Text a foto Michal Dvořák Tisíce let ležela Hedvika v zemi nedaleko dnešních Mašovic. Teprve před necelým rokem opět spatřila světlo světa. Slovo spatřila však berte obrazně, archeologové totiž nalezli pouze torzo nohou a pánve. Hlavu, ruce a trup stále nejspíš konzervují metráky zeminy. Přesto nález unikátní venuše vzbudil obrovskou pozornost nejen u odborníků, ale i u široké veřejnosti. Málokdo tehdy tušil, že si ji všichni budeme moci prohlédnout na vlastní oči tak brzy.
●●● Mašovická venuše čili Hedvika (podle jména, jež bylo v den nálezu v kalendáři), je asi největším lákadlem právě probíhající výstavy Život a smrt v mladší době kamenné ve Znojemském hradě. A právem, protože jde o dutou hliněnou sošku, která byla vysoká k šedesáti centimetrům, což nemá ve střední Evropě obdoby. Sám její nálezce a také kurátor výstavy archeolog Zdeněk Čižmář však návštěvníky láká i na další kousky, které jsou k vidění jen zřídkakdy: „Podařilo se nám získat nejen obě vzácné Hlubokomašůvecké venuše, ale také stovky dalších jedinečných artefaktů z moravské mladší doby kamenné.“ Vstupem na výstavu se tak rázem ocitnete v neolitu, době prvních zemědělců, době kultu plodné Matky Země.
●●● Podle Zdeňka Čižmáře se o uskutečnění takto obsáhlé výstavy nepřímo zasloužila i sama Hedvika: „Mediální ohlas po jejím nálezu byl opravdu nezvyklý, lidé se nás okamžitě ptali, kdy si ji budou moci prohlédnout. Hedvika nám otevírala dveře také u sponzorů a mediálních partnerů.“ Proto také původně zamýšlená malá výstavka k odbornému sympoziu o mladší a pozdní době kamenné mohla přerůst v takto unikátní projekt pro veřejnost. „Bylo to opravdu rychlé. V lednu jsme dali s grafikem dohromady vizuální podobu výstavy, následovala jednoduchá obsahová náplň. Neměli jsme žádné složité libreto, vše se rodilo spíše v hlavě,“ vzpomíná Zdeněk Čižmář. Rozpočet výstavy přesáhl tři čtvrtě milionu korun, také kvůli tomu, že k podobně unikátním výstavám patří i kvalitní souhrnný katalog, který nám bude expozici připomínat i po jejím ukončení. Ten znojemský je barevný, třísetstránkový a trojjazyčný.
●●● Podobnou vstřícnost jako sponzoři projevily i různé instituce, u kterých byly cenné exponáty v úschově. „Mnohdy daly přednost nám před jinými projekty, proto je nyní na výstavě opravdu to nejlepší, co je z moravského neolitu k vidění,“ říká Zdeněk Čižmář. Ve Znojemském hradě se tak mohly sejít všechny zmiňované venuše, přičemž ty z Hlubokých Mašůvek byly donedávna součástí soukromé světoznámé Vildomcovy sbírky.
●●● To však s sebou přináší i zvýšené nároky na bezpečnost. Vzpomínáte na předloňský přesun Věstonické venuše do Národního muzea, kterou doprovázela speciální policejní jednotka? Nic takového se k neradosti novinářů ve Znojmě nekonalo, pochopitelně také proto, že věstonická baculka je mnohem starší a vzácnější. Nicméně i v případě znojemské výstavy bylo nutno vyrobit pro venuše trezorovou vitrínu. V té se však oproti ostatním exponátům objevily až v den vernisáže, za asistence městské policie. Do té doby se ukrývaly v trezorech partnerské leasingové společnosti. Převoz a manipulaci s venušemi má navíc na starosti jen a pouze kurátor výstavy, žádné jiné ruce se jich nesmějí dotknout. Ovšem i Zdeněk Čižmář si musí nejprve navléknout pár bílých látkových rukavic.
●●● Výstava Život a smrt v mladší době kamenné samozřejmě není jen o originálech venuší. „Cílem expozice je, aby lidé získali ucelenou informaci o celém období neolitu a části eneolitu,“ říká Zdeněk Čižmář. Na samém začátku se tak seznámíme mimo jiné s tím, jak se neolitické technologie dostaly do střední Evropy. Dokázali byste například rozlišit lineární, vypíchanou či moravskou malovanou keramiku? Po návštěvě Znojemského hradu určitě.
●●● Samotný název výstavy však slibuje i mystičtější témata. „Lidé jsou tvorové poměrně morbidní a na nějakou tu kostru se rádi podívají. Proto na výstavě nechybějí ukázky pohřebního rituálu, například unikátního trojhrobu kultury s vypíchanou keramikou nebo zcela ojedinělý hrob kultury s moravskou malovanou keramikou. Pro otrlé povahy zde máme také ukázky různých deformací vzniklých v důsledků námahy či nemocí nebo i ukázky násilných úmrtí,“ přibližuje Zdeněk Čižmář pro mnohé nejatraktivnější část výstavy. Kde jinde uvidíte kostru ženy, která zemřela při porodu a plod má stále v pánvi, nebo ostatky zavražděného muže, jenž má na sobě desítku nezhojených ran? Ale i toto je součástí historie, a bohužel, i současnosti člověka moderního typu.
●●●
Nález Hedviky stejně jako tato jedinečná výstava nemohly přijít v lepší okamžik. Veřejnost se totiž začíná stále více zajímat o dějiny člověka. Zdeněk Čižmář v tom spatřuje spíše módní trend: „Vzpomeňte na minulou dekádu, kdy byli všichni oběťmi Jurského parku a dinosaurů. Teď se zase točí filmy o dějinách člověka, ať už z pravěku nebo ze starého Řecka či Egypta.“ Trend netrend, archeologům se touto výstavou podařilo nedávnou historii člověka představit výborně. Totiž příběhem, na ten lidé vždy slyší. Leitmotivem této výstavy je dřevěná palisáda, která před sedmi tisíci lety ohraničovala domy, sídliště i kultovní areály – rondely. Proto se také Císařský sál Znojemského hradu proměnil ve dva soustředné ovály (rondely bývaly sice kruhové, ovšem dispozice sálu byla proti). Pokud se tedy chcete nechat do příběhu člověka mladší doby kamenné vtáhnout i vy, s návštěvou Znojma neváhejte.
Informace
● Výstava Život a smrt v mladší době kamenné potrvá ve Znojemském hradě až do 17. října
● Vstupné – 60 Kč, 30 Kč
zlevněné, 100 Kč rodinné
● Cena katalogu – 300 Kč
● Cena DVD Malovaná epopej – 100 Kč● Ke koupi jsou i plakáty, pohlednice a další upomínkové předměty
