Kdy přijde konec světa? Bude další světová válka? Co bude s naší civilizací? Odpovědi znala baba Vanga. Její schopnosti byly natolik výjimečné, že se o ni zajímala tajná policie a pro radu k ní chodili i komunističtí kádři. Její věštby totiž vycházely.
Noční vlak, uhánějící do stanice General Todorov, ležící jen co by kamenem dohodil od bulharsko-řecké hranice, je obvykle prázdný. Jen v některé dny putují po kolejích davy lidí, kteří zde přestupují na spoj do malé staničky Rupite, zastávky bez označení, s obyčejným kusem vylitého betonu u kolejí. Tady ale většina pasažérů vystupuje, odtud pak za ranního rozbřesku vyrážejí k vesničce ukryté pod horou Kožuch, která jako věčný strážce bdí nad tajemným místem na samém jihozápadě Bulharska.
Dříve se sem vůbec nesmělo a každý, kdo chtěl putovat do Rupite, musel mít propustku do pohraničí. Dnes je již pohyb volný a do Rupite proudí skupinky lidí obtěžkaných batohy a košíky. V dáli z mlhy vystupuje bělostná věž kostelíku, který je obklopen obrovskou, na bulharské poměry nezvykle pečlivě udržovanou zahradou. Kostel a vlastně celé toto místo je svatyní zasvěcenou legendární věštkyni babě Vanze. Když v Bulharsku vyslovíte její jméno, tak každý uznale pokýve hlavou. A každý druhý se s ní osobně setkal.
SETKÁNÍ S ANDĚLEM
Pověstná vizionářka nebyla jen věštkyní, ale také léčitelkou, která dokázala pomoci mnoha beznadějným případům, které lékaři již odepsali. A právě v této malé vesničce, která je shlukem jen několika opuštěných stavení a miniaturních lázní, dodnes stojí malá chaloupka, kde baba Vanga na sklonku svého pozemského života věštila a pomáhala lidem. V nedalekém městě Petrič najdete její dům, kde přijímala návštěvy, ale tady v Rupite byl větší prostor, tábořily tu stovky nemocných a jejich příbuzných, kteří čekali na zázrak.
Dům prý býval doslova v obležení lidí s různými neduhy, kteří neváhali trpělivě čekat na pomoc i několik týdnů, než se na ně dostala řada. „Lidé se léčili už pouhou nadějí, kterou měli v osobě léčitelky. Její moudrost a schopnosti dokázaly pravé divy,“ přiblížil mi osobnost baby Vangy jeden z poutníků.
Baba Vanga (občanským jménem Vangelia Pandeva Dimitrova, po svatbě Gušterova) se narodila 31. března 1911 ve vesničce Strumica v tehdejší Turecké říši. Během jejího života se tento region stal postupně součástí Bulharského království, Jugoslávie i Makedonie, ale nakonec Vanga přesídlila do města Petrič, které zůstalo v Bulharsku.
Jeden z mnoha příběhů líčí nezvyklou událost, která v jejích jedenácti letech dokonale změnila osud této ženy. Prý ji jednou na cestě zastihla silná bouře, která jí navála do očí prach a písek. Muselo to být velké tornádo, protože tato bouře ji pak vyzvedla do oblak a shodila zpět na zem nedaleko domova. Od té doby sice oslepla na obě oči, ale také v sobě objevila dar třetího oka, tedy věšteckých schopností, které jí daly možnost cestovat časem. Podle jiné pověsti se v oblacích zjevil anděl, který dívku postavil před těžkou volbu: život obyčejného člověka, nebo slepotu, ale s darem vědění a jasnovidectví, které prospěje celému lidstvu.
Ať se tehdy událo cokoliv, jisté je, že dívka o zrak přišla, ovšem objevila v sobě zázračné schopnosti.
VE STÁTNÍCH SLUŽBÁCH
Babu Vangu asi nejvíce po celém Balkánu proslavila předpověď začátku války na poloostrově v roce 1941. Vanga prý svým třetím okem spatřila muže ve zlatém obleku, který jí prozradil, že druhý den vypukne válka. Se svící v ruce jí sdělil, kdo zemře a kdo přežije. Hned druhý den napadlo nacistické Německo Jugoslávii a Řecko, čímž se ocitlo ve víru války i Bulharsko. Od té chvíle se šířily zvěsti o tajemné slepé ženě rychlostí blesku.
Jejím schopnostem začal důvěřovat i první ze vzácných hostů, samotný bulharský car Boris III. Když byl připraven na svůj pohled do budoucnosti, baba mu pravila: „Skončíš doma v ořechové skořápce.“ Dodala ještě, že zemře v roce 1943. Tak se také stalo, car se ocitl v rakvi 28. srpna 1943.
Za vlády komunistů si svérázné věštkyně vážil i dlouholetý vůdce Todor Živkov, a to je také jedna z kontroverzních etap jejího života. Živkov ji chtěl mít pod kontrolou, a tak ji jmenoval státní věštkyní s platem 220 leva v institutu v Sofii. Mezi významné pohlaváry, které v té době osobně poznala, patřil i sovětský vůdce Brežněv. Vysocí funkcionáři za ní do věštírny nechodili osobně, ale vypráví se o limuzínách, kterou pro ni posílali.
O správnosti věšteb se přesvědčili mnozí z nich, a tak není divu, že se zvěsti o ní šířily po celé zemi a že o ni projevovaly zájem i tajné služby. Říká se, že její dům i pracoviště byly doslova prošpikovány odposlouchávacími zařízeními, aby neuniklo nic, co by stálo za pozornost. Také se mluví o velké mapě napsané tajným písmem, v níž Vanga uvedla historii lidstva sahající až do doby faraonů, a také budoucnost daleko za naší představivostí. Zda to je pravda a takový materiál existuje, vědí jen archivy. Po revoluci se Vanga stala celebritou, kterou natáčela i televize. Když v roce 1996 zemřela, tak se jejího pohřbu účastnilo patnáct tisíc osob včetně tehdejšího prezidenta a vlády.
A co vlastně Vanga předpověděla? Tak mimo jiné Stalinovu smrt, kolaps komunismu, černobylskou tragédii či vítězství Borise Jelcina ve volbách v Rusku. Útok 11. září na New York a válku proti terorismu předpověděla už v 60. letech 20. století. Její vize jí přiblížily návrat cara Simeona, příchod Gorbačova a perestrojku. A podle některých zdrojů předpověděla i vypuknutí třetí světové války. Kdy by k ní mělo dojít? Letos na podzim!
BULHARSKÉ LURDY
Rupite není jen místem, které magicky přitahuje různé vědmy, léčitele nebo vyznavače New Age, ale také poutním místem, které neopomene navštívit nikdo, kdo jede kolem. Do tohoto zapadákova nachází cestu stále více poutníků. Po celý den tu proudí lidé, které baba Vanga přitahuje jako magnet. Není divu, protože místo má zvláštní energii, místní říkají, že kosmickou, která lidi spojuje s proslulou vizionářkou i po její smrti.
Největší nával tu bývá v den výročí její smrti, která ji zastihla 11. srpna 1996. Tehdy je celé okolí zaplněno lidmi. Hned od rozbřesku začínají přicházet první poutníci, kteří se nejdříve pomodlí v kostele za svoji věštkyni. Potom se svící v ruce míří k náhrobku, aby na něj položili malé dárky. Součástí takového setkání je i malý piknik, každý z příchozích dostane kus koláče, dortu, nebo i plný talíř domácí stravy.
„Všichni, kdo v tento den zavítají na místo, jsou jediným organismem plným energie,“ prozrazuje mi Martja, jedna ze žen, které se přišly poklonit památce slavné věštkyně. „My všichni hledáme velkou sílu, jak pokořit zlo a napravit svět. Jen když se všichni spojíme v jedinou myšlenku, dokážeme pomoci všem ostatním. Jen se podívej okolo sebe, ta rozložitá dáma je z Ruska, byla známou naší baby Vangy a zabývá se také léčitelstvím, jiné ženy okolo mají další schopnosti, kterými dokážou pomoci, stačí jen věřit. Vlastně všechno je jen o víře, kdo věří, má naději.“ Sedíme mlčky a oddáváme se myšlenkám o tomto zmatečném světě.
PŘIJDE VÁLKA?
„Je pravda, že nás podle předpovědi čeká letos v listopadu třetí světová válka?“ zkouším se na rovinu ptát v malém muzeu ve městě Petrič, kde je nyní přístupný dům, v němž žila baba Vanga. Odpověď je jednoduchá: „Nemůžete věřit všemu, co se píše. Nikdy jsme o ničem takovém z úst naší vizionářky neslyšeli.“ Je pravda, že baba nikdy neříkala jednoznačné předpovědi, to až lidé si je nějak vyložili nebo pozměnili. Například její slavná věštba o Kursku! Když baba Vanga předpověděla zkázu Kursku, který zalije voda, v níž všichni utonou, tak se mnozí smáli. Město Kursk je přeci na rovině a taková voda, která by zalila celé město, to není jen tak! Pak se však potopila ruská jaderná ponorka Kursk.
Baba Vanga byla fenoménem. Mnozí jí přisuzovali velké telepatické schopnosti, dokonce podle svědků dokázala číst cizí myšlenky. Což bylo také příčinou, proč ji některé kruhy označovaly za provozovatelku černé magie a kouzel. Tak se na ni dívala především pravoslavná církev – viděla v ní zlo, duchy i samotné peklo. To byl také jeden z důvodů, proč Vanga investovala své prostředky do výstavby areálu v Rupite a výstavby kostela svatého Petky. Chtěla se nějakým způsobem profilovat i před věřícími. Bohužel se v Bulharsku nenašel jediný kněz, který by tento svatostánek vysvětil. Nakonec musel přijet biskup až z Makedonie, aby kostelu požehnal.
Některé její vize nejsou příliš pozitivní pro lidstvo, ale na druhou stranu my sami jsme strůjcem svého štěstí. K naší planetě se příliš dobře nechováme. Proto možná zrození takového člověka, jakým byla Vanga, mělo být impulsem k našemu zamyšlení.
