na jeviště se vřítí první herci na vodních skútrech. Cáká to na všechny strany a diváci na zelených sedačkách jsou vmžiku promočení. Po chvíli se na jevišti spouští přestřelka. Začíná honička akčních hrdinů, kteří létají na lanech, skáčou do vody, plavou či prchají po kulisách mimo dostřel nepřátel. Najednou se na hladinu jezera těsně před diváky snese z nebe opravdový hydroplán. Kde se tu vzal? Bitva o zrezivělý ostrov vrcholí. Útočníci však prostříleli velkou nádrž s palivem, které se volně rozlévá po hladině jezera. Netrvá dlouho, vše se ocitá v plamenech a palivová nádrž za mohutných pyrotechnických efektů před našimi zraky velkolepě exploduje! Jeviště se halí do hustého dýmu, všichni tleskají a je tu happy end. Procházím parkem a další atrakce se mě snaží polapit do svých zábavných sítí. Jenže já už té zábavy začínám mít dost. Vždyť tady by se jeden mohl ubavit k smrti. Mezi návštěvníky parku zahlédnu Spidermana. Mám už z toho všeho snad halucinace? Za chvíli vidím zase Shreka. To filmoví hrdinové vystupují z filmů ven, procházejí se mezi lidmi a pro jejich větší potěchu se s nimi nechávají fotografovat. Odolal jsem, společnou fotku se Shrekem nemám. Blíží se večer a já vidím, že za jediný den se tu všechno nedá stihnout. Asi si příště budu muset připlatit na „předbíhací“ vstupenku. Ta stojí sice 149 dolarů, ale s ní už nebudu muset u žádné atrakce čekat. Zábava nesmí váznout!
