Jak nejlépe postihnout umění 30. let? Meziválečné období bylo, co se týče umělecké tvorby, velmi bohaté. V architektuře, sochařství, fotografii, scénografii, malířství, dekorativním umění i designu vznikl nespočet originálních děl. Mnohá z nich proslavila Československo ve světě, některá dokonce výrazně ovlivnila další vývoj umění. Asi nejvíce k tomu přispěla tvůrčí umělecká avantgarda – pokrokoví hledači nových pohledů na realitu, kteří v přítmí kaváren vyvolávají Múzy a hlučně debatují…
`AĘpropos, ve třicátých letech je kavárna soustavou pro sebe: kovové židle, mramor a sklo, černá káva, drahé šampaňské a levné červené. Na stěnách plakáty zvoucí do kabaretů a divadel, reklamy všeho druhu, haldy novin a časopisů plné karikatur, fotoreportáží a článků o tom, kolik nových Baťových obchodních domů kde vyrostlo, co se odehrává na politických hřištích a v uměleckých besedách, jak si cvičí sokolové a co je ve světě nového…
Kavárna je kaplí současnosti. Chodí sem všichni: filozofové, básníci, malíři, marnotratníci, smutné modelky, běženci manželství, hochštapleři, lesbické krasavice v pánských oblecích, napudrované prostitutky, politici i neoholení povaleči. V kavárně snad není mezi nimi rozdíl – sesednou se a vyprávějí o svých snech. Kouř, líně se povalující kolem světel, pohlcuje žargon ulice i květnaté řeči básníků. A jazzband hraje, dokud nevyprovodí poslední unavené hosty do modravého rána…
Zatímco vyrůstají funkcionalistické budovy, sochaři tvoří monumentální reliéfy i kolosální sochy, malíři na plátnech zachycují realismus venkova a kladou důraz na „radost z věcí“, avantgarda oslavuje poezii a obrací se k nitru člověka, aby zachytila jeho intimní duševní stav. A v kavárně je inspirace habaděj! Ať už v pražské Národní, kde vášnivě debatují členové spolku Devětsil, nebo v pařížské la Rotonde, kde se schází naše umělecká avantgarda během pobytu ve Francii. Ani v jedné z nich mezi hlučně diskutujícími muži nechybí jediná žena. Na třicátá léta je to poněkud neobvyklé, vždyť umělecké spolky jsou téměř výhradně záležitostí mužů. A když si uvědomíme, že na páteční sešlosti u Karla Čapka nemohla vejít ani služebná s čajem…Vymykat se konvenci
To Marie Čermínová, inteligentní a sebevědomá, sedává pravidelně ve společnosti mužů a tvrdě obhajuje své názory. Malířka, která se svou tvorbou zcela vymyká konvencím, nemá rozhodně nic společného se vžitou představou o umělkyni. Ostříhaná nakrátko a oblečená jako muž odmítá ženskou roli. Jako další projev revolty proti konvencím si mění jméno a na první výstavě Devětsilu, jehož se stala členkou, podepisuje svá plátna jednoduše Toyen. Mluví o sobě v mužském rodě, kouří jednu cigaretu za druhou a snad i věří, že se chová jako muž. Je to jen způsob, jak čelit těm, kteří ji obdivují a milují?
O dva roky později se vydává do Francie – tady se teprve probouzejí Múzy! Sem jezdí umělci za inspirací! Toyen tu poznává malíře Jindřicha Štýrského a stává se z nich umělecká dvojice, která nemá ve světě obdoby. Navštěvují pornofilmy, fotografují, malují, dělají první koláže a vydávají se do la Rotonde na pravidelná rendez-vous s blázny a básníky, s nejskvělejšími lidmi světa. Artificialismus zve na výstavu! Oslavíme to těžkým flámem. Nepůjdeme domů, až ráno v šest. V jedné hospodě se všichni sejdeme!
Mušle, krystaly, oční bulvy a jiné objekty spočívající v imaginárních krajinách pomalu mizí z obrazů Toyen, aby je vystřídaly surrealistické prvky s erotickým podtextem. Cítíte ten zvláštní pocit při pohledu na korzety a šaty bez těla? Nejste poněkud rozechvělí a v rozpacích, když vidíte podrobné záběry na mužské a ženské pohlavní orgány? Její tvorba je pro určitou část úctyhodných občanů velmi pobuřující: Jen se podívejte, jak útočí na naše nitro! Jak je troufalá! Odvažuje se nahlížet do temného jádra naší přirozenosti! Surrealisté jsou jiného názoru: Toyen přenáší na plátno poselství ze skrytých oblastí psychiky. Nenacházíte snad v jejích kresbách, kolážích a obrazech i své sny, vize, úzkosti a instinkty?
Jediná mezi surrealisty! Toyen svým bohatým dílem výrazně zasáhla do vývoje českého i světového výtvarného umění. Mohli bychom samozřejmě na tomto místě vyjmenovat a zmínit celou řadu dalších umělců, jejichž meziválečná tvorba měla stejný význam, ale nevšední malířka Toyen je nejvýraznější osobností právě proto, že byla žena…
