Trabant je taky auto

Trabant – 1) dříve osobní stráže nebo ochranného sboru panovníka či šlechtice, pěší voják, později ozbrojen ý člen městské moci. 2) noshled, služebník nebo náhončí. 3) v astronomii označení družice. 4) AUTO Ten, kdo 7. listopadu zavítal do areálu mosteckého autodromu, určit ě neprohloupil. Měl jedinečnou mož- nost stát se spolu s dalšími deseti tisíci návštěvníky svědkem velkolep é podívané, která nemá v dějinách automobilového sportu obdoby. Organiz átoři soutěže: časopis Koktejl, Radio Evropa 2 – Most, Autodrom Most a Autocentrum Důlce vsadili na správnou kartu, když se chopili pří- pravy této neopakovatelné akce. A o co vlastně šlo? No přece o tu nejbl áznivější a nejzábavnější soutěž, jakou areál autodromu zažil a která návštěvností předčila ostatní závody této sezóny. Přesně ve stylu známé- ho závodu 24 hodin Le Mans zde prob ěhla její československá obdoba 24 minut Le Most aneb Konec trabantů v Čechách, obohacená oproti origin álu o spoustu zábavy, dobrých písni ček a především o nezapomenutelnou legraci. * * * „Audiatur et altera pars!“ – Budiž slyšena i druhá strana. Kdo je vandalem, dopouští se vandalství. A jen vandalstvím a ničím jiným je nutno označit celou akci, uspořádanou na mosteckém autodromu dne 7. listopadu 1992. Její iniciátoři si patrně vůbec neuvědomili, že tím přímo dá- vají návod živlům, kteří se před ni- čím nezastaví, aby svévolně ničili majetek svých spoluobčanů. Duchovn ím otcům celého tohoto pochybn ého „divadla“ patrně není známo, že majiteli Trabantů jsou lidé, kteří si je koupili ze svých úspor získan ých poctivou prací. * * * Dobrá reklama, slibující jako jezdce závodních vozů ty nejznámější osobnosti kulturního života, přilákala na autodrom Most už v ranních hodinách stovky návštěvníků a jejich počet se neustále zvyšoval. Ti, kdo přišli dlouho před začátkem vlastního závodu, se ale rozhodně nenudili. Vždyť kdy se obyčejnému smrteln íkovi podaří důkladně si prohl édnout připravené vozy ještě v depu a nahlédnout do všech zmatk ů, které nevyhnutelné vznikají před rozjezdem. A tak měli diváci možnost nejenom si prohlédnout soutěžící vozy, mezi nimiž rozhodně vynikaly takové skvosty jako slušivé černé vládní vozidlo Ulbrichtchajka v provedení kabriolet, trabant v závodní úpravě Monopost, nebo rafinovaně vyzdobené pohřební vozidlo mosteckého divadla s ponurými funebráky, ale také na vlastní oči vidět nervozitu jezdců, z nichž mnozí, jak se sami přiznali, seděli v trabantech poprvé a měli určité problémy s jejich ovládáním. Už při tréninkové jízdě se některá vozítka rozjížděla více než váhavě a mnozí jezdci vyjeli až po dlouhém přemlouvání svěřených trabantů. To mohl dosvědčit i televizní moderátor Jan Rosák, který při domluvě vsadil na tvrdší prostředky a během chvilky se mu podařilo něco neuvěřiteln ého: zavařil u vozu České spořitelny motor. Zdálo se, že pro tento trabant už závod definitivně skončil, ale přítomní mechanici prokázali svojí profesionalitu a za necelou hodinu už pod kapotou vrčel motor nový. Zdálo se, že výrobci z bývalé NDR nepočítali ani s objemem Pavla Brumera, který se dlouho do auta nemohl dostat a zlé jazyky dokonce tvrdí, že nakonec řídil auto ze zadního sedadla, poučen sledováním populárn ího filmu Policejní akademie. * * * Je politováníhodné, že lidé veřejnosti známí, například z televize, se propůjčili k této „duchaplné“ podí- vané, ti ostatní, jejichž jména téměř nic neříkají, se zřejmě domnívají, že tímto způsobem získají na osobní popularit ě. Primitivní nebo zmanipulovan ý jedinec bude mít podnět ke kaž- dodennímu ohrožování trabantů, kterému přece dala vzor plejáda zná- mých osobností. Nejsem přesvědčen, jedná-li se v tomto mosteckém pří- padě o moudrý humor (s důrazem na obě slova). * * * Další součástí dne plného zábavy bylo vystoupení hudebních skupin, které svou rozmanitostí dokázaly uspokojit příznivce snad jakéhokoliv hudebního směru. Zá- jemci o cizokrajnou hudbu naslouchali teskně znějícím melodiím Indi- ánů z bolívijské skupiny Punchay a příznivci klasického bigbítu určitě uvítali. Knedlíky Brothers, které jim pod vedením neúnavného moderá- tora celé akce, Josefa Náhlovského, zahráli několik zlatých hitů sedmdes átých let. ovšem se zcela současný- mi texty. Další z učinkujících, teplick á punková kapela USB, neměla bohužel v hledišti příliš příznivců a tak reakce na její produkci byla pon ěkud vlažná. Aby hudby nebylo pří- liš, zařadili pořadatelé před koncert Fešáků ještě pokus o překonání svě- tového rekordu ve skoku trabantem do dálky, ze kterého se ovšem vyklubal „odvod“ a módní přehlídku firmy Hasso, při které nejedno oko té silnější části diváků se zalíbením spočinulo na lepých tvarech modelek z módní agentury AAA. Po vystoupen í Fešáků, které přesně padlo do noty dobře se bavícím návštěvní- ků, byl zahájen zlatý hřeb programu, závod 24 minut Le Most. Na startovní čáře se seřadilo osmn áct silných vozů, a posádky stojící za mantinely netrpělivě očekávaly povel ke startu. Když dlouho očeká- vaný okamžik konečně nastal, uká- zalo se, že ani tréninková jízda neodhalila všechny vady vozů a tak někteří závodníci vyráželi ve svých neposluš- ných trabantech se značným zpož- děním. Hned po startu se ukázalo, že každá posádka si svůj podíl na závodech představuje poněkud jinak. Zat ímco někteří vyrazili prudce kup ředu s cílem být první, jiní se rozhodli pojmout závod jako velkolepou frašku. Experty v tomto oboru se stala posádka trabantu pivovaru Velké Březno ve složení Upír Krejčí a poručík VB Pešek, kteří si to sice hnali kupředu sotva dvacetikilometrovou rychlostí, ale tím co všechno se svým vozem prováděli, by určitě vyhráli cenu Sympatie diváků, kdyby se nějaká udělovala. Avšak ani o dramatické chvíle nebyla na autodromu nouze. Šéfredaktor Koktejlu Josef Formánek ve firemn ím voze prokázal, že trabant je silný a nebezpečný vůz, když při honi čce s vozem Royal Bakard, řízen ým profesionálním jezdcem vozů LIAZ Kakrdou, havaroval a skončil se zlomeným kolem Blíže stojící div áci uskakovali a ti vzdálenější jásali. Ostatní vozy se ale nezadržitelně řítili kupředu. Dobře si vedl i trabant Spolchemie Ústí nad Labem, kde Josef Náhlovský vytvořil spolu s Miss Monokini Štrymplovou jedinou smí- šenou posádku na trati. V uhánějícím voze došlo k menšímu zádrhelu a Josef Náhlovský si s galantností sobě vlastní nechal zařazovat rychlosti od své spolujezdkyn ě, aby se vůbec rozjel. Po čty- řech kolech očekávala posádky vý- měna řidičů v dvojici a především pak občerstvení. Jak jinak, než netradi ční. Slibovanou kachnu s dvaceti knedlíky sice nikdo jíst nemusel, ale i ty pokrmy, které si závodníci vylosovali, stály za to. Jeden z nejrychlejších jezdců Jan Ros ák, se potýkal s dvěma tatrankami pomazanými hořčicí a sýrem. I ostatn í si ale rozhodně pochutnali a chvá- la patřila především rohlíku s olomouckými syrečky, okurkami a šlehačkou. Někteří závodníci se prý dokonce snažili neúspěšně získat recepty, aby si v případě, že nevyhraj í, odnesli alespoň nějakou cenu. Po dalších čtyřech kolech s povinnou konzumací láhve piva pak závod končil. Při vyhlašování vítězů Josef Náhlovský dlouho divá- ky týral a prodlužoval zveřejnění jmen, snad proto, že první místo obsadila posádka Semelka – Salava, kterým byl nucen přenechat své obl íbené válečné vozidlo Auroru v pestrých maskovacích barvách a s kulometem připevněným na stře- še. Druhé místo získal zpočátku tež- ce zkoušený vůz České spořitelny řízený Janem Rosákem a panem Brázdou, ekonomem Spořitelny. Třetí příč- ka pak patřila pánům Kesslerovi a Malému, nutícím k rychlému pohybu trabanta v barvách Autcentra Důlce. Sotva však závodníci obsadili stupínek vítězů, Josef Náhlovský z pozice moderátora zrušil všechny výsledky a prohlásil za úplného a nezvratného vítěze závodu vůz Koktejlu, který vyhrál, protože vůbec nedojel. Vítězné posádky si ale z práva veta nic nedělaly a diváky kolem nich skropila sprška šampaň- ského jak se na pořádný závod slu- ší. * * * Mostecká akce již zřejmě nese svoje otrávené ovoce. Dne 10. listopadu 1992 se na nás obrátil o pomoc náš člen, jemuž byl poškozen jeho Trabant neznámou osobou chod ící po kapotě vozidla, jinému byly zničeny stírače včetně pákového mechanismu, jedna z našich členek našla rozbité vnější zrcátko. Příznivci konce Trabantů se skutečně mohou radovat ze své „záslužné“ prá- ce. Již dnes – v době přirozeného dožívání trabantů – se devastující síly části mládeže i dospělých soustře- ďují na „hrdinské činy“ poškozování trabantů, které jsou ještě funkční. Jedná se o kriminální činnost mnohdy těžce poškozující majitele, neboť nové součástky se platí v převodu marky na koruny a jsou velmi drahé. * * * Následovalo to, kvůli čemu sem stovky návštěvníků přinesli své kytary. Pořadatelé splnili svůj slib a rozhodli se jednoho trabanta rozbít na trsátka. Obětováno bylo auto pivovaru Velké Březno a muži v přilbách a s kladivy v rukou dok ázaly, že firma Narimex si dokáže poradit se vším. Na zdemolované auto se vrhly stovky diváků se zářícíma očima si odnášeli trsátka všech tvarů a velikostí. Když pak byla ozná- mena dražba jednoho z vozů, dav ztichl a napjatě sledoval, jakou cenu může mít vítězný trabant závodu. Částka rychle šplhala nahoru a brzy se rozhodovalo už jen mezi dvěma vážnými zájemci o koupi válečné Aurory. Jedním z nich nebyl nikdo jiný než zpěvák a také účastník zá- vodu Dalibor Janda, který však odpadl při pouhých dvou tisících korun ách. Zdá se, že ani populární zpě- váci nemají na růžích ustláno a tíží je finanční problémy jako obyčejné smrtelníky. Majitelem se tak stal jiný milovník raritek, který vůz získal za cenu 2. 010,- Kčs a výčitek manželky vedle sebe. Další dvě auta, věnovan á Radiem Evropa 2 – Most a panem Kučerou, přezdívaným „Franto Emigranto“. si pak mohli odvézt dva vylosovaní diváci, kteří se zúčastnili soutěže vyhlášené Radiem Most. Všichni tři čestní majitelé silných vozů zahraniční výroby byli okamžit ě vyrovnáni před jakýmkoliv pokusem odjet s trabanty ze závodiště, protože policejní hlídky nemají pochopen í pro vozy bez značek a technick ého průkazu. Za stále krásného počasí,které akci neuvěřitelně přálo, se pak div áci pomalu rozcházeli s pocitem, že nemusí litovat své neúčasti na skute čném závodě Le Mans, protože všechno už mohli vidět zde v Mostě. P.S. A kdo se stal skutečným ví- tězem celého závodu? Nehledě na zmatky kolem vyhlašování výsledků, to nakonec vyhrálo oddělení ARO mostecké nemocnice, kterému byl výtěžek celé této humanitární akce věnován. V článku byly použity úryvky dopisu pana JUDr. Svátka, jednatele TRABANT KLUBU-PRAHA Petr Brandtner Marek Fujdiak