Tanzánie-Safari-Masajové

Z vašich cest

4.

duben, 2021

Cestování v době koronaviru má svá úskalí, ale také výhody. Většina zemí sice vyžaduje negativní test při příjezdu do země, ale za to se vám otevírají možnosti, které ještě nedávno nebyly možné. A jaké? Třeba poloprázdné letadlo, kde se všichni povinně chrání rouškou a dezinfekcí. Nebo také prázdné letiště bez front a čekání,ale hlavně cílová destinace bez přetlaku turistů.Takové potom může být i africké safari, kde si nyní zvířata užívají klid a nerušeně se pasou přímo v okolí vašeho jeepu.

 foto Radka Darebná, Masaj

Tanzánie

V Tanzánii nikdo koronavirus příliš neřeší. Místní věří, že jsou proti němu imunní. Asi by to i odpovídalo, jelikož se zde celou dobu setkávají s velkou škálou nemocí. Při mém dvoutýdenním pobytu tady na koronu také skoro zapomenu. Je to balzám na duši i psychiku.

V Africe navštevujeme známé národní parky Tarangire, Serengeti a Ngorongoro. Místní průvodce nás vítá s otevřenou náručí a sděluje nám, že po dlouhé době tady vítá turisty. Jedním z hlavních příjmů Afriky je totiž turismus, který nyní díky koroně trochu pokulhává. Nicméně nám nabízí krásné počasí a záruku exotických zvířat, která se nyní ukazují velmi ráda.

 

foto Radka Darebná

Park Tarangire

V parku Tarangire, který navštívíme jako první mi naskočí husí kůže hned, jak spatřím prvního slona. Za ním zvědavě nakukuje pštros a prase bradavičnaté. Je to pro mě velký zážitek, vidět tyto zvířata v jejich přirozeném prostředí. Co následuje potom se mi asi nikdy ani nesnilo. Když popojedeme autem o kousek dál, vidíme jezero, do kterého se právě žene stádo slonů na ranní koupel. Sloni spolu dovádějí, milují se, proplétají choboty a užívají si příjemného ochlazení.Vydržíme je sledovat s úžasem celou hodinu. Čas je tu velmi relativní pojem. Nikam se nemusí spěchat.

Když se po krátkém dešti nad parkem rozprostře duha, dílo je dokonáno k dokonalosti.

foto Radka Darebná

Kráter Ngorongoro

V kráteru Ngorongoro, kterému se také přezdívá Noemova archa, je možné vidět opravdu velké množství zvířat. Zebry, gazely, pakoně,lvi, buvoli a mnoho dalších zde spolu žijí v naprosté symbióze. Prostranství plné zeleně zvířatům vyhovuje, protože je bohaté na pastvu.

Poprvé spatříme lva, krále zvířat. Rovnou dva, třetí se k nim líným krokem blíží. Dozvídáme se, že je vskutku vzácné, vidět lva v pohybu, jelikož lev zpravidla 20 hodin denně spí a zbylé 4hodiny loví. Dva ležící lvi vstanou a uvítají se s příchozím lvem lehkým bojem. Proběhne pár facek a řev a poté, se všichni společně rozvalí na trávu.

foto Radka Darebná

Park Serengeti

Ve světoznámém parku Serengeti nejdříve není vidět ani tlapka. Je to zvláštní, protože tento park je známý tím, že je zde největší koncentrace zvířat. Chce to však trochu trpělivosti.

Po chvíli se nám naskytne pohled na dvě lvice a partu rozdováděných lvíčat. Odpočívají na kamenech. Po chvíli si přijdou dokonce pohrát zvídavě i k jeepu a my tak máme možnost sledovat je opravdu blízko. Lvíčata jsou velmi hravá. Potravu jim shání matky lvice, než se naučí lovit.

Nedaleko od místa, kde jsme zahlédli smečku lvů, nám cestu zkřižují tři krasní gepardi. Pružným krokem přejdou přes cestu a věnují nám znuděný pohled.Safari prostě umí čarovat.

foto Radka Darebná, Masajské dítě

Masajské vesnice

Nejsilnějším zážitkem z Afriky se ale jeví návštěva masajské vesnice. Masajové ve vesnicích žijí ve velmi prostých podmínkách. Jejich obydlí tvoří chýše nebo domeček postavený z klacků, bahna a zvířecího trusu. Uvnitř chýše je postel, na které nenajdete peřiny ani polštáře,nýbrž jen zvířecí kůži, na které domorodci spí. Jídlo si připravují venku na ohni. Tady ale nestačí pouze škrtnout sirkou. Rozdělání ohně chce velkou dávku trpělivosti a zručnosti. Pomocí klacíků, tření a zvířecího trusu se při úspěchu objeví plamínek. Oheň pak zaručí přípravu jídla i teplo pro celou vesnici.

foto Radka Darebná , Masajští děti

Lovci a sběrači

V některých koutech Afriky stále take žijí domorodci v kmenech. Jsou to lovci a sběrači. Ženy se postarají o děti i sběr ovoce a muži loví. Svépomocí si vyrobí luky i šípy a jsou schopni ulovit dokonce i opici nebo gazelu.

Místní děti vyrábí už od raného věku z korálků náramky a zvířátka která žijí na safari. Doufají, že někdo půjde jejich vesnicí a odkoupí si jejich výrobky. Několik dětí, se mnou neváhá ujít pěkný kus cesty.Celou cestu na mě mluví,zpívají, nutí mi jejich náramky a drží mě za ruce. Můj kufr samozřejmě ztěžkne o pár kilo. Kde jinde si ale koupit suvenýr než právě tady?

foto Radka Darebná , Masajové

Náš masajský průvodce, který nás doprovází po cestě Afrikou si nese v ruce deštník.

Ptám se ho, na co má ten deštník? Pršet snad nebude,je sucho. Odpovídá mi vzápětí, že je to pro něj svátost, kterou nedá z ruky a že v období děšťů se hodí. Jeho velkým snem je však vlastnit jednou pláštěnku.

Pláštěnku? Opravdu jenom pláštěnku? Prolétne mi hlavou, že jednu nosím v batohu a že si vlastně doma v Česku můžu za pár korun koupit novou.

Předávám ji jako dar a odměnu našemu průvodci.

Radost a dojetí v jeho očích, když svírá pláštěnku v ruce je pro mě tou nejlepší podívanou.

Kika Šrédlová

Radka Darebná

Dlouhodobě žila v Austrálii a procestovala již 42 zemí světa. O svých cestách píše na svém blogu a facebookových stránkách Radka na cestách.
Cestování a fotografování zajímavých míst,patří mezi její nejmilejší záliby.

Pin It on Pinterest

Shares
Share This