NAPSAL A VYFOTOGRAFOVAL ZDENĚK KOMPERT
Potulný kolotoč“ Adidas Streetball Challenge ´96 začal svoji velkolepou pouť v Ústí nad Labem. Ústeckým Lidickým náměstím se od ranních hodin ozýval jásot několika stovek, snad tisíců mladých diváků. Streetball je hru především pro mladé lidi. Proto ke správnému „mači pod košem“ pat ří i kvalitní muzika. Skupiny Rap Masters, Maxim Turbulence, Blondes doslova rozdováděly přihlížející. K programu patřily i soutěže pro diváky ve zpěvu a tanci. Nálada byla skvělá, počasí se ten den také povedlo. Hrálo se ve čtyřech kategoriích. Do národního finále do Prahy však postoupilo jen vítězné družstvo mužů od 16 do 20 let. Mladá hra zvaná streetball z anglick ých slov street (ulice) a ball (míč), jejíž název by se dal přeložit jako pouliční košíková, se vyvinula na amerických ulicích. Ve Spojených státech, kde je košíková sportem číslo jedna, prý visí basketbalový koš na každém domě. Kluci, kteří nenašli dostatek prostoru na opravdové basketbalové hřiště, házeli na jeden koš. Jim tedy vděčíme za turnaje, které každoročně pořádá společnost Adidas po celém světě. Už dnes se pořádá mistrovství světa ve hře, která si získala velkou oblibu diváků i sportovců. Loni to byla Barcelona, která přivítala sportovce. Letos, v první polovině září, bude městem streetbalu Budapešť. „Už teď držím palce našemu týmu, který vyjde z Prahy“ řekl Láďa Navrátil, vítěz kategorie D, tedy muži nad 21 let. Co tě přivedlo na streetballová hřiště? Už asi dvacet let hraji basket, dnes už sice za „staré pány“, ale košíková je mi stále velice blízká. Dali jsme dohromady mužstvo. Kluci mne přemlouvali spíše z „hecu“, aby jsme si vyzkoušeli zase něco nového. Streetball a košíková, co mají společného? Snad míč. Míč? Hraje se míčem na košíkovou na jeden koš, který je stejně velký, ale už odrazná deska je jiná, menší hřiště, jiné „lajny“ i bodování je jiné. Povrch je také jiný. Zrovna v Ústí byl povrch dost těžký, nedalo se ani driblovat. Míč od kamenů na náměstí odskakoval téměř neovladatelně. To se třeba s palubovkou v hale nedá srovnat. Streetballové družstvo tvoří čtyři hráči, z nichž jeden v průběhu hry střídá. Podstatný rozdíl je také v tom, že tady není rozhodčí. Kdo má na hřišti poslední slovo? Hráči. Každý si říká o faul sám. Doslova kdo si co urve, to má. Když se to mydlí nekouká se nalevo napravo. Ten, kdo hraje streetball po několikáté a má vžitá pravidla, je ve výhodě. Ví, kdy si má říci o faul, a než se druhý mančaft přizpůsobí, musí se smířit s prohrou, musí potom přidat v dalších zápasech. Přečíst si pravidla nestačí, musíte si to zkusit, sáhnout si na míč, vžít se do toho. Pak to jde. Od pořadatele je na hřišti jen takzvaný přihlížející, který by měl rozhodovat sporné míče, ale mohu říci, že ani jednou nezasáhl. Hráči si to vyřešili mezi sebou. Jak se bodují vhozené koše? Každý vhozený koš jeden bod, jen za čárou platí za dva. Je to něco jako trojky v basketu, ale zas je to podstatn ě blíž. Bylo těžké přejít najednou od košíkové ke streetballu? Samozřejmě, byli jsme zvyklí z „čun- či“, že se doskočí, „vydribluje“ a hraje se dál. U streetballu ne, tady se doskočí, vezme se míč a vyhazuje se z autu. Po koši se tedy nepokračuje ve hře. Z počátku, ten první zápas nám to dělalo starosti. Vysvětli laikovi slovo čunča! To je v košíkové hra na jeden koš, když se sejde málo hráčů na tréninku, tak hrají dva na dva, tři na tři čunču na koš, podle toho kolik se sejde hráčů. Dá se říci, že nejlepší v basketu nemusí být nejlepší ve streetballu? Je to tak. Porazili jsme i prvoligové hráče z Děčína. Ovšem je nutné, aby člověk měl ten míč osahaný, jinak by byl problém se do koše vůbec trefit. Jaká byla atmosféra a diváci v Ústí? Atmosféra je úplně jiná než při košíkové, tady v Ústí to bylo něco fantastick ého. Hřišťátko je hrozně malé asi pět krát pět metrů, diváci stáli asi krok za lajnou, s lidmi jsme měli mnohem lepší kontakt než na palubovce. Úplně jinak se hraje tam, kde nejsou lidi, než tam kde vám doslova dýchají na záda. Bylo to fajn. Co pro tebe dnes streetball znamená? Pro mne to bylo příjemné zpestření přejít z haly na kousek asfaltu. Výhodou je, že stačí malý plácek, koš a můžete hrát. Je to hlavně pro mládež, aby se na sídlištích „chytla“ sportu a potom ať se rozhodnou, co je jim bližší. Myslíš si, že má streetball na to, aby se stal závodním sportem? Hra je to pěkná, ale zatím ve vývinu, ani pravidla ještě nejsou ustálená, částečně se mění podle podmínek.
