V západní části Panamy, na karibském pobřeží v blízkosti hranic s Kostarikou, se linie země rozpadá na množství poloostrovů, ostrovů a zátok – Archipiélago de Bocas del Toro. Celkem pět velkých, desítky malých ostrovů a členité poloostrovy vybíhající z pevniny daleko do moře jsou jenom řídce osídleny. Celá oblast patří z přírodovědeckého hlediska mezi nejcennější části Panamy.
 Květy rostlin kvetoucích ve spodním patře pralesa jsou velmi často zářivě červené. Vedle hmyzu je opylují i kolibříci. Na snímku září květy ipekakuanhy. |
Řeky přitékající od jihu z mohutné hradby Kordiller vytvářejí při svém ústí do moře rozsáhlé močály uprostřed deštných lesů přecházejících na mořském pobřeží v neprostupné mangrove. Mangrovový porost obklopuje i plochá pobřeží některých ostrovů, zatímco jiné, skalnaté, většinou vápencové úseky pobřeží přerušované plážemi pokrývají zbytky deštných lesů. Ve vnitrozemí velkých ostrovů s vyšším osídlením jsou původní deštné pralesy přeměněny v extenzivní pastviny. Nejsou to ovšem zcela odlesněné plochy, na většině pastvin zůstalo zachováno množství obřích stromů obalených epifyty, které společně s drobnými bažinami, úseky sekundárního lesa i menšími zbytky původních pralesů vytvářejí ideální prostředí pro řadu druhů živočichů. A konečně, na mělčinách mezi ostrovy jsou nádherné korálové útesy.
Největším městem ostrovního systému je Bocas del Toro ležící na severozápadním ostrově Colón. Bocas del Toro, což znamená Zátoka býků, se jmenuje i souostroví a celá panamská provincie, ve které se tato lokalita nachází.
Město Bocas del Toro, ač leží uprostřed divočiny, je přístupné letecky z Panama-City, malé letadlo zde může přistát na polním letišti vysekaném v lese. A nebo, což byl náš případ, je možno autem vyrazit od pobřeží Tichého oceánu, překonat průsmyky hřebene Kordiller a z karibského pobřeží dojet na ostrov motorovým člunem.
Přestože město má letiště, nemocnici (těsně u hřbitova) a několik menších hotelů, v nichž se občas objeví i americký turista, je to spíše větší vesnice, kde tropická příroda proniká přímo do centra. Vedle desítek lesních druhů ptáků v zahradách přeletují i papoušci a kolibříci, kaluže na rozbité silnici jsou plné žab, po domech pobíhají gekoni a v korunách větších stromů není vzácnost spatřit lenochoda. A dostat se do opravdu “divoké” přírody, odkud pocházejí uvedené snímky, je otázka několika hodin plavby člunem či chůze náročným terénem.
