Na internetu je přibližně osm milionů odkazů k 21. 12. 2012, tedy k údajnému konci světa, prý předpověděnému a vypočítanému mayskými indiány. Požádali jsme o vyjádření odborníka na slovo vzatého, pana doktora Stingla.
Jezdím k Mayům už 45 let a protože jsem vydal knihu nazvanou „2012“, a také jsem s P. Štěpánkem zveřejnil v Paříži dílo „Les Civilisations Indiennes du Mexique“, považuji tato katastrofická sdělení o 21. 12. 2012 i za svou osobní causu, a proto bych se k ní chtěl vyjádřit a své Maye obhajovat.
Mayové byli nesporně nejgeniál¬nější civilizací předkolumbovské Ameriky. Jejich astronomie, matematika, a pro mě zvlášť zajímavá architektura a urbanistika dosáhly mimořádné úrovně. V žádném případě ovšem neočekávali, že onoho 21. 12. 2012 dojde ke konci světa či zániku lidstva. To, co tito indiáni očekávali a co jejich astronomové k tomuto datu spočetli, je konec jednoho cyklu jejich velkolepého kalendáře. Ony cykly se nazývají baktuny, v pořadí třináctý baktun skončí právě 21. 12. 2012, ale zároveň hned začíná baktun nový, čtrnáctý. Tito indiáni tedy – opakuji ještě jednou – neočekávali konec světa, ale pouze konec jednoho kalendářního cyklu. Na několika místech Mexika a Guatemaly lze tento kalendářní údaj skutečně nalézt.
V našich zeměpisných šířkách si zasluhuje pozornost ještě jeden mayský údaj. Na „indiánský“ papír zaznamenaná mayská sdělení. Je uložen ve městě nám relativně blízkém, v Drážďanech, a jde o jednu ze čtyř dochovaných mayských písemných památek. Mayové si totiž vytvořili vlastní písmo a psali celé knihy. Ač vypadaly asi jako naše dětská leporela, nazýváme je kodexy. Bohužel kromě dalších tří byly všechny po příchodu bílých kolonizátorů zničeny. Vinu na tom nese biskup Diego de Landa. Dokonce tento svůj hrozný barbarský zločin ve jménu víry popsal ve své zprávě „Relación de las Cosas de Yucatán“. Duchovní v ní přímo zmiňuje: „Všechny mayské knihy jsme zničili, protože neobsahovaly nic než mámení ďáblovo.“ Naštěstí čtyři z kodexů plamenům unikly a nejlépe zachovaný výtisk je dnes právě v Saské zemské knihovně v Drážďanech. A ani tento kodex nehovoří o zániku světa, spíše jakoby napovídá, že by Zemi mohly zasáhnout velké deště nebo „potopa“ lokálního významu.
Při jednom televizním vystoupení se mě moderátor zeptal, co budu dělat já „den poté“, tedy 23. 12. 2012. Tehdy jsem mu odpověděl, že si půjdu vyzvednout důchod na poštu. To je tedy má osobní výpověď. Omlouvám se, že tentokrát nehovořím jako vědec, spisovatel či cestovatel, ale jako vášnivý obhájce mayských indiánů. Tyto řádky píši v listopadu roku 2012, nevím tedy, co se během příštího měsíce přihodí, a záměrně nezacházím do odborných detailů. Velice kvalifikovaně se k této otázce vyjádřili pracovníci ČAV a předseda České astronomické společnosti. Jinak se ale, jak ukazuje oněch osm milionů vstupů na internetu, vyjadřuje k tomuto Mayi údajně předpověděnému konci světa opravdu kdekdo. A tak si i já, který tak rád a již dlouhá léta na Yucatán, do Guatemaly a Salvadoru za dávnými i současnými Mayi jezdím a také jako autor knihy „2012“, osobuji právo říci i své slovo. Říci, že věřím, že v pátek 21. 12. 2012 ani pro mě, ani pro celé lidstvo konec světa nenastane.
