TEXT: IRENA LOCHMANOVÁ
Dokážete si představit, jak vypadala Morava, než do její krajiny začal zasahovat člověk? Stačí se vydat do útrob prastarých moravských luhů s dávno mrtvými padlými kmeny. Lesy na soutoku dvou největších moravských řek Moravy a Dyje jsou těmi nejkrásnějšími a nejbohatšími lesy u nás.
Najdeme tady pavoučí síť vodních kanálů, potoků a slepých ramen, ale i tůně a říční jezera. A mezi tím vším louky i lesy se stařičkými stromy. Kromě Dyje a Moravy se jimi proplétá i říčka Kyjovka. Zde na jediném místě u nás hnízdí orel královský. Svůj domov tu má i bobr evropský a vydra říční. Ve zdejších stromech si svá hnízda buduje vzácný druh mravence lužního, který tady má nejsilnější populaci na světě. Lužní lesy mírného pásma, zaplavované pravidelně vodou, jsou zřejmě nejohroženějším biotopem Evropy. Z jejich původní rozlohy se už bohužel zachovaly jen nevelké plochy, považované za jedny z nejcennějších částí přírody. UNESCO zařadilo na Seznam kulturního a přírodního dědictví zdejší lokality Křivé jezero a pralesovité porosty Ranšpurk a Cahnov-Soutok.
TADY SE NEKÁCÍ
Národní přírodní rezervace Ranšpurk se rozkládá v jižním cípu Moravy nedaleko moravského hraničního městečka Lanžhot. Plocha dnešního chráněného území byla ušetřena hrubších zásahů již od konce 19. století. Jeho někdejší majitelé Lichtenštejnové Ranšpurk považovali za přírodní památku, a proto z něj jen odváželi padlé dřevo. Od třicátých let 20. století byla rezervace zcela ponechána samovolnému vývoji. Díky tomu mají dnes místní porosty téměř přirozenou dřevinnou skladbu. Každý, kdo sem zavítá, musí žasnout. Podobný les už prakticky jinde ve světě neexistuje a člověk se bojí, aby ho za pár let ještě někdo spatřil. V pralese je velmi živo. V kmenech starých stromů hnízdí holub doupňák, žluna šedá, lejsek bělokrký a roztomilý šoupálek krátkoprstý. Zahlédnout můžeme i další drobné opeřence a líbí se tu i čápům, volavkám a dravcům. Bujný porost nabízí úkryt obojživelníkům, například čolku podunajskému. Na starých dubech žije spousta druhů hmyzu – asi nejznámější jsou tesařík obrovský, krasec a zlatohlávek.
EXOTIKA NA DOSAH
V pralese Ranšpurk rostou chráněné druhy rostlin, a tak zde můžeme objevit ostřici hubenou, kruštíka polabského, bleduli letní, řeřišnici malokvětou i kalinu. Množství dřevokazných hub, které žijí na dřevní hmotě, vytváří půvabné dekorace. Z plochého terénu rezervace vystupují na několika místech jeden až tři metry vysoké ostrůvky navátého písku, takzvané hrúdy, které mají díky svému suššímu charakteru i poněkud odlišné složení rostlin. Každá roční doba má v lužních lesích Moravy své kouzlo. Stále se před námi otevírají malebné scenerie plné života a přesto v nich nacházíme zvláštní utěšující klid, kterého je v dnešní době plné shonu tak strašně málo. Prales sám o sobě vypadá zvláštně a exoticky, až se člověk diví, že je ještě v České republice. Rezervace je volně přístupná a vést se můžete nechat prohlídkovou trasou, jejíž součástí je i stálá expozice.
