Novou naději, že ve vesmíru nejsme sami, oživil objev planety, která spolu se dvěma dalšími dosud známými exoplanetami krouží kolem hvězdy Gliese 581 v souhvězdí Vah. Nová exoplaneta, tedy planeta mimo naši Sluneční soustavu, nese označení Gliese 581d (písmeno udává pořadí, ve kterém jsou tělesa v soustavě objevena). Přestože se od Země v drobnostech liší, podobá se jí zatím nejvíc ze všech objevených exoplanet a nachází se v takzvané ekosféře, tedy v zóně s příznivými podmínkami pro život, jak jej známe.
„V budoucnu se určitě stane důležitým cílem misí, které budou pátrat po životě ve vesmíru,“ věří jeden z objevitelů Xavier Delfosse z univerzity v Grenoblu. Planeta obíhá kolem červeného trpaslíka, tedy poměrně malé a chladné hvězdy, který je v porovnání se Sluncem zhruba třetinový, skoro o polovinu chladnější a září stokrát slaběji. Gliese 581d však kolem něj krouží ve vzdálenosti jedenácti milionů kilometrů, tedy čtrnáctkrát menší než Země od Slunce, což například znamená, že tu rok trvá pouhých třináct dní. Hlavně by se tu ale díky tomu měla teplota pohybovat od nuly do čtyřiceti stupňů Celsia, takže by se tu mohla nacházet voda v kapalném stavu.To vše i proto, že rozměry Gliese 581d jsou jen o něco větší než rozměry Země. Vědci zatím mohou vycházet jen z výpočtů a odhadovaný průměr nové planety se tak podle různých modelů pohybuje od jednoho a půl po dvojnásobek průměru Země. Hmotnost má mít pětkrát větší. Přitažlivost je odhadována 1,25krát až 2,2krát větší než na Zemi.
Objev takto malých exoplanet je zatím výjimečný. Běžné pozorování hvězdářským dalekohledem je prakticky vyloučené, protože je zpravidla přezáří světlo jejich mateřské hvězdy. Zbývá tedy zaměřit se na fyzikální projevy, které přítomnost planety vyvolává. Gliese 581d objevila trojice astronomů ze Švýcarska, Francie a Portugalska díky nejběžnější metodě měření změn radiálních rychlostí, tedy pravidelných posunů mateřské hvězdy, na kterou působí gravitace planety. Pozorování umožnil na observatoři v Chile teleskop o průměru 3,6 metru se špičkovým spektrografem, jenž dokáže měřit pohyb s přesností jeden metr za sekundu.
Počet objevených exoplanet již stoupl díky novým technologiím na téměř 240. Výzkum je však stále teprve na počátku a dá se očekávat, že zpráv o objevu podobných planet, jako je Gliese 581d, bude přibývat.
„Jen Mléčná dráha má dvě stě miliard hvězd. Odhadl bych, že asi deset procent z nich může mít planety, které jsou obyvatelné,“ řekl koncem května na setkání Americké astronomické společnosti v Honolulu Geoffrey Marcy z Kalifornské univerzity v Berkeley. Takových galaxií, jako je naše Mléčná dráha, přitom existují stovky miliard.Signály z vesmíru Planeta Gliese 581d je za současných technologických možností nedosažitelná. Od Země je vzdálená 20,4 světelného roku. Astronomům tak nezbývá, než ji jen zpovzdálí sledovat a doufat, že pokud by na ní existovala nějaká inteligentní forma života, podařilo by se zachytit nějaké signály. Vyhledáváním signálů z vesmíru se zabývá například projekt hledání mimozemských civilizací SETI. Vedle tohoto pasivního způsobu vyhledávání mimozemských civilizací existují i pokusy vysílat do vesmíru signály, které by upozornily na existenci naší. Radioastronomové nedávno sestavili stupnici, která v závislosti na síle a typu vysílání hodnotí od nuly do deseti šance, že signál někdo zachytí. Běžné signály rádiových a televizních vysílačů mají hodnotu nulovou, protože by je nejspíš přehlušil sluneční radiový hluk. Ale například jednoduchý mikrovlnný signál z radiového teleskopu, který v minulých několika letech vysílal ruský radioastronom Alexander Zajcev, měl sílu okolo pěti stupňů, což je podle stupnice srovnatelné s odpovědí na mimozemský zdroj, jenž o naší existenci neví. Někteří vědci považují takové pokusy na sebe upozornit za neprozřetelnost. „Umožňujeme tím, abychom byli vystopováni, aniž bychom uvažovali o tom, co nás pak čeká,“ varuje odborník Evropského institutu pro kosmickou politiku Michael Michaud. Nejde podle něj jen o případná nebezpečí ze strany mimozemšťanů, ale i o to, že i pouhý dálkový kontakt s jinými světy by podlomil všechny církve a světonázory a měl nepředvídatelné dopady na chování jedinců i celého lidského společenství. zpracoval Aleš Horáček
