K objevu došlo v září roku 1994, nějakou dobu se ale tajil, aby nedošlo k poškození lokality. Majestátní jehličnan dorůstá ve volné přírodě do výše 40 metrů, kmen má průměr až jeden metr. Neobvyklé převislé jehlice mají na jaře a počátkem léta světle zelené nové špičky a silně kontrastují se staršími tmavě zelenými jehlicemi. Další jedinečnou vlastností je způsob větvení, kdy dospělé jehlice vyrůstají ve dvou řadách podél větví. Kůra stromu je rovněž odlišná i od příbuzných druhů a velice připomíná bublinkovou čokoládu. Po objevu se provedl podrobný průzkum lokality a zároveň se rozběhly plány na záchranu této unikátní dřeviny. Jedním z nápadů bylo udělat velkou kampaň a pokusit se vypěstovat co největší množství semenáčků, které by si případní zájemci mohli koupit. Zhruba před rokem se první dvě sazenice objevily mimo Austrálii. „Jeden v Královské botanické zahradě v Londýně a druhý ve Wakehurstu v hrabství Sussex. Letos v říjnu (2005) bude prý v Británii ke koupi zatím jen padesát sazenic,“ píše Robert Břešťan na českých stránkách BBC. Teprve od roku 2006 se předpokládá, že bude možné sazenice prodávat komerčně. Část zisku poputuje zpět do Austrálie právě na ochranu těchto vzácných stromů. V letošním roce do pražské botanické zahrady v Troji doputoval v květnu 1,5 m vysoký jehličnan. „Jeho cena je asi 300 000 korun. Na základě smlouvy musíme mít rostlinu zabezpečenou tak, aby ji nikdo nemohl poškodit, a v zimě ji zazimujeme do našeho skleníku Fata morgana,“ řekla tisková mluvčí zahrady Marcela Uhlíková. Jaká bude cena stromků určených k prodeji v České republice? „Cena stromků o velikosti 50–60 cm, měřeno od hlíny ke špičce stromu, se bude pohybovat mezi 45–49 000 korun, stromky o velikosti okolo 1,5 m budou stát zhruba 150–200 000 korun,“ říká Norbert Zaťko z firmy Engo, která má na starosti prodej stromků v několika zemích střední a východní Evropy. V první veřejné dražbě se na Slovensku prodaly 4 stromky ve velikosti 150–160 cm. Cena každého stromku byla 120 000 slovenských korun, což je zhruba 3100 eur. Budoucí pěstitelé wollemií nemusejí mít obavy z toho, že by australská rostlina nesnesla české podnebí. Jde totiž o velmi odolný rostlinný druh, který je schopen snášet teploty v rozmezí od –5 do 45 °C.
napsal Topí Pigula, foto archiv autora
Wollemi Pine – fakta a mýty
Až příliš často se v médiích objevila zpráva, že „byly objeveny stromy, které rostly v době dinosaurů“. Pokud by to byla pravda, zřejmě by to obrátilo vzhůru nohama hned několik biologických oborů. Skutečností je, že existují zkameněliny, které jsou neuvěřitelně podobné stromům z australských Modrých hor rostoucím asi 200 km od Sydney. Čeleď blahočetovitých, kam wollemie patří, je zhruba 200 milionů let stará, nicméně nejstarší jednotlivé wollemie jsou staré stovky let. „Wollemie vznešená má obrovský význam pro studium vývoje vztahů rané flóry gondwanského kontinentu. Wollemia je novým rodem čeledi Araucariaceae, a přestože má morfologické podobnosti s příbuznými rody Agathis a Araucaria, má i vlastní unikátní vlastnosti,“ píše se v publikaci Recovery Plan for the Wollemi Pine. Ve světovou známost vešel jehličnan pod anglickým názvem Wollemi Pine (pine – borovice), ale k borovicím nepatří. České jméno wollemia vznešená „sedí“ mnohem lépe, byť ještě není oficiálně schválené.
