Označení zoologická zahrada může užívat pouze držitel licence, kterou vydává a odebírá ministerstvo životního prostředí. Základní podmínka je stejná jako u jiných druhů podnikání – bezúhonnost, navíc ale musí zájemce chovat nejméně dvacet druhů živočichů, tedy pečovat o ně, mít pro ně vhodný a zabezpečený prostor, vést si o nich záznamy a samozřejmě mít i dostatečné znalosti. Tedy vlastnit jakýkoli vysokoškolský diplom, a pokud zájemce není zootechnik, veterinář či zoolog, musí mít dvouletou praxi vzoo. „Upřímně řečeno, byl jsem pro to, aby byly podmínky pro získání licence mnohem tvrdší,“ říká ředitel René Franěk.
Zoo musí mít otevřeno po celý týden včetně víkendů a po celý rok. Slouží k výchově veřejnosti tím, že je přístupná všem návštěvníkům a u druhů zvířat jsou popisky a informační tabule.
Zoo vChlebech je zřízena obecně prospěšnou společností. „Máme popisné číslo 1, což v obcích bývá fara nebo zámek. Skutečně šlo původně o faru, byla to ale ruina, zahrada byla tak zarostlá lebedou, že jste ani neviděli, jak je velká. Koupili jsme ji od číšníka,“ říká ředitel zoo René Franěk. „Zoologická zahrada se rozhodně nedá založit tak, že si sednete a řeknete, tak to udělám. Spíš tak, že od dětství něco chováte. Já jsem jako dítě měl hrdličky. Musím přiznat, že jsem nebyl nějak zvlášť úspěšný. Dnes ale máme v naší zahradě vrámci České republiky poměrně hodně prvních odchovů a některé zcela první i vrámci Evropy.“
Zoo působí hodně rozestavěně. Je to celkem pochopitelné – ve velkých zahradách jako třeba brněnské nebo pražské se přestavba pavilonu nebo jiné části na velkém prostoru ztratí, tady je to jiné. Staví se tu pavilon pro opice s topením v podlaze i obchůdek sobčerstvením pro návštěvníky. Ředitel do zoo zvláštně promítá i své politické ambice. Prasata mají například na chlívku nápis Lidový dům a výzdobu vedle velké vlajky ČR doplňuje i stejně velká vlajka ODS.
Chlebská zoo chová na čtyřicet druhů zvířat a má jen tři zaměstnance. „Nová zvířata získáváme tak, že je měníme za jiná, odchov za odchov. Máme třeba lamy výměnou za zoborožce nosorožčího. Nebo se zvířata i půjčují. Máme tu ale i zajímavé rostliny, například vzácnou kolekci bambusů, se kterou nám vypomohl jeden z primářů jičínské nemocnice, jiné rostliny jsme získali díky spolupráci sprůhonickým parkem.
Každé zoo zvedne kredit, je-li členem nějaké mezinárodní organizace. „Zatím jsme v Euroasijské regionální asociaci zoologických zahrad a akvárií a já se osobně v Rusku podílel třeba na projektu záchrany vzácných druhů tetřevů.“ Zoo vChlebech zatím není členem Unie českých a slovenských zoologických zahrad, ani Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií, protože tady jsou přijímací kritéria přísnější než v euroasijské asociaci a nad přijetím tak malé zahrady panují podle Fraňka rozpaky.
Současné vstupné do zoo v Chlebech činí čtyřicet korun pro dospělého a polovinu pro dítě. Postižení mají vstup zdarma. „Opustili jsme systém dobrovolného vstupného. Posledním momentem, který o tom rozhodl, byla krádež pokladničky,“ vysvětluje Franěk.
Zatímco rozpočty jiných zahrad obnášejí ročně desítky až stovky milionů korun, ve Chlebech jde o stovky tisíc. Budeme-li vycházet z výroční zprávy za rok 2004, příjmy této zoo činily čtvrt milionu, výdaje byly zhruba o sto tisíc vyšší. Neobejde se tedy bez různých sponzorských darů a výpomoci. napsal a vyfotografoval Topí Pigula
